Týraných dětí přibývá, častěji jsou také odebírány z rodin, ukazují statistiky ministerstva

Domácí ČTK Domácí, ČTK
Aktualizováno 19. 5. 2016 20:17
V loňském roce se úřady zabývaly více než devíti tisíci oznámeními na podezření z týrání, zneužívání a zanedbávání dětí. Celkem 1400 z nich muselo být kvůli tomu z rodiny odebráno. Čísla každoročně stoupají. Nejde jen o bití a jiné fyzické násilí, přibývá i případů psychického týrání. Podle expertů stojí za růstem počtu kauz hlavně větší citlivost okolí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Isifa / Thinkstock

Praha - Kvůli týrání, zneužívání a zanedbávání muselo loni odejít z domova k příbuzným, pěstounům, do azylových domů či ústavů zhruba 1400 dětí. Jejich počet přitom každoročně stále roste. Přibývá zároveň také případů, které sociální pracovníci řeší. Za posledních deset let se množství kauz zvýšilo téměř pětkrát. Zatímco v roce 2005 se úřady zabývaly ani ne dvěma tisíci případů, loni dostaly už přes 9400 oznámení. Vyplývá to z ročních výkazů ministerstva práce o ochraně dětí.

Podle senátorky a prezidentky Nadace Naše dítě Zuzany Baudyšové česká společnost násilí na dětech stále vnímá jako součást výchovy. "Chtěla bych upozornit i na psychické týrání, které může mít různou podobu. V mnoha domácnostech jsou například děti svědky velmi tvrdých sporů mezi rodiči a těžce je to poznamenává," poznamenala k nové statistice Baudyšová.

Podle Petry Wünschové z Centra Locika, které pomáhá dětem ohroženým domácím násilím, rostoucí počet nahlášených případů ukazuje na větší všímavost okolí. Vysoký počet odebraných dětí ale zároveň naznačuje, že Česko zaostává s poskytováním pomoci. "Lépe jsme se naučili vnímat a odhalovat případy ohrožených a týraných dětí. V Česku však chybí dobře dostupná síť služeb, která by ohroženým dětem a jejich rodinám nabízela citlivou a efektivní pomoc. Tak, aby k odebírání dětí z rodin nemuselo dojít," řekla Wünschová.

Posílení služeb pro rodiny má v plánu ministerstvo práce. Do prevence nyní putuje jen necelá desetina ze zhruba osmi miliard korun na péči o ohrožené děti. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) by ráda část peněz z ústavní péče přesměrovala do včasné pomoci i následné podpory. 

 

Právě se děje

před 46 minutami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy