Tajný archiv: Agenti KGB sledovali Kohouta i Kunderu

ČTK ČTK
9. 7. 2014 15:26
Sovětští špioni se v roce 1968 pustili do sabotážní akce proti Pražskému jaru. Cílili na šéfy médií, Univerzitu Karlovu, nekomunistické strany a na výrazné osobnosti kulturního a společenského života.
Pražské jaro.
Pražské jaro. | Foto: Aktuálně.cz

Londýn - Sabotážní akci proti demokratizačnímu hnutí v Československu s krycím názvem Progres zahájil tehdejší šéf sovětské tajné služby KGB Jurij Andropov v květnu 1968.

Mezi cíli agentů byla média včetně rozhlasu a televize, Svaz československých spisovatelů, Univerzita Karlova, nekomunistické strany působící v rámci takzvané Národní fronty i osobnosti jako spisovatelé Pavel Kohout a Milan Kundera. Dokládají to informace z archivu Univerzity v Cambridgi na základě nově zpřístupněných záznamů někdejšího pracovníka KGB Vasilije Mitrochina.

Británie v pondělí veřejnosti zpřístupnila první část rozsáhlého souboru dokumentů, které před dvěma desítkami let Mitrochin propašoval z Ruska.

Mitrochinův archiv

Takzvaný Mitrochinův archiv, který je podle britských historiků vůbec nejdůležitějším vyneseným zdrojem zpravodajských informací, podrobně popisuje aktivity KGB a přináší seznam jejích agentů.

Archiv obsahuje i informace o akci Progres, kterou sovětská tajná služba v Československu v roce 1968 nasadila k potlačení Pražského jara.

Anglický přepis části archivních záznamů potvrzuje, že Andropov nařídil vybrat 15 "zkušených agentů rozvědky". Měli být vycvičeni pro práci v Československu, kde měli provádět ilegální operace pod krycím názvem Progres.

Vysláni do akce měli být do 12. května 1968. Nedlouho poté, 21. srpna, zastavil politické uvolňování v Československu vpád vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem.

Mezi cíli "ilegálního pronikání" v Československu byli podle často zkomolených jmen uvedených v anglickém přepisu zjevně například předseda Svazu československých spisovatelů Eduard Goldstücker a spisovatelé Pavel Kohout či Milan Kundera.

Další skupinu cílů tvořili šéfové médií jako ředitel Československé televize Jiří Pelikán a šéf televizního zpravodajství Kamil Winter, redaktor Československého rozhlasu Milan Weiner a zástupce šéfredaktora Rudého práva Zdislav Šulc. Agenti se měli zaměřit také na deník Svobodné slovo či týdeník Literární listy.

Nikdo z agentů nemluvil česky

Mezi dalšími cíli byly Univerzita Karlova, zvláště Filozofická fakulta, Klub angažovaných nestraníků (KAN) nebo také Československá strana lidová a Československá strana socialistická.

Každý z nasazených agentů měl dostávat odměnu 300 dolarů měsíčně a navíc měl mít hrazeny náklady na ubytování a dopravu. V Mitrochinově dokumentu jsou uvedena jen jejich krycí označení, jako Viktor, Jürgen, Sadko nebo Vlas.

U jazykové výbavy ani jednoho z patnáctičlenné skupiny není uváděna čeština. Někteří už za sebou měli zkušenosti z operací v zemích západní Evropy.

Ve složce je u některých agentů zaznamenáno i konkrétní zadání. Například jedna pětice měla "infiltrovat reakční kruhy" ČSSR s cílem "zjistit jejich konkrétní záměry a plány".

Informace z archivu mimo jiné uvádějí, že agenti "Gromov" a "Gurijev" dostali adresy a mapy bydlišť literárního vědce Václava Černého a spisovatele Jana Procházky s cílem vlákat je, pod záminkou, že jim hrozí nebezpečí, do automobilu a unést. Akce, která měla být provedena 10. května, ale skončila nezdarem.

Na základě dřívější dohody s nyní již zesnulým Mitrochinem Británie zpřístupnila 19 z celkem 33 složek s jeho strojopisnými záznamy v ruštině. Ručně psané poznámky v sešitech zůstávají tajné.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy