Tripartita se na rozpočtu neshodla. Výtky jsou k výši investic i malému růstu platů

ČTK ČTK
10. 6. 2019 14:59
Tripartita se zatím neshodla na navrhované podobě státního rozpočtu pro příští rok. Zaměstnavatelům vadí plánovaný schodek 40 miliard. Přidali by také peníze na investice do výstavby silnic. Odboráři zase nesouhlasí s růstem platů většiny pracovníků ve veřejném sektoru o dvě procenta a žádají pro ně osmiprocentní přidání. Kvůli rozpočtu se zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů sejdou 16. září. Návrh se může upravit podle červencového upřesnění odhadovaného vývoje ekonomiky.
Ministryně financí Alena Schillerová.
Ministryně financí Alena Schillerová. | Foto: Jakub Plíhal

"Rozpočet je připraven tak, aby odpovídal tomu, co si může stát dovolit," řekla na tiskové konferenci po jednání tripartity ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Ministerstvo financí počítá pro příští rok podle dubnových údajů s růstem ekonomiky o 2,4 desetiny procenta. Další aktualizace bude v červenci. Schillerová uvedla, že pokud by se predikce zlepšila, je ochotna o posílení platů či investic jednat.

Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok schodek 40 miliard korun. Výdaje by měly činit 1,594 bilionu korun a příjmy 1,554 bilionu. Učitelé by si měli přilepšit o deset procent a nepedagogové o sedm procent. Ostatním pracovníkům veřejné správy a služeb, jako jsou úředníci, policisté či hasiči, by se mělo přidat o dvě procenta. Inflace by měla podle resortu financí činit 1,6 procenta.

Bez potřebných investic se nestihnou dostavit dálnice

Proti deficitu 40 miliard jsou zaměstnavatelé. Schodek by tolerovali v případě, že by se peníze využily na posílení vzdělávání a na inovace. Suma na platy učitelů by se podle podnikatelů měla zvýšit ne o deset procent, ale o 15 procent. Polovina by putovala do základu, polovina do odměn, upřesnil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Nedostatek financí je podle svazu i ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Zaměstnavatelé poukazují třeba na to, že bez dostatečného krytí Česko nenaplní svůj cíl a do roku 2030 dálnice nedokončí. "Příští rok by mělo chybět sedm miliard korun, v roce 2021 pak 13 až 15 miliard," řekl Hanák. Podle něj se o sumě pro fond bude ještě jednat o prázdninách.

Na červencové upřesnění vývoje čekají i odboráři. Budou usilovat o výraznější růst platů. Pro učitele požadují 15 procent, pro neučitelské profese a zdravotníky deset procent a pro ostatní pracovníky osm procent. Celou sumu chtějí rozdělit do základu výdělku, tedy do tarifů.

"U ústavních činitelů má být růst o osm procent. Proč? Pro to není žádný důvod, když dvě třetiny zaměstnanců státu dostanou dvě procenta. Jen to rozděluje společnost," uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle něj by rozpočet mohl získat peníze třeba z úpravy daňového základu podnikatelů při koupi luxusních aut.

Schillerová počítá v návrhu rozpočtu se seškrtáním desetiny míst na ministerstvech, pěti procent v úřadech a tří procent v příspěvkových organizacích. Polovina uspořených peněz by se použila na navýšení výdělků. "Předpokládám, že také ministrů bude o desetinu míň a polovinu peněz z uspořeného platu si ostatní ministři rozdělí," okomentoval plán Středula.

O podobě rozpočtu bude tripartita jednat 16. září. Vláda musí pak návrh poslat sněmovně do konce září.

 

Právě se děje

před 19 minutami

AstraZeneca prodala svůj podíl ve firmě Moderna. Obě vyrábí vakcíny na covid-19

Britsko-švédská farmaceutická firma AstraZeneca prodala svůj podíl 7,7 procenta v americké biotechnologické společnosti Moderna za více než jednu miliardu USD (21,6 miliardy Kč). Akcie Moderny v poslední době výrazně rostly díky její vakcíně proti covidu-19. AstraZeneca byla druhým největším akcionářem Moderny. Informuje o tom list The Times.

Ze zprávy nebylo okamžitě jasné, za jak dlouhé období AstraZeneca svůj podíl prodala. Cena akcie Moderny se minulý měsíc zvýšila až na 186 USD z 29 USD před rokem. V pátek akcie firmy uzavřely na ceně 154,81 USD, což celou firmu ohodnotilo na 61 miliard USD.

Zisk z prodeje akcií posílí finance firmy AstraZeneca, která stejně jako Moderna vyrábí vlastní vakcínu proti covidu-19, vyvinutou ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Na rozdíl od Moderny ji však v době pandemie prodává bez zisku.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Netanjahu obvinil Írán z výbuchu na izraelské obchodní lodi

 Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes obvinil Írán z odpovědnosti za páteční výbuch na izraelské obchodní lodi v Ománském zálivu. Vyhnul se ale přímé odpovědi na otázku, zda Izrael chystá nějakou odvetu. Informovala o tom agentura Reuters.

Už v sobotu uvedl izraelský ministr obrany Benny Ganc, že za výbuchem na lodi pravděpodobně stojí Írán. Plavidlo MV Helios Ray pro přepravu vozidel zasáhl výbuch nad hladinou vody, který prorazil otvor v obou stranách kýlu. Nikdo z posádky nebyl zraněn. "Jednalo se nepochybně o íránskou operaci. To je jasné," řekl dnes Netanjahu izraelské rozhlasové stanici Kan.

Na dotaz, zda Izrael bude nějak reagovat, Netanjahu zopakoval svá předchozí prohlášení, že je odhodlaný zabránit Íránu ve vývoji jaderné kapacity a dodal: "Írán je největším nepřítelem Izraele, a my proti němu budeme nadále zasahovat po celé oblasti," uvedla agentura AFP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy