Hrozba pro obilnici Evropy. Válka ohrožuje ukrajinskou půdu, přírodu i vzácná zvířata

Následky požáru u Černobylu.
Požár vybombardovaného skladu ropy v Žytomyru na Ukrajině, na který zaútočila ruská invazní armáda. 15. 3. 2022
Požár u Černobylu.
Požár u Černobylu.
Následky požáru u Černobylu.
Foto: Reuters
Tomáš Klézl Tomáš Klézl, Michaela Prešinská
3. 4. 2022 7:07
Válka na Ukrajině ničí nejen životy lidí, ale také její přírodu. Nebezpečné látky unikající ze zničené infrastruktury nebo vojenské techniky mohou znečistit místní úrodnou půdy i vodu, varují experti. Boje ohrožují i místní chráněné oblasti a v nich žijící ohrožené druhy. Určité projevy války ale mohou paradoxně přírodě pomoct, říká ekolog Jan Frouz.

Obyvatelé severoukrajinské vesnice Novoselycja v oblasti Sumy dostali před několika dny od úřadů striktní pokyn - schovat se. Ruské bombardování poničilo blízkou továrnu na amoniak a nebezpečný plyn začal unikat do okolí. Místní guvernér označil pět kilometrů čtverečních v okolí továrny za nebezpečnou zónu. Tento plyn může ve větším množství uškodit nejen zdraví člověka, ale může rovněž poškodit rostliny a stromy a způsobit kyselost půdy.

Šlo tak o jeden ze zatím nejvýraznějších - a zároveň zaznamenaných - úkazů toho, jak může válka ohrozit životní prostředí na Ukrajině. Ovšem ne jediný. Záběry z válečných zón ukazují, jak z rozstřílené techniky vytéká na pole nafta, v okolí ukrajinských měst hoří lesy, z měst stoupá do ovzduší černý dým. "Obecně jakákoli válka, pochopitelně i ta na Ukrajině, tvrdě dopadá na životní prostředí," potvrzuje Jan Zukal, ředitel Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Požár vybombardovaného skladu ropy v Žitomyru na Ukrajině, na který zaútočila ruská invazní armáda. 15. 3. 2022
Požár vybombardovaného skladu ropy v Žitomyru na Ukrajině, na který zaútočila ruská invazní armáda. 15. 3. 2022 | Foto: Ukrainian National News Agency / UNIAN

Právě poškození infrastruktury, tedy různých továren, ale také vodovodů nebo čističek odpadních vod, považují experti za jednu z největších hrozeb pro ukrajinské životní prostředí. "Může dojít k poškození výrobních závodů, ze kterých mohou uniknout nějaké nebezpečné látky. Také hrozí, že se do vody dostane například nějaké fekální znečištění," říká Jan Frouz z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 

Látky navíc mohou do půdy či vody unikat déle než za běžné situace - během války se jen velmi těžko organizují opravy těchto zařízení. Právě kvalita vody byla podle expertů na Ukrajině vždy jedna z nejhorších v Evropě. Nyní se může velmi snadno stát, že se znečistí nejen ta povrchová, ale i voda spodní. "To může znamenat velký problém pro místní obyvatelstvo, které ji využívá jako zdroj pitné vody," varuje Frouz.

Kontaminovaná obilnice Evropy

Chemikálie z poškozené infrastruktury, dusíkaté sloučeniny z munice nebo nafta unikající z vojenské techniky mohou mít dlouhodobé zničující účinky také pro ukrajinskou půdu. Ta je proslulá svou úrodností. Ukrajina platí za významného producenta obilí a olejů, i proto si vysloužila přízvisko obilnice Evropy.

"Pokud do zemědělské půdy proniknou tyto nebezpečné látky, tak  zjednodušeně řečeno dojde k tomu, že zem bude mrtvá. Ztratí své základní funkce, nebude fungovat její živá složka. A bude trvat roky i desetiletí, než se to napraví," vysvětluje důsledky znečištění půdy ředitel Ústavu globální změny Akademie věd Michal V. Marek.

Za důkazem toho, jaké negativní účinky mohou mít na půdu nebo kvalitu vody vojenské aktivity, není třeba jezdit na Ukrajinu. I v Česku jsou dosud oblasti poznamenané činností ruské armády. Na některých místech jejího výskytu bylo znečištění tak výrazné, že i po třech desetiletích od odchodu posledního ruského vojáka likvidace ekologických škod stále trvá.

"Nedělám si iluze, že se něco takového neděje také na Ukrajině," míní Michal V. Marek. Pavel Tlustoš z katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin České zemědělské univerzity v Praze pak připomíná další tuzemský příklad - odstranit následky výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích z roku 2014 trvalo Česku šest let. 

Protože válka na Ukrajině se odehrává zejména v zastavěných oblastech, bude mít problém se znečištěním zemědělské půdy spíše lokální charakter, usuzují experti. Nicméně boje i tak mohou vyústit v zemědělskou krizi - zejména kvůli omezení prací. Jaro je totiž klíčové pro řadu obilovin. Když ukrajinští zemědělci nestihnou tradiční jarní práce na poli, přijdou o úrodu. Většina plodin přitom musí být vyseta do konce dubna.

Na druhou stranu přestávka v každoročním intenzivním hospodařením může poli dokonce prospět. Pokud pochopitelně nedojde k přímému zamoření zemědělské půdy. "Z hlediska úrodnosti půdy často neznamená nějakou zásadní ztrátu, když pole zaroste bylinami. Naopak. Většinou tyto procesy mohou vést ke zvýšení úrodnosti," vysvětluje Jan Frouz z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity.

Záběr na vojenskou techniku proruských separatistů v palebném postavení. Doněcký region na východní Ukrajině. 3. 3. 2022
Záběr na vojenskou techniku proruských separatistů v palebném postavení. Doněcký region na východní Ukrajině. 3. 3. 2022 | Foto: ČTK

Ohrožené antilopy i vlci

Válka ve východní Evropě ovšem u odborníků vyvolává také obavy o přírodní bohatství země. Ukrajina má celkem 49 národních parků a 21 z nich se nachází v oblastech, kde v současnosti zuří boje. Už v prvních dnech války se například válečná linie přehnala přes přírodní rezervaci Askania-Nova v Chersonské oblasti. "Samozřejmě se může stát, že nějaká malá rezervace zcela shoří," varuje Frouz.

I kdyby se přírodní parky, čili oblasti s nejvyšším stupněm ochrany, nestaly přímo terči útoků, i pouhá absence lidské činnosti může být pro některé z nich zničující. Velká část evropských národních parků, včetně těch ukrajinských, chrání přírodu, která vznikla lidskou činností například za středověku nebo novověku - například hospodářské lesy. Lidská práce se na nich dále udržuje a bez ní území ztratí svůj ráz. Je však nutné doplnit, že by muselo jít o dlouhodobou nečinnost.

V přírodních parcích také žije řada vzácných druhů zvířat. V rezervaci Askania-Nova je to například sajga tatarská, kriticky ohrožený druh antilopy. "Zvířata jsou citlivá na narušení biotopů, kde žijí. Jakýkoli výbuch, pohyb tanků, eroze nebo odlesnění narušuje jejich život a jejich reprodukci," upozorňuje Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd. Problém pro zvířata nastává také ve chvíli, kdy vojákům či civilistům dochází zásoby jídla - lidé je tak mohou začít lovit, včetně ohrožených druhů.

Krojerová očekává, že část větších zvířat, například vlci nebo rysi, před válkou uteče do západnějších částí země. Ale ani tam pravděpodobně nebudou mít potřebné podmínky k existenci. Již před invazí totiž tamní populace šelem neměly v důsledku pytlačení dostatek potravy. Nyní se situace může ještě zhoršit. "V oblastech, kde dochází k válkám, se zbraně dostávají k různým pytláckým skupinám. To známe například z Afriky," vysvětluje zooložka Krojerová.

"Válka může paradoxně obnovit některé přírodní cykly"

Některé dopady války na přírodu jí ovšem mohou paradoxně prospět a navrátit některé procesy, které byly dříve přirozené, upozorňuje ekolog Jan Frouz. Ačkoli se některé české vojenské prostory dodnes potýkají s velkým znečištěním, jiné se naopak staly ostrovy biodiverzity.

Zmiňuje například bývalý vojenský prostor v Brdech, kde jsou dnes největší česká vřesoviště. "To je díky tomu, že tam čas od času došlo k požárům. Ty byly v lehké formě v přírodě dříve časté a člověk narušil jejich režim," říká. Právě s četnými lesními požáry se některé oblasti Ukrajiny aktuálně potýkají. "Projevy války mohou přírodu zcela zničit, ale v některých případech také prostředí paradoxně přiblížit tomu přírodnímu režimu. Příroda vyžaduje určité poškozování prostředí, které se pak obnovuje. Obě tyto možnosti tady jsou a nedá se šablonovitě říct, kde se která projeví," dodává ekolog.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Sagan po sezoně opustí silnici a vrátí se na horská kola, láká ho start na OH

Trojnásobný mistr světa Peter Sagan skončí po sezoně s cyklistickými závody na silnici. Slovenský jezdec se pak zaměří na horská kola, jeho cílem je start v cross country na olympijských hrách v Paříži v příštím roce. Sagan to uvedl v den svých 33. narozenin během závodu Vuelta San Juan v Argentině, kde zahájil letošní sezonu.

"Ta chvíle přišla. Rozhodl jsem se, že tohle bude můj poslední rok v závodech WorldTour. Pak bych se chtěl připravit na závod horských kol na olympijských hrách," řekl Sagan na tiskové konference během dne volna den poté, co mu těsně uniklo 122. vítězství v profesionální kariéře. Ve čtvrté etapě Vuelty San Juan dojel v hromadném spurtu druhý za Kolumbijcem Fernandem Gaviriou.

před 1 hodinou

Intelu klesly ve čtvrtletí tržby i zisk, výhled zaostává za očekáváním analytiků

Americkému výrobci čipů Intel klesly ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 32 procent na 14 miliard dolarů (zhruba 307 miliard korun). Firma navíc zveřejnila výhled pro aktuální čtvrtletí, který zaostal za očekáváním analytiků. Její akcie proto na výsledky a výhled zareagovaly oslabením téměř o deset procent.

Firmu tvrdě zasáhl pokles trhu s osobními počítači, oslabuje ale také podnikání v oblasti datových center. Ve čtvrtém čtvrtletí podnik vykázal ztrátu 664 milionů dolarů po zisku více než 4,6 miliardy dolarů o rok dříve.

V byznysu s čipy pro osobní počítače klesly tržby téměř o 36 procent na 6,6 miliardy dolarů. Provozní zisk divize klesl na 699 milionů dolarů přibližně ze 3,8 miliardy dolarů o rok dříve. V případě technologií s datovými centry tržby klesly zhruba o třetinu na 4,3 milionu dolarů. I zde nastal propad zisku na 371 milionů dolarů z 2,3 miliardy USD před rokem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V uplynulém týdnu stoupl počet nově nakažených koronavirem

Počet nově zaznamenaných případů nákazy koronavirem stoupl v posledních sedmi dnech v Česku oproti předchozímu týdnu o 15 procent na 1971. Nakažených přibylo i navzdory poklesu množství testů. Vyplývá to ze statistik na webu ministerstva zdravotnictví. Počty hospitalizovaných a zemřelých s nemocí covid-19 se však v uplynulém týdnu snížily.

V uplynulých sedmi dnech přibylo více než 1 900 nakažených, zatímco v předešlém týdnu bylo nových případů nákazy asi 1 700. Testováno bylo přitom v posledním týdnu zhruba 3 300 lidí, což bylo v mezi týdenním srovnání o osm procent méně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy