Úřady loni řešily zanedbávání a týrání 8929 dětí, násilí však mnohdy nikdo neohlásí

ČTK ČTK
17. 10. 2018 14:18
Tělesné týrání zažilo loni podle statistik 339 chlapců a 296 dívek. Osmi desítkám z nich nebyly ani tři roky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Isifa / Thinkstock

Praha - Sociální pracovníci a pracovnice řešili loni 8929 případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí. Přestože je to číslo vysoké, je to téměř o pětistovku méně než v předchozím roce. Kvůli špatnému zacházení v minulém roce 198 chlapců a děvčat skončilo v nemocnici, tři děti zemřely. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce o ochraně dětí.

Tělesné týrání zažilo loni podle statistik 339 chlapců a 296 dívek. Osmi desítkám z nich nebyly ani tři roky. Nejčastěji fyzické výpady směřovaly proti dětem od šesti do 15 let. Takových případů evidovalo ministerstvo 375. Sociální pracovníci se zabývali také 729 kauzami sexuálního zneužívání. Řešili i dětskou pornografii a prostituci. Nejčastější bylo zanedbávání, týkalo se 6528 hochů a děvčat.

Předloni ministerstvo zaznamenalo 9414 případů týrání, zneužívání a zanedbávání, v roce 2015 ještě o 19 víc. V roce 2008 bylo kauz 1978, v roce 2005 pak 813.

Pláč v paneláku? Lidé zapomínají na oznamovací povinnost 

Podle odborníků na ochranu dětí za rostoucími počty je i větší všímavost a citlivost lidí. Prezidentka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová poukazuje na to, že si mnozí lidé ale stále ještě neuvědomují, že mají oznamovací povinnost a případné ubližování dětem by měli ohlásit policii či státním zástupcům.

"Lidem stále není úplně jasné, jak to s oznamovací povinností je. Je to jeden z mála zákonů, který hovoří jasně o tom, že pomoci je povinností každého člověka, který se setká s týraným a zneužívaným dítětem," uvedla Baudyšová.

Podle ní by lidé neměli dělat, že nevidí a neslyší, pokud se od sousedů pravidelně ozývá křik a pláč, dospělí tam bývají opilí a děti chodívají třeba otrhané. "Panelák by mohl psát historii, černou kroniku. Co se odehraje v prvním patře, je slyšet i v posledním. Většinou to nájemníci ví. Bojí se to ale oznámit, aby se to neotočilo proti nim," uvedla Baudyšová.

Nadace před deseti lety uspořádala kampaň, v níž se snažila na zákonnou oznamovací povinnost upozornit. Podle mluvčí nadace Zuzany Šafářové by se osvětová akce měla v příštím roce zopakovat.

Tělesné tresty by mělo Česko zakázat, zaznívá

Česko patří v EU mezi několik posledních zemí, které nezakázaly tělesné trestání dětí. Zákaz bití a jiného fyzického týraní doporučoval republice výbor OSN pro práva dítěte, před lety ho navrhoval i stejně zaměřený vládní výbor. V roce 2004 celoevropský zákaz tělesných trestů dětí doporučovalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy.

Na fyzické tresty v Česku se zaměřila dřívější studie Univerzity Karlovy, na kterou se odvolává i národní strategie prevence násilí na dětech. Výsledky ukázaly, že v roce 2004 nikdy nezažilo nějaký tělesný trest 14 procent českých dětí. U čtvrtiny bitých chlapců a děvčat se pak dalo mluvit o týrání, dostávali tvrdým předmětem a po bití jim zůstávaly stopy.

Podle zástupců nadace spíš než uzákonění zákazu by ČR pomohla osvěta. "Nevím, jak je na zákaz připraveno naše prostředí. Je nutné, aby se zlepšovalo a vědělo se, že není přirozené, aby si rodiče vynucovali chování, které považují za ideální, tím, že budou děti bít," řekla právnička a konzultantka Linky právní pomoci Zuzana Bělinová.

Nadace Naše dítě vznikla před čtvrt stoletím. Zaměřuje se na pomoc týraným, zneužívaným a zanedbávaným dětem. Pomáhá i chlapcům a děvčatům s handicapem. Každý rok rozděluje kolem 12 milionů korun. Letos podpořila zatím 108 rodin a 19 rehabilitačních center a stacionářů.

Učitelky týraly děti v mateřské školce:

Bezpečnostní kamery nahrály učitelky, jak s nožem v ruce vyhrožují dětem v mateřské škole v uzbeckém městě Denov. Děti začaly koktat a pomočovat se. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 13 minutami

Katalánský expremiér se přihlásil belgickým úřadům, do Španělska se vrátit nechce

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který je už téměř dva roky na útěku před španělskou justicí kvůli obvinění ze vzpoury, se v pátek dostavil v Bruselu na prokuraturu. Důvodem je obnovený evropský zatykač, který tento týden vydal španělský soudce.

Belgický soudce rozhodl, že Puigdemont bude na rozhodnutí o vydání čekat na svobodě.

Puigdemontovi ve Španělsku hrozí vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Španělské justici se odmítá vydat, protože ji nepovažuje ze nezávislou. Svůj proces označuje za politický.

před 13 minutami

Zprostředkovatel vraždy Jána Kuciaka uzavřel dohodu s prokurátorem

Dohodu o vině a trestu s prokurátorem uzavřel Zoltán Andruskó, zprostředkovatel loňské vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka. Podmínky ale advokáti ani prokuratura zatím nezveřejnili, dohodu totiž ještě musí schválit soud. Andruskó je jedním z pěti obviněných ve zmíněné kauze, která v zemi vyústila v politickou krizi a v odchod Roberta Fica z funkce premiéra.

Andruskó v případu vystupoval jako zprostředkovatel mezi objednavatelem vraždy a nájemnými vrahy. Hrozil mu trest 25 let vězení nebo doživotí. Po zadržení ale s policií spolupracoval na vyšetření vraždy, při které byla zastřelena i reportérova snoubenka Martina Kušnírová.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Plzeň bude hrát v LM s Lausanne, Hradec Králové s Mannheimem

Hokejisté Plzně, kteří v minulém ročníku prošli až mezi nejlepší čtyři týmy, se utkají v osmifinále Ligy mistrů s Lausanne, Hradec Králové bude hrát s Mannheimem. V případě dalších postupů by zbývající dva čeští zástupci v soutěži mohli svést společný souboj až ve finále. Rozhodl o tom dnešní los v Helsinkách.

Oba extraligoví zástupci, kteří se po vyřazení šampiona Třince a vicemistra Liberce v základní skupině dostali do play off, byli nasazeni jako druhé týmy základních skupin do koše B. Čekali tím pádem na soupeře, kteří obsadili první místa.

Plzeň i Hradec začnou 12., nebo 13. listopadu doma a odvety je čekají 19. listopadu na ledě soupeře.

Další zprávy