Praha - Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se letos rekordně propadla. Může za to extrémní sucho, kvůli němuž je zejména ve vltavské kaskádě nedostatek vody.
"Vývoj v letošním roce je skutečně nepříznivý a pokles je dramatický," řekl Aktuálně.cz Aleš Bufka, který na ministerstvu průmyslu sleduje výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Dodal, že letos poprvé po minimálně pěti letech podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové české spotřebě nevzroste, ale klesne.
Velké vodní elektrárny - především na Vltavě - se totiž podílejí na výrobě ekologického produ v Česku bezmála z poloviny. Zbytek připadá na malé vodní elektrárny, biomasu nebo větrné elektrárny.
Voda dala o 35 procent energie méně
Společnost ČEZ potvrdila, že v jejích vodních elektrárnách se oproti loňsku propadla výroba elektřiny o 35 procent. Paradoxem je, že méně proudu vyrobily pouze velké vodní elektrárny, ty malé si polepšily. Jenže malé vodní elektrárny nemohly výpadek velkých turbín nahradit.
Josef Sedlák, generální ředitel společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje si lepší výsledky malých zdrojů vysvětluje technickými vylepšeními a hlavně příznivým počasím. Zima se obešla bez extrémních mrazů a sněhových kalamit.
"V řekách byl dobrý stav průběžně delší dobu. Díky tomu mohly malé vodní elektrárny využít svůj potenciál. Vloni byla naopak situace pro malé zdroje méně příznivá právě kvůli tužší zimě," řekl Aktuálně.cz Sedlák.
ČEZ plánuje, že výrobu energie z malých vodních elektráren ještě zvýší. Chystá se například postavit nový zdroj v bezprostřední blízkosti hnědouhelné elektrárny v Mělníku. Turbínu bude pohánět chladící voda, která vytéká z elektrárny.
"Proud je tam dost silný, tak proč ho nevyužít," poznamenal Sedlák. Pokud půjde všechno dobře, malá vodní elektrárna by se mohla začít stavět příští rok na podzim.
Nepomůže ani elektřina ze slunce
Letošní výrazný úbytek zelené elektřiny vyráběné z vody nenahradí ani více elektřiny z jiných zdrojů, například z biomasy nebo slunečního záření. Situaci nezachrání ani největší solární elektrárna ve střední Evropě, která byla před několika týdny zprovozněna v Ostrožské Lhotě u Uherského Hradiště, i když bez ní by byl propad ještě větší.
Podle právě zveřejněné zprávy ministerstva průmyslu o výrobě energie z obnovitelných zdrojů v roce 2006 se vloni vodní elektrárny či spalovny na biomasu podílely na spotřebě elektřiny z necelých pěti procent. Česko se přitom Bruselu zavázalo, že do roku 2010 bude vyrábět v obnovitelných zdrojích osm procent ekologického proudu.
"Při znalosti současného stavu by bylo přehnaně optimistické tvrdit, že se cíl podaří splnit," konstatuje se už v loňské zprávě pro vládu, v níž se průběžně hodnotí, jak Česko plní své cíle trvale udržitelného rozvoje.
V roce 2003 se v obnovitelných zdrojích vyrobilo 2,8 procenta hrubé spotřeby elektřiny. O rok později se tento podíl zvýšil na čtyři procenta, předloni dosáhl přibližně 4,5 procenta a v roce 2006 se zvýšil na 4,9 procenta. Letos se tento trend poprvé otočí.
Poklesy vody přicházejí častěji
Letošní nedostatek vody pro velké elektrárny na Vltavě není nic mimořádného. Podle Aleše Bufky se taková situace za posledních čtyřicet let opakovala už několikrát.
Jenže zatímco dříve poklesla hladina v průměru jednou za sedm let, teď přišel tento stav výrazně dříve. Naposledy byl podle Bufky nedostatek vody v roce 2003. "Vypadá to, že poklesy přicházejí častěji," řekl Aktuálně.cz Bufka.
Klimatologové už delší dobu upozorňují na to, že kvůli globálnímu oteplování můžeme očekávat častější výskyt extrémních jevů, mezi něž patří i častější přívalové deště, povodně či naopak delší období sucha.
