Učitel už nemá být encyklopedií, ale koučem. Čekají nás zásadní změny, říká Plaga

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
5. 11. 2019 19:59
Přestože se v tomto týdnu mluví především o středeční stávce kantorů, odehraje se o den později akce, která bude pro učitele, žáky i jejich rodiče ještě zásadnější než stávka. Speciální expertní tým totiž představí významné změny, kterými by měly projít školy v následujících letech. "Je to zásadní událost, počátek velkých změn," potvrdil Aktuálně.cz ministr školství Robert Plaga.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) představí s expertním týmem návrh zásadních změn v českém vzdělávání.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) představí s expertním týmem návrh zásadních změn v českém vzdělávání. | Foto: Ludvík Hradilek

Sedmdesát osm stránek má dokument s názvem Hlavní směry vzdělávací politiky České republiky, který se objevil první listopadový den na internetu. V době, kdy se v souvislosti se školstvím debatuje hlavně o stávce učitelů, nevzbudil dokument téměř žádnou pozornost, ale už v příštích dnech tomu bude jinak.

Ve čtvrtek proběhne na pražském magistrátu konference za účasti všech  důležitých hráčů, kteří se kolem vzdělávání pohybují. A všichni budou mluvit právě o zmiňovaném dokumentu, na kterém pracovala osmičlenná skupina odborníků v čele s profesorem Arnoštem Veselým, který je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. 

"Je zpracovaný velmi kvalitně, což netvrdím jenom já, ale řada dalších odborníků, kteří se s ním už seznámili. Teď půjde o to, abychom tyto výsledky zapracovali do našich plánů, což je na bedrech mého ministerstva," sdělil Aktuálně.cz ministr školství Robert Plaga, který expertní tým letos v lednu jmenoval a který slibuje, že hlavní směry vzdělávací politiky poslouží jako základ pro budoucí podobu školství, která vzniká pod označením Strategie 2030+.

Ministr školství Robert Plaga (vpravo) a senátor Jiří Drahoš spolu debatují o školství často, tady se potkali na konci října 2019.
Ministr školství Robert Plaga (vpravo) a senátor Jiří Drahoš spolu debatují o školství často, tady se potkali na konci října 2019. | Foto: Radek Bartoníček

"Celý dokument o směřování vzdělávání je začátkem zásadních změn. Pokud se strategie vzdělávání naplní, bude to opravdu velký den pro vzdělávání v naší zemi," dodává. Předlouhé debaty nejen politiků, ale především učitelů, ředitelů škol a mnoha odborníků o tom, kam by mělo směřovat české školství, tak mají konečně něco, co je sepsáno na papíře.

"Teď považuji za nejdůležitější to, abychom našli co největší politickou shodu na dalším směru vzdělávání. Jestli se nějaký další ministr školství vydá mírně doprava nebo doleva, je v podstatě jedno, pokud se všichni shodneme na tom, že priorita vzdělávání je sepsána právě v dokumentu, který ve čtvrtek představíme na magistrátu," avizuje Plaga.

Učitel má být průvodcem vzděláváním, ne předkladatelem informací

Pokud jde o samotný obsah hlavních směrů vzdělávací politiky, ministr Plaga Aktuálně.cz sdělil, že on osobně považuje za nejdůležitější podporu učitelů a ředitelů škol. 

"Toto jsme podcenili. Máme obrovskou autonomii škol, která ale nebyla v posledních 15 letech doprovázena jejich podporou," míní Plaga. Školy podle něj sice mají velkou volnost, jenže tato volnost není doprovázená jejich podporou, což vede k izolaci škol. "Lidé na školách potom necítí podporu a nemají si kam sáhnout, aby zvýšili kvalitu škol. Proto je pro mě zásadní podpora ředitelů a učitelů jako klíčových hráčů, díky kterým můžeme zvednout kvalitu školství," dodává Plaga. 

Jak by tedy měla vypadat budoucnost českého školství podle zmiňovaného dokumentu? Experti jako první strategický cíl jmenují nutnost zaměřit vzdělání více na získání schopností "potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život". Druhým cílem je snížení nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnění maximálního rozvoje potenciálu žáků a studentů.

"Problém nerovnosti je v současnosti nesmírně závažný. Na tomto je nezbytné zapracovat," upozorňuje sociolog Dan Prokop, který je členem expertního týmu a garantem tohoto druhého strategického cíle. "Musíme snížit počet žáků, kteří nedosáhnou na žádné střední vzdělání, nebo dosahují velmi nízkých úrovní gramotnosti. A musíme také posílit výsledky zaostávajících škol a regionů. Nejvíce jich je v Karlovarském a Ústeckém kraji. Procento takových žáků musí být podstatně menší," říká Prokop.

Návrh expertů zároveň obsahuje několik cest, jak strategických cílů dosáhnout. Mluví například o nutnosti proměny obsahu vzdělávání, podpoře učitelů či ředitelů, zvýšení odborných kapacit i zvýšení financování. Tyto body jsou následně rozpracované do dalších podrobností, upravit se má například hodnocení žáků, kteří musí mít rovný přístup ke vzdělání, snížit se má administrativní zátěž, přehledný má být také systém vzdělávání učitelů.

Změnit se má mnohé ve způsobu výuky, v testování žáků i v jednotných přijímacích zkouškách na střední školy i maturitní zkoušky. Jinak by měla vypadat také práce učitelů. "Z role předkladatele informací by se měl změnit na mentora či průvodce vzděláváním," doporučují experti.

Ti se také zmiňují o nedůvěře ve školství, což je viditelné i v těchto dnech, kdy školské odbory vyhlásily stávku, ke které se mnohé školy připojují.

"Zdá se, že v oblasti vzdělávání existují skupiny aktérů, které sdílí jen své informace a perspektivy a nejsou příliš konfrontovány s jinými pohledy a perspektivami. Například komunikace mezi centrálními a regionálními institucemi veřejné správy, školami, zaměstnavateli, rodiči a dalšími je nedostatečná, což vede k malé míře důvěry, zbytečnému obviňování, 'hledání viníka', dezinformacím a nespolupráci," upozorňuje osmičlenná skupina expertů.

Ministr Plaga jde za senátorem Drahošem

Jestli tuto koncepci podpoří kromě Plagova hnutí ANO i další strany, se teprve uvidí. Ministr se každopádně snaží zapojit ostatní strany a odborníky jiného politického zaměření.

Svědčí o tom například to, že už v pátek půjde se zmiňovaným dokumentem do Senátu za předsedou výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jiřím Drahošem a jeho politickou platformou pro vzdělávání, kterou senátor už dříve ustavil ze zástupců sedmi politických stran, specializujících se na školství. Cílem je hledání shody na tom, jak by české školství příštích let mělo vypadat.

"S panem ministrem jsem o celé záležitosti už mluvil a on v pátek na zasedání naší platformy opravdu přijde. Jsem samozřejmě rád, že se něco koncepčního kolem vzdělávání děje. Ale musím se přiznat, že koncepcí a strategií jsem zažil ve svém životě už mnoho a na nejrůznější témata. Ještě důležitější než strategie bude její implementace," sdělil Aktuálně.cz senátor Drahoš.

Podle něj je dlouhodobým problémem, že chybí politická shoda na tom, kudy a jak by se mělo školství ubírat. I proto vytvořil platformu, ve které sedí zástupci různých stran za jedním stolem.

"Podporuji strategické cíle vzdělávací politiky 2030+, které byly zatím zčásti zveřejněny, ale zároveň cítím, že pro jednotlivé politické strany by nemělo být nejdůležitější vytvářet 'originální' reformy vzdělávacího systému. Důvodem, proč se u nás zatím nic moc nepohnulo, je to, že se politické strany nejsou schopné shodnout na základních věcech, přestože se zhruba v osmdesáti procentech věcí ve školství překrývají," říká Jiří Drahoš, který podle svých slov usiluje právě o tuto shodu.  

Gazdík: Ve školství chybí motivace

Členem platformy je mimo jiné za Starosty a nezávislé Petr Gazdík, který nedávno předložil se senátorem a bývalým rektorem Masarykovy univerzity v Brně Mikulášem Bekem dokument s názvem Vzdělávání pro 21. století. Gazdík považuje za jeden z největších problémů školství motivaci.

Poslanec Petr Gazdík a senátor Mikuláš Bek při představování změn ve školství.
Poslanec Petr Gazdík a senátor Mikuláš Bek při představování změn ve školství. | Foto: Radek Bartoníček

"Jestli něco českému školství obrovsky chybí, tak je to motivace. Do první třídy vchází nadšený prvňáček a z deváté třídy nebo od maturity odchází zpruzený absolvent, unavený životem i mládím, kterého nebaví takřka nic," tvrdí Gazdík, který má jako radní Zlínského kraje na starosti právě školství.

Co se z návrhů Gazdíka a Beka dostane nakonec do škol, zatím nelze předvídat, ale v některých bodech se shodují s experty jmenovanými ministrem Plagou. Třeba pokud jde o kritiku příliš velkého množství informací, které se musí žáci na školách učit do nejmenších detailů. 

"Doba, kdy pan učitel vyprávěl dětem, jak to vypadá v Americe, a děti na něj hleděly s otevřenými ústy, je už v čudu, protože děti mají díky internetu daleko větší možnosti poznávat svět. Učitel musí být nově spíše koučem, který vede děti k tomu, jak se mají vzdělávat, a pomáhá jim v tom," říká Petr Gazdík.

 

Právě se děje

před 6 minutami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při útoku na armádní základnu v Nigeru zahynulo až 70 vojáků

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život až 70 vojáků. Oznámily to ve středu agentury EFE a Reuters. Útočníci přišli podle EFE o 50 lidí. Jak velká celkem byla skupina útočníků a jaké měla cíle, ale zatím není jasné. V minulosti se k útoku na stejném místě přihlásila organizace Islámský stát (IS).

Armáda oznámila, že cílem útoku byl post v oblasti Inates, která leží v blízkosti maliské hranice. Útok byl nakonec odražen, ale na místo musely být přizvány posily. 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy