Brno - Ústavní soud (ÚS) vyškrtl ze zákona o soudech a soudcích možnost přidělit soudce dočasně k ministerstvu spravedlnosti.

Přidělování podle ÚS porušuje principy dělby moci a může zpochybnit pozdější nezávislost soudců. Ve sporné justiční reformě provedl ÚS i další změny.

Ústavní soud zrušil také možnost opakovaného výkonu funkce předsedů a místopředsedů soudů, která podle ÚS vytváří podmínky pro vznik "personální korupce".

Možnost opětovného jmenování ministrem spravedlnosti prý může funkcionáře motivovat k tomu, aby vycházeli vstříc exekutivě, což je v rozporu s principy nezávislosti a nestrannosti soudnictví.

ÚS zrušil také jedno z přechodných ustanovení zákona, podle kterého měla předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová zůstat ve funkci ještě pět let po schválení reformy, zatímco šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa dostal desetiletou lhůtu. Platnost tohoto zásahu ale ÚS odložil, aby mohli zákonodárci schválit novou úpravu.

Ministr soudce dočasně neodvolá

Ze zákona rozhodnutím Ústavního soudu zmizí i ustanovení, které umožnilo ministru spravedlnosti dočasně zprostit výkonu funkce předsedu nebo místopředsedu soudu po zahájení kárného řízení.

V právní úpravě podle ústavních soudců chybí opravný prostředek, jímž by se mohli funkcionáři bránit. Existuje prý příliš velké riziko zneužití, a to zvláště kvůli tomu, že ministr spravedlnosti může sám kárné řízení zahájit.

Ústavní soudci kritizovali také změny, jež umožnily zvýšit počet místopředsedů Nejvyššího soudu. Podle ÚS není problém v samotném zvýšení, ale v tom, že zákon není dostatečně určitý. Po reformě dal zákon prezidentovi prakticky neomezenou pravomoc jmenovat místopředsedy.

"Tímto způsobem se vytváří prostor pro zásah do fungování tohoto soudu jako nejvyšší soudní instance ze strany výkonné moci," stojí v nálezu. Zákon by ale podle ÚS měl být konkrétnější.

Oslabení nezávislosti justice

Novelu zákona o soudech a soudcích napadla skupina senátorů, podle nichž změny oslabily nezávislost justice. Senátoři zpochybnili celou řadu institutů obsažených v zákoně. Velkou část návrhu však ÚS zamítl.

Novelu schválil parlament v roce 2008, kdy funkci ministra spravedlnosti zastával stejně jako nyní Jiří Pospíšil (ODS). Šlo o reakci na nález ÚS v případu neúspěšného odvolání Ivy Brožové z čela Nejvyššího soudu. Podle části právnické obce však novela místo posílení nezávislosti soudní moci, po kterém volal Ústavní soud, přinesla ještě více pravomocí exekutivě.

Senátoři, které u soudu zastupovala předsedkyně klubu TOP 09 a Starostů Soňa Paukrtová, zpochybnili také správnost legislativní procedury při schvalování novely zákona. Sněmovna schválila velkou část reformy v podobě komplexního pozměňovacího návrhu.

Velká část zákona tak vzešla z ústavně-právního výboru, aniž by ji předem projednala vláda a odborná veřejnost. Podle senátorů jde o podobně nevhodný způsob tvorby zákonů jako takzvané přílepky, které ÚS již dříve zapověděl. Námitkám proti způsobu přijetí sporné justiční reformy však ÚS nevyhověl.