Daniela Sovová v Otročiněvsi, malé vesnici na Berounsku, už nežije. Po smrti manžela se přestěhovala nedaleko odsud. "To víte, že se mi stýská," říká seniorka bez váhání. Do obce se však pravidelně vrací a stále patří k důležitým lidem zdejšího společenského života. Právě díky ní zde vznikla před 24 lety jedinečná "ježíškovská tradice", kterou s místními každoročně pořádá a na které se schází stovky lidí.
"Vymysleli jsme to s bývalým starostou Václavem Luňákem. Tehdy to bylo opravdu hodně velké chystání. Nepřišlo ale moc lidí, protože nikdo ještě nevěděl, o co přesně půjde. Pak se to ale rozkřiklo po okolí a rok od roka přijíždělo více lidí," popisuje Sovová.
S tehdejším starostou si hned na začátku řekli, že se budou snažit mít v jeslích jako sotva narozeného Ježíška malé dítě z Otročiněvsi, které si rodiče přivezli z porodnice v právě běžícím roce.
"A často se nám to podařilo, ačkoliv to občas nebylo jednoduché. Od počátku v roce 1998 jsme měli jen jednou holčičku, jinak samí kluci," usmívá se Sovová. Ačkoliv má obec jen 500 obyvatel, většinou Ježíška "hrály" děti, které se narodily v roce, kdy se živý betlém uskutečnil.
Domluvit jejich přítomnost nebývá nijak jednoduché. Rodiče jsou na své novorozence opatrní. Navíc účastnit se veřejné akce, na kterou jezdí i lidé z okolí, není úplně pro každého. Zvláště když se rodiče rovněž účastí. Oblečení do dobových kostýmů představují Josefa a Marii.
"Ne každý s něčím takovým souhlasí. V naprosté většině nám ale rodiče řekli, že i se svým synem, a jednou výjimečně s dcerou, přijdou. Pokud nás někdo odmítne, mám pro to pochopení. Na nikoho se nezlobím," vysvětluje zakladatelka tradice.
V předchozích dvou letech se ale akce kvůli covidovým opatřením nekonala, ačkoliv loni ještě v prosinci starosta Josef Šinkner doufal, že by se mohla uspořádat. Nakonec to nevyšlo a místní se dočkají až letos. Podobně jako malý Tomáš, který měl být v jeslích už loni. "Letošní Ježíšek tak bude o něco větší. Snad to nevadí," podotýká Sovová.
Podle místostarosty Marka Suchého je z celé tradice nejcennější to, že se na jejím uskutečnění podílí mnoho místních. "Plno lidí oblečených v dobových kostýmech v živém betlémě přímo vystupuje. Koná se průvod, děti předvádí tanečky, cirkus přiveze lamu, koně a velblouda," popisuje Suchý, který šel v minulosti převlečený za krále.
Lidé si tuto akci oblíbili i proto, že nejde jen o živý betlém, ale příjemné vánoční společenské setkání, na kterém lidé besedují a ochutnávají to, co přivezli. "Hasiči uzavřou průjezd obcí a několik hodin to tady opravdu naplno žije zábavou a povídáním," říká místostarosta.
"Obec zajistí základní věci, jako je svařené víno, čaj nebo buřty na opékání. A lidé přinesou to, co jim zbude z Vánoc. Cukroví, salát nebo chlebíčky. Pohoštění dáváme zadarmo. Kdo chce, přispěje dobrovolnou částkou," dodává Suchý.
Pro Danielu Sovovou ovšem není příprava živého betléma jedinou aktivitou, věnuje se i několika dalším věcem. Protože vystudovala střední uměleckou průmyslovou školu, v Otročiněvsi a nedalekých Hudlicích vede řadu let keramické kroužky, na které chodí děti i dospělí. Kromě toho také ráda maluje.
Své výtvory většinou rozdá. "Moc toho doma nemám. Pokaždé jsem ráda, když někde vidím svou keramiku nebo obrazy," přiznává matka tří dospělých dcer a babička několika vnuků. Mimochodem, někteří z nich nechybí v průvodu blízko Ježíška.
Živé betlémy můžou i letos lidé navštívit i na některých dalších místech. Zejména na jihu Moravy jsou spojené i s lidovou muzikou. Největší akce tohoto druhu bývá v Hroznové Lhotě na Hodonínsku, kde se do průvodu zapojují stovky místních lidí.
