reklama
 
 

Ústavní soud je nekompletní. Chybí nástupce Wagnerové

21. 3. 2012 11:35
Do konce příštího roku má instituci opustit dalších devět soudců

Brno - Ústavní soud je od půlnoci nekompletní. Místopředsedkyni Elišce Wagnerové totiž skončilo funkční období a dosud není jasné, kdo ji nahradí. Instituce má nyní jen 14 místo předepsaných 15 soudců.

Vyřizování stížností se může prodloužit, řekl generální sekretář soudu Tomáš Langášek, ale absence jednoho člena soud neochromí. Do konce příštího roku vyprší mandát ještě devíti soudcům.

"Absence jednoho či dvou soudců se na činnosti Ústavního soudu bezprostředně výrazněji neprojeví, byť se nižší počet soudců při neustálém přílivu nových ústavních stížností a jiných návrhů nepochybně odrazí v prodloužení průměrné doby řízení před Ústavním soudem," uvedl Langášek.

Wagnerová po sobě zanechala prakticky "čistý stůl". Zůstalo po ní 15 nevyřízených stížností, což je oproti jiným soudcům, kteří v minulosti soud opouštěli, velmi málo.

O devět soudců méně

Ještě letos v červnu vyprší mandát dalšímu soudci, Františku Duchoňovi.

V roce 2013 pak končí soudců osm - postupně odejdou v lednu Jiří Mucha, v červnu Miloslav Výborný, v srpnu předseda Pavel Rychetský, místopředseda Pavel Holländer, Vojen Güttler a Dagmar Lastovecká, do konce roku pak ještě Jan Musil a Jiří Nykodým.

Nové ústavní soudce jmenuje prezident. Jeho návrhy podléhají schválení v Senátu. Prezident Václav Klaus na místo Wagnerové nominoval nejprve předsedu Městského soudu v Praze Jana Sváčka, jenž Senátem neprošel.

Druhým Klausovým kandidátem je bývalý poslanec ČSSD, exnáměstek nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké a činovník Justiční akademie Zdeněk Koudelka.

"Pokud by odcházející soudci nebyli v přiměřené době nahrazeni soudci novými, hrozí značné průtahy v řízení před Ústavním soudem na úkor účastníků řízení, případně úplná paralýza činnosti Ústavního soudu," konstatoval Langášek.

Takové situaci čelil Ústavní soud v letech 2003 až 2005. V březnu 2004 počet soudců Ústavního soudu klesl na kritických 11, takže soud musel přerušit všechna probíhající plenární řízení. Nemohl tedy přezkoumávat zákony nebo vyhlášky.

V červnu 2004, po doplnění o dvanáctého soudce, začalo plénum znovu pracovat.

Mnohem delší přerušení potkalo Ústavní soud za první republiky. Politici se ve 30. letech nedokázali dohodnout na jménech kandidátů, takže soud na celých sedm let prakticky zanikl.

autor: ČTK | 21. 3. 2012 11:35

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama