Nejprve se zdravotní potíže objevily u dvacetileté studentky Barbory Mludkové. S kamarádkou a jejími rodiči Arménii navštívila loni v červenci. V září se její zdravotní stav zhoršil. Trpěla bolestmi v kyčli, hlavy a byla nezvykle unavená. Opakovaně se prokázal zánět mozkových blan. Lékaři začali hledat příčinu. Až v prosinci, ve spolupráci s veterinárními experty, diagnostikovali brucelózu.
"Neobvyklý a nepříznivý stav pacientky, kolísající jako na houpačce, jsme konzultovali s kolegy z Prahy, Olomouce. Zjišťovali jsme, zda nejde třeba o revmatické, krevní či autoimunitní onemocnění. Znova jsme provedli velkou škálu serologických vyšetření. Včetně brucelózy, která tady byla naposledy před 60 lety. Všechny testy v laboratořích vyšly negativně," dodal primář Infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel.
Mladá lékařka z oddělení nakonec přišla s myšlenkou, že by mohlo jít o jiný typ brucely, který obvyklé testy nemusí zachytit. Proto byly vzorky krve odeslány na speciální vyšetření veterinářům do Olomouce. Teprve tehdy se diagnóza potvrdila. Začátkem prosince začala brát studentka cílená antibiotika, která by měla vést k jejímu plnému uzdravení.
Postupně k lékařům přišli další tři cestovatelé, kteří byli v Arménii také a společně s Mludkovou popíjeli v horách kozí mléko. "Tamní lidé jsou pohostinní. Nikoho z nás nenapadlo, že ty fantastické sýry a mléko mohou být nakažené. Samozřejmě také nemusely být nakaženy úplně všechny, ale spíše jenom jeden. Který, už se nikdy nedozvíme," řekla Mludková.
Brucelóza
je závažná infekce, jež se vyskytuje u domácích a divokých zvířat. V Československu byla v šedesátých letech minulého století u domácích zvířat pomocí složitého a nákladného komplexního programu vymýcena. Vymýcena je i ve většině rozvinutých zemí. Člověk se může infekcí nakazit přes poraněnou kůži, spojivky anebo také konzumací nevhodně upraveného mléka a mléčných výrobků nemocných zvířat. Brucelóza se léčí dlouhodobým užíváním antibiotik. Infekce napadá například játra.