Brno - U Ústavního soudu budou od čtvrtka chybět už dva soudci. Projevit se to může i v průměrné délce rozhodování.
Desetiletý mandát ve středu končí soudci Františku Duchoňovi. Počet soudců tak klesne na 13, podle ústavy jich přitom má být 15. Soud už letos opustila místopředsedkyně Eliška Wagnerová, náhrada za ni dosud nepřišla.
Duchoň, kterému bude příští týden 66 let, se chystá do důchodu. "Další kandidaturu bych už nepřijal, zastávám názor 'jednou a dost'," sdělil Duchoň, který patří k odpůrcům opakování funkčního období ústavních soudců.
Jako soudce zpravodaj Duchoň připravoval řadu významných nálezů ÚS, například v průlomovém sporu publicisty Jana Rejžka a zpěvačky Heleny Vondráčkové. Justice od té doby vychází z názoru, že veřejně známí lidé musejí snést vyšší míru veřejné kritiky.
Připravoval také nález, jímž soud zamítl stížnost směřující proti takzvanému eurozatykači. Jako zpravodaj soudce odmítl také stížnost Dělnické strany proti jejímu rozpuštění. "Zlu je nutno čelit vždy, bez ohledu na to, v jaké podobě přichází," uvedl tehdy Duchoň v usnesení.
Průměrná doba řízení se prodlouží
Absence dvou soudců se podle generálního sekretáře Tomáše Langáška již může negativně projevovat na činnosti Ústavního soudu. "Příliv nových ústavních stížností neustává, naopak oproti minulým letům stále roste, což se nepochybně odrazí v prodloužení průměrné doby řízení před Ústavním soudem," řekl Langášek.
Namísto Duchoně bude v prvním senátu zasedat místopředseda soudu Pavel Holländer. "I předseda Ústavního soudu - ač není stálým členem některého ze senátů - vyřizuje ke svým předsednickým povinnostem navíc i běžný nápad ústavních stížností," uvedl Langášek.
Za Wagnerovou prezident Václav Klaus letos Senátu navrhl dva kandidáty - předsedu Městského soudu v Praze Jana Sváčka a exposlance ČSSD a činovníka Justiční akademie Zdeňka Koudelku. Ani jednoho z nich ale senátoři k Ústavnímu soudu neposlali.
Příští rok končí funkční období dalším osmi soudcům: v lednu Jiřímu Muchovi, poté postupně následují Miloslav Výborný, předseda Pavel Rychetský, místopředseda Pavel Holländer, Vojen Güttler, Dagmar Lastovecká, Jan Musil a Jiří Nykodým.
"Pokud by odcházející soudci nebyli v přiměřené době nahrazeni soudci novými, hrozí značné průtahy v řízení před Ústavním soudem na úkor účastníků řízení, případně úplná paralýza činnosti Ústavního soudu," uvedl Langášek.
Když naposledy v roce 2004 klesl počet soudců na 11, přestal Ústavní soud rozhodovat o takzvaných plenárních věcech, tedy návrzích na změny a rušení zákonů nebo vyhlášek. Řízení obnovil až po doplnění 12. soudce. Úplnou paralýzu zažil prvorepublikový Ústavní soud v letech 1931 až 1938. Politická reprezentace se tehdy nedokázala dohodnout na jménech nových soudců celých sedm let.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Hledáte kontakty na soudy v ČR?
