Proč Babiš vyhrál: Jeho slovům patří vyšší ochrana, "zkorumpovaný" je přípustný výraz

Jan Horák Jan Horák
21. 2. 2020 15:34
Souboj svobody slova a práva na ochranu dobrého jména ve sporu mezi premiérem Andrejem Babišem a neziskovou organizací Transparency International vyzněl na plné čáře ve prospěch premiéra. Kvůli opakovaným nařčením z korupce na něj neziskovka podala žalobu, domáhala se omluvy. Z verdiktu soudce Vladimíra Sommera neplyne, že organizace bere úplatky. Podle jeho závěru má ale premiér právo to říkat.
Andrej Babiš
Andrej Babiš | Foto: Reuters

"Obecně je třeba uvést, že ve sporech o ochranu dobrého jména dochází ke střetu dvou základních ústavně zaručených práv. Jde o střet svobody projevu a práva na ochranu dobré pověsti," vysvětlil soudce pražského krajského soudu na začátku odůvodnění rozsudku, co bylo podstatou pře. "Při střetu dvou základních práv je potřeba poměřovat, kterému z nich je třeba v konkrétní věci dát přednost. Žádné z nich však nesmí být zcela popřeno," doplnil.

Věcně se Transparency International bránila vůči 17 výrokům, v nichž ji premiér Andrej Babiš mezi srpnem 2018 a červnem 2019 spojil s korupcí. Nejčastěji používal spojení "zkorumpovaná neziskovka". Slovní útoky vůči Transparency stupňoval od chvíle, kdy organizace předloni v srpnu poslala Evropské komisi podnět upozorňující na Babišův střet zájmů. Komise na jeho základě spustila dvojici auditů, které předsedovi vlády přitěžují.

Babišův právní zástupce v této věci Jiří Urbánek vystavěl argumentaci svého klienta na tom, že premiér nepodezírá organizace z trestné činnosti nebo braní úplatků. Údajně tím chtěl jen přitáhnout pozornost k tomu, že Transparency čerpá peníze z veřejných zdrojů. Podle premiéra to podlamuje její nezávislost. A protože se neziskovka účastní veřejné debaty, v níž Babiše opakovaně kritizuje, sama musí snést ostré výpady druhých.

Taktika zvolená Babišovým obhájcem se vyplatila, soudce Vladimír Sommer jí plně vyhověl. Rozsudek opřel o judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Při poměřování váhy dvou zmíněných základních práv se řídil evropskou institucí určenými šesti kritérii, jako jsou povaha žalovaných výroků, míra jejich expresivity či role kritizovaného ve veřejném životě. Při posouzení všech hledisek u soudce Sommera pokaždé bodovala svoboda slova.

Výraz přehnaný, nadsazený, ale přípustný

V první řadě rozhodl, že Babišova nařčení nejsou skutková tvrzení. Premiér podle něj jen hodnotil financování Transparency, na takové hodnocení klade zákon mírnější měřítka než na faktické výroky. "Výrazem 'zkorumpovaný' kritizoval fakt, že žalobkyně je financována z veřejných zdrojů. Současně k nim vyjadřoval názor na otázku její nezávislosti. Uvedené výroky nelze považovat za skutková tvrzení," řekl soudce Sommer.

Také upozornil na veřejný zájem, jemuž podléhá financování Transparency International. V jejím případě je takový zájem o to silnější, když sama aktivně vstupuje do společenské debaty. Soudce připomněl její opakovanou kritiku Babišova střetu zájmů. Poukázal i na účast ředitele organizace Davida Ondráčky na demonstraci proti předsedovi vlády, kterého Ondráčka vyzýval k rezignaci.

Ze 17 výroků prošlo 14

Transparency International žalovala premiéra Andreje Babiše kvůli 17 výrokům, v nichž ji dal do přímé souvislosti s korupcí. Soudce Vladimír Sommer se však věcně zabýval "jen" 14 z nich. Dva Babiš pronesl při interpelacích v Poslanecké sněmovně a jeden během odpovědi na otázku ohledně odvolání tehdejšího ministra kultury Antonína Staňka. V těchto případech vystupoval jako předseda vlády, za jehož výroky nese odpovědnost stát, nikoliv sám Babiš jako veřejná osoba.

Výraz "zkorumpovaná" pak u soudce obstál jako výrok, po němž lze legitimně ve veřejné diskusi sáhnout. V první řadě není vulgární. "A je v běžné řeči užíván k označení činnosti, jež nemá povahy trestného činu. Lze ho užít k vyjádření názoru, že může docházet k ovlivnění někoho prostřednictvím jeho financování. Jde o výraz expresivní, zjevně nadsazený a přehnaný," uvedl soudce s tím, že v rámci kritiky věcí veřejného zájmu je přípustný.

Ať si každý udělá svůj názor

"V demokratické společnosti neexistují správné a nesprávné názory. Měřítkem přiměřenosti kritického soudu je pouze otázka, jestli je dán jeho věcný základ, což je v této věci naplněno," poznamenal dále soudce. V jeho očích musí Transparency jako aktér veřejného života unést silná vyjádření na svou adresu. "Z tohoto důvodu jsou limity přijatelné kritiky širší než u soukromých osob a je od ní očekávána vyšší míra tolerance," podotkl.

Soudce rovněž zmínil jako okolnost nahrávající Babišovi a v širším smyslu svobodě slova přístup organizace do médií. Dostatečnou protiváhu premiérovým nařčením podle Sommera představuje, že Transparency způsob svého financování opakovaně vysvětlila prostřednictvím novinářů. "Každý má tak možnost udělat si vlastní názor na žalovaným hodnocenou problematiku veřejného zájmu," dodal.

Novináři tak podle soudce zásah Babišových nařčení v důsledku mírnili, díky nim nebyl jejich dopad na Transparency nepřijatelný. "V neposlední řadě jde také o výroky, kterými žalovaný odpovídal na dotazy novinářů. Bylo tak na nich, aby výroky zasadili do kontextu, popřípadě se žalovaného doptávali, co je důvodem jeho výroků, což se v některých případech i stalo," zmínil.

Slovům premiéra patří vyšší ochrana

Poslední hodnocené hledisko bylo postavení samotného premiéra. Zde použil soudce Sommer s odkazem na Evropský soud pro lidská práva obrácenou logiku než u pozice Transparency. Zatímco organizace coby předmět veřejného zájmu musí ustát silnější míru reflexe, výrokům Babiše coby veřejného činitele naopak náleží vyšší úroveň ochrany.

"Současně těmto výrokům přísluší vyšší míra ochrany s ohledem na zachování svobody médií. Soud uzavřel, že předmětnými výroky, které jsou přičitatelné žalovanému, nedošlo k právně významnému zásahu do dobré pověsti žalobkyně, když žalovaný tyto pronesl v rámci výkonu svobody projevu," zdůraznil soudce.

Transparency International vs. Andrej Babiš

Transparency International (TI) je mezinárodní nevládní organizace, která upozorňuje na selhání veřejné správy, ukazuje na systémová rizika spjatá s péčí o veřejné rozpočty a mapuje možné případy korupce. V České republice působí od roku 1998. Organizace své financování zveřejňuje ve výročních zprávách, její hospodaření vedle nezávislých auditorů kontroluje i její mateřská centrála v Berlíně.

V případě Andreje Babiše poslala TI vedle podání Evropské komisi i podnět místně příslušnému Městskému úřadu v Černošicích, že premiér dál ovládá i svá média, primárně Mladou frontu DNES a Lidové noviny. Úřad Babišovi vyměřil pokutu ve výši 200 tisíc, ale Krajský úřad Středočeského kraje napodruhé řízení zastavil s tím, že se nic nestalo.

Zdroj: Jan Horák

U vyhlášení rozsudku chyběl jak premiér Babiš, tak ředitel neziskovky Ondráčka. Premiérův právní zástupce Jiří Urbánek verdiktu jen přitakal, do zevrubnějšího hodnocení se nepustil. "Rozhodnutí bylo velmi podrobně odůvodněno, já se s tím odůvodněním ztotožňuji a více k tomu nemám co dodat," řekl novinářům.

"Použité výrazy jsou za hranou oprávněné kritiky, jsou expresivní. Není to hodnotící výraz, ale faktické vyjádření. Mělo by to podléhat zkoumání a nikoliv pouze tomu, že to je názor," reagoval kmenový právník neziskovky Petr Leyer. Podle něj si organizace nechá čas na případné odvolání. Ředitel Ondráčka posléze na sociální síti Twitter avizoval, že odvolání přijde určitě. Spor by měl pokračovat u Vrchního soudu v Praze.

 

Právě se děje

Další zprávy