Když se zboží a služby zdražují, mluvíme o inflaci. Co taková inflace způsobuje? Správně na otázku České školní inspekce odpovědělo 90 procent středoškoláků: Za stejný obnos si toho koupíme méně. Nejhůře si vedli žáci nematuritních oborů. Správnou odpověď vybraly jen tři čtvrtiny z nich. Každý desátý učeň si myslí, že jde o situaci, kdy lidé dostávají nižší mzdu.
"Nejvyšší podíl, přes 50 procent finančně negramotných žáků, máme ve středních odborných školách bez maturitní zkoušky," komentoval zjištění rozsáhlého průzkumu ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Výsledky jsou alarmující. Učni nastupují do práce hned po škole a nejsou připraveni tak, jak by měli. "Když není většina z nich finančně gramotná, těžko zvládnou provozovat živnost," řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl z ODS. Prosadit chce proto posílení všeobecného vzdělávání na oborech, z nichž vychází manuálně pracující.
"Nepředstavujme si, že si učeň bude číst Vergilia. Jde o to, aby byl gramotný," uvedl Nantl s odkazem na film Marečku, podejte mi pero!, kde se skladník ve večerní škole ptá, k čemu mu budou latinské verše. "Dlouhodobě víme, že polovina učňů je na hranici čtenářské a matematické gramotnosti, teď to máme potvrzeno i u té finanční," dodal Nantl.
Potřebu zlepšovat na učňovských oborech výuku matematiky a jazyků podle něj chápou i krajští radní pro školství. Právě kraje jsou zpravidla zřizovateli středních škol a učilišť.
Záměr je zatím na samém počátku, konkrétní obrysy teprve nabírá. "Nutně to neznamená například víc hodin češtiny než dnes. Učni ale budou v odborných předmětech promyšleněji pracovat se znalostí čtení, psaní, počítání a financí," nastínil svou představu náměstek.
Slibuje si, že kvalitnější výuka přiláká více zájemců, kteří řemeslo skutečně chtějí dělat a nepůjdou na něj jen proto, že se nikam jinam nedostali. Nedávná analýza výzkumné agentury PAQ Research ukázala, že až 38 procent mladých v Česku po odborné škole nastoupí do úplně jiné práce. Nejčastěji uvádějí, že práci v oboru nesehnali, že je špatně placená, a také to, že výuka byla nekvalitní.
Zlepšit by změna mohla i pověst učilišť jako míst, kde neukázněný kolektiv dítě "zkazí". "Zejména matky chtějí mít děti na maturitních oborech, protože je to podle nich lepší, a taky se obávají prostředí. To je potřeba kultivovat," prohlásil Nantl.
Skutečnost, že se řemeslníci bez schopnosti zacházet s financemi, rozumět textu a umět cizí jazyk neobejdou, připomíná i expert na vzdělávání a odborný konzultant společnosti Eduin Tomáš Feřtek. "Pokrývač střech potřebuje umět německy, protože jezdí na školení do Německa, aby mohl pracovat s materiálem, který má," uvedl příklad.
Aby všeobecnější vzdělání fungovalo, musí být propojené s praxí. "Část dětí na učilištích je orientovaná prakticky. To, co se dozvídají, posuzují podle toho, jestli jim to k něčemu bude. Část je tam proto, že se jinam nedostali. S nimi je práce složitější. Ale i je můžete přesvědčit, že se učí něco, co jim k něčemu bude," řekl Feřtek.
Méně optimistický je ale ředitel Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Obává se, že zamýšlená změna povede ke zhoršení zručnosti, kterou absolventi tolik potřebují.
"Spousta zaměstnavatelů si nám stěžuje, že žáci vycházejí málo vybaveni znalostí oboru a manuální zručností," uvedl Dvořák, který je zároveň ředitelem Středního odborného učiliště Ohradní v Praze. "Na jednu stranu máte požadavek zaměřit se na čtenářskou a finanční gramotnost, na druhou požadavky zaměstnavatelů na automechaniky, elektrikáře a truhláře," upozornil. Zevšeobecnění výuky podle něj omezí její odbornou složku.
Feřtek má jiný názor. Připomíná, že poptávka po všeobecném vzdělání roste, což dokazují počty zájemců o gymnázia a lycea. Podle něj bude čím dál typičtější, že se řemeslníkem stane člověk po maturitě, kdy si teprve uvědomí, že si chce založit firmu a živit se manuálně.
