Takto se oslovují děti na základních a středních školách.
Vyplývá to z internetového průzkumu, připraveného Ústavem pro jazyk český Akademie věd a agenturou Factum Invenio. Na jeho počátku stála potravinářská značka Veselá kráva, která zároveň projekt financovala.
Průzkumu se zúčastnilo přes dvacet dva tisíc žáků ze všech typů základních a středních škol v České republice.
Jseš hustej borec
Infobox
JAKÉ VÝRAZY POUŽÍVAJÍ
DĚTI?
- KDYŽ CHVÁLÍ: Dobrý, hustý, borec, machr, ty vole, hezký, ty krávo, seš king, mega good, si mastr.
- KDYŽ SE ZLOBÍ: Kromě nepublikovatelných výrazů používají debil, blbec, kráva, kretén, vole, svině, socka, mentos, defoun, kretoš, trapka, kravajzna, vřed, lemplovník, tydýt, ciment, tragédka, blbka, subatomární kvarkový neutrino.
Grafika v mapě
A výsledky? Jazyk školáků je mnohem kreativnější, ale i trochu vulgárnější než dřív. S nadávkami se děti nejčastěji setkávají ve škole. Slyší je však od rodičů a tři čtvrtiny dětí je slyšely i od učitelů. Ve vytváření nových nadávek jsou chlapci mnohem kreativnější než dívky.
"Děti jsou vynalézavější, víc si s jazykem hrají. Je patrný i posun na ose vulgarity," řekla dnes novinářům Jarmila Bachmannová z Ústavu pro jazyk český Akademie věd.
Žáci druhého stupně a prvních ročníků středních škol tvrdí, že mezi jejich nejoblíbenější výrazy pro obdiv patří různé variace na "seš dobrej", "seš hustej" a "seš borec". Objevil se i výraz "jsi borka".
Fungují zde i krajové odlišnosti. Zatímco "seš dobrej" je univerzální, "borcové" jsou typičtí pro Moravu a Vysočinu. "Frajeři" jsou úspěšní na severozápadě Čech a opravdu "hustí" jsou chlapci nebo dívky v Praze a Plzeňském kraji.
Pokud naopak školáci nemají někoho rádi, zlobí se na něj nebo ho chtějí urazit, užívají nejčastěji výrazy "debil", "blbec" a "kráva". Umějí však své nepřátele slovně odbýt osloveními jako "magor", "hovado", "subatomární kvarkový neutrino" nebo "beďarová opice".
"V průzkumu se objevilo i hodně velmi hrubých vulgarismů z oblasti lidské anatomie, které jsme se rozhodli nezveřejňovat," řekl Jan Herzmann, ředitel agentury Factum Invenio.
Mluvu dětí ovlivňuje především angličtina a média
Kromě nových výrazů ovlivněných angličtinou, jako "good týpek", "seš skiller" nebo filmových oslovení "milášek" či "úžasňák" se v mluvě školáků objevila i "hvězda", která je běžná u dnešní střední generace a překvapivě také "štramanda". "Tu užívali i lidé narození okolo roku 1900," řekla Jarmila Bachmannová.
Kromě anglických výrazů děti používají i výrazy původem z ruštiny, jako "borec", nebo z němčiny, jako "machr" a "frajer".
Českými stálicemi jsou stále výrazy "vůl" a "kráva", což podle Bachmannové ukazuje na jejich specifické postavení. "Tyto výrazy ztrácí v komunikaci původní význam a často fungují spíš jako prostředek k oslovení a navázání kontaktu než jako nadávka," říká. Poukazuje také na to, že z nadávek, které čeština používá, by se dala sestavit malá zoologická zahrada.
Děti: bez nadávek to nejde, nadávají rodiče i učitelé
Podle třetiny žáků nadávky ke slušnému chování nepatří, polovina z nich je však považuje za přirozenou součást mluveného jazyka. O tom, že "bez nadávek to nejde", je přesvědčena třetina respondentů. "Dívky jsou však vůči nadávkám zdrželivější, chlapci je nejen častěji užívají, ale jsou v tomto směru také kreativnější," doplňuje Jan Herzmann.
Tři čtvrtiny dotázaných dětí bez ohledu na typ školy tvrdí, že se setkaly s tím, že jejich učitel nadával. Více než polovina dotázaných žáků se nadávky učí ve škole, zbytek v televizi, doma nebo "venku", tedy od kamarádů.
Děti jsou velmi kreativní
Bezmála polovina pozitivních i negativních oslovení, která žáci v dotaznících uvedli, se opakovala v tak malém měřítku, že pro ně neexistuje zvláštní kolonka a jsou zahrnuty pod heslem "jiné".
Podle Jarmily Bachmannové se tak ukázalo, že děti jsou v tvorbě oslovení velmi kreativní.
"Děti si s jazykem hrají, záměrně tvoří nové tvary, aby se odlišily od mluveného jazyka a spisovné češtiny, ale hlavně aby se odlišily mezi sebou, chtějí být originální," říká.
Slang žáků a studentů škol se podle ní liší nejen mezi školami v jednom městě, ale i mezi paralelními třídami v jedné škole.
"Slang studentů se navíc neustále mění," říká Bachmannová. "Je docela dobře možné, že za půl roku si děti budou říkat úplně jinak," dodává.
