Praha - Současný důchodový systém považuje za spravedlivý pouhých 17 procent Čechů, více než dvě pětiny lidí  se přiklánějí k opačnému názoru. Třetina veřejností si myslí, že je spravedlivý tak napůl.

Vyplývá to z posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Oproti loňskému roku tak vzrostl podíl těch, kteří považují systém za nespravedlivý, o 7 procentních bodů. "Aktuální úroveň tohoto podílu je přitom vůbec nejvyšší, jakou naše šetření ve srovnatelných výzkumech od roku 2010 zaznamenala," dodalo CVVM.

Nespravedlnost důchodového systému vnímají lidé napříč celou společností. "Trochu častěji jako spravedlivý stávající systém hodnotí lidé hlásící se k levici, voliči ČSSD a důchodci," dodávají autoři průzkumu.

Když se Češi při pohledu na důchodový systém mají rozhodnout mezi principem zásluhovosti nebo solidarity, jsou velmi rozpolcení. Přiklánějí se však spíše k solidárnosti systému, který upřednostňují zhruba dvě pětiny dotázaných.

Naopak k systému zásluhovosti se kloní zhruba asi třetina. "Oproti loňsku tak o 4 procentní body vzrostl podíl lidí, kteří se přiklánějí spíše k solidárnosti důchodového systému," doplňují autoři.

O důchod se má starat stát

V otázce, zda by se o finanční zabezpečení lidí v důchodovém věku měl starat stát, nebo zda by měli občané sami, volili respondenti raději stát, vybrala si ho více než polovina z nich.

Zhruba třetina si myslí, že by se měl o důchody stát podělit s jednotlivci. Pouhá desetina dotázaných si myslí, že by se o důchodové zajištění měli starat především občané.

"Dosti zřetelně (o sedm procentních bodů) poklesl podíl lidí, podle nichž by důchodové zabezpečení mělo být spíše starostí státu než samotných občanů. Tím se ale názorové rozložení na tuto otázku víceméně pouze vrátilo do stavu, v jakém jej zachytilo první šetření z listopadu 2010, kdy tento názor zastávalo 55 procent respondentů," dodává CVVM.

Lepší životní situace, menší solidarita

Z výzkumu také vyplývá, že podpora solidarity klesá a přesouvá se ve prospěch zásluh spolu s lepší životní situací, rostoucím vzděláním a příjmem.

"K solidaritě se pak poněkud více přiklánějí důchodci, nezaměstnaní, nekvalifikovaní dělníci, voliči KSČM či ČSSD a lidé, kteří by nepřišli k volbám a nepreferují žádnou stranu. K zásluhovosti se ve zvýšené míře přiklánějí vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci a příznivci ODS, TOP 09 či ANO," vysvětlují autoři průzkumu.

V podstatě shodné rozdíly se objevují i v otázce, zda by finanční zajištění důchodců měl zajišťovat stát nebo sami občané. Lidé klanějící se k solidaritě kladou větší důraz na stát, naopak lidé, kteří upřednostňují zásluhovost, více inklinují k důchodové soběstačnosti jedince.

Průzkum proběhl mezi 11. a 18. listopadem a účastnilo se ho 981 dotázaných.