V červnu uběhl rok od dokončení stavby podzemní bariéry u polského hnědouhelného dolu Turów. Klíčového opatření, které mělo dle dohody mezi Českem a Polskem zabránit dalšímu odtoku podzemní vody z oblasti Frýdlantského výběžku v důsledku těžby. A vyřešit tak problém, který dlouhodobě přináší starosti místním i ekologům.
Nyní přichází úřady s prvními výsledky. "Stěna funguje a je splněn i parametr nepropustnosti stěny, který je splněn víc, než je určeno v dohodě," uvedl ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Kromě nárůstu vody ve čtyřech kontrolních vrtech přibylo vody i na třech dalších místech, která jsou několik stovek metrů od bariéry směrem na jih k české hranici.
Tam ovšem zlepšení končí. "V českých vrtech ale hladiny stále klesají, nacházejí se na historickém minimu, a z toho důvodu nemůžeme říct, že by se pozitivní efekt stěny projevil i na českém území," dodal Venera.
Jestli se vůbec vliv stěny projeví na českém území, zatím není podle šéfa geologů jasné. "Hydrologická situace je tam komplikovaná a k tomu bude potřeba, aby byl vypracován nový hydrogeologický model," řekl. Ten by měl být k dispozici v polovině příštího roku.
Vyjádření pobouřila ekology sdružené v organizaci Společně pro vodu, kteří dlouhodobě uvádějí, že je stěna na špatném místě a odtoku vody nezabrání. Ti kritizovali i samotné znění podepsané dohody, která podle nich nezajišťovala Česku dostatečné záruky.
"S ohledem na způsob, jak byla dohoda uzavřena, skutečně nelze konstatovat nic jiného, než že podzemní stěna je v jistém ohledu funkční. To ale podle textu dohody neznamená, že skutečně poskytuje ochranu před odtokem podzemní vody z území Česka. Z veřejně dostupných informací od České geologické služby navíc vyplývá, že není možná jiná varianta, než že stěna českou podzemní vodu nechrání," uvedla Petra Kalenská, právnička Frank Bold.
Problém Turów
- Vybudování podzemní těsnicí stěny v Polsku bylo zásadním bodem česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v dole Turów, kterou vlády obou zemí podepsaly loni 3. února. Stěna je přes kilometr dlouhá a tvoří ji síť vrtů hlubokých 120 metrů, které polští těžaři naplnili nepropustnou směsí jílu a cementu.
- Dokončena byla v polovině loňského roku a na konci června skončil roční testovací provoz. V průběhu monitorování podzemní bariéry se hodnotí dvě kritéria: její propustnost a změna hladiny podzemní vody. Data o vývoji hladiny podzemních vod dostává česká strana čtvrtletně.
- Stěna ale není jediným opatřením, které má české území ochránit před vlivem těžby v polském dole. "Jedním z opatření je také zemní val, který už začala polská strana stavět. Budou ho mít postavený za několik měsíců, následně ho osází zelení, druhy a skladbu zeleně vybraly po diskuzi polská a česká strana dohromady, celé to řešení by mělo být hotové za rok, do konce června 2024," řekl ministr pro životní prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
- Polsko vyplatilo loni na jaře Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (přibližně 1,1 miliardy korun), z toho 35 milionů eur (842 milionů korun) šlo do Fondu Turów, který spravuje Liberecký kraj. Peníze jsou podle krajského radního pro životní prostředí Václava Židka (Piráti) určené na výstavbu vodovodů, které zajistí vodu pro obyvatele postižených oblastí v příhraničí.
- Práce na prvním z nich začaly v červnu. Na podporu zadržení vody v krajině lze navíc čerpat peníze i z Fondu malých projektů Turów, ve druhé výzvě je téměř 14 milionů korun, žádat je možné do 5. září.
"Všechno, před čím jsme v době podpisu dohody varovali, se postupně naplňuje. Funkčnost těsnicí clony je dalším takovým příkladem. České ministerstvo životního prostředí se buď nechalo jednoduše ošálit, nebo je pro něj důležitější Polsku umožnit těžbu uhlí než bránit obyvatele na české straně hranic před úbytkem vody," dodal Milan Starec, zástupce Sousedského spolku Uhelná.
Iniciativa tak vyzývá ministerstvo životního prostředí, aby uveřejnilo data z monitoringu všech českých vrtů a také začalo jednat s Polskem o rozšíření a prohloubení bariéry, eventuálně také omezení těžby u hranic.
Smlouva ale podle Venery počítá i s tím, že pokud se ukáže, že stěna nefunguje, jak by měla, může česká strana požadovat její prohloubení, rozšíření a případně dotěsnění. To nyní požaduje iniciativa Společně pro vodu. Žádá také uveřejnění dat ze všech více než čtyřiceti vrtů na české straně.
