Brno - Ústavní soud slaví své patnácté narozeniny. Při té příležitosti se do Brna sjela řada politiků i dalších osobností veřejného života.
Mezi řečníky nechyběl například prezident Václav Klaus.
Ve svém projevu nezapomněl připomenout, že stále nesouhlasí s verdiktem soudu v jeho sporu s předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou. Tu chtěl odvolat z funkce, ale u ústavních soudců to neprošlo.
Varování pro politiky
"I přes výsledky kompetenčního sporu, jehož podstatou bylo řešení vztahu mezi mocí výkonnou, prezidentem republiky a mocí soudní, se kterými se nemohu smířit, svůj celkový názor neměním a tvrdím, že Ústavní soud v tomto svém složení na významném počtu svých rozhodnutí prokázal, že si své čelné místo v životě republiky zaslouží," řekl.
Již poněkolikáté připomněl, že se mu nelíbí podle něj stále se zvyšující vliv právníků a soudců.
Ústavní soud by podle něj neměl být třetí parlamentní komorou a kritizoval politiky, že takovou situací částečně zavinili. "Politici by měli mít na paměti, že ke vzájemnému zápolení existují jiná fóra a jiné prostředky, než jsou žaloby projednávané na půdě Ústavního soudu," míní.
Za patnáct let ústavní soudci dostali 382 návrhů na zrušení zákona, v 86 případech vyhověli. "Ústavní soud nikdy nebyl a nebude institucí čistě soudního typu."
Hlavě státu se nelíbí ani to, jak se postupuje při sjednocování Evropské unie a prosazování různých zákonů, které s Unií souvisejí. Podle něj je proto soud důležitý v době rozmazání hranic státu i různých forem antidiskriminace. "Dnešní doba je světem postdemokracie a politické korektnosti, obdobím potlačování tradiční role parlamentního systému, momentem rozmazávání hranic států a tím i jejich výsostné jurisdikce, érou pozitivních práv, antidiskriminace, mimořádného vzestupu relativních pozic právníků a soudců ve společnosti, okamžikem kvalitativně nové role lobbismu při utváření veřejných rozhodnutí," řekl.
Mrak nad justicí
To Petr Pithart také příliš nedbal slavnostní atmosféry a ve svém projevu připomněl kauzu Jiřího Čunka a roli nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké. "Předání případu jinému státnímu zástupci není mráček, ale mrak nad justicí na obzoru," uvedl Pithart.
Řeč přišla i na kauzu soudních čekatelů, které právě prezident - navzdory verdiktu Nejvyššího správního soudu - odmítl jmenovat do funkce. A připomněl, že Klaus v tomto okamžiku mluvil o nástupu soudcokracie.
Mnozí z aktérů sporů, o kterých oba muži mluvili, seděli při projevech v sále. Organizátoři tak posadili do jedné řady exprezidenta Václava Havla i předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou. O řadu výš pak projevy poslouchala nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká, mezi hosty byl i místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, který se zapletl do kauzy Čunek a hrozí mu za to kárný postih.
