Systém nemocenské je poprvé od roku 2009 v deficitu, chybí v něm 200 milionů

ČTK ČTK
30. 10. 2018 17:35
Systém nemocenského pojištění se letos v prvním pololetí dostal po letech do deficitu. Naposledy byl ve schodku v roce 2009. Výdaje za letošních prvních šest měsíců byly o 200 milionů vyšší než příjmy. Za loňské první pololetí přebytek činil 1,23 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která nemocenskou spravuje.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Praha - Z nemocenského pojištění se vyplácí nemocenská, ošetřovné, mateřská a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, nově od letošního února také otcovská a od června dlouhodobé ošetřovné.

Příjmy do systému se díky kondici české ekonomiky každý rok zvedají. Je víc zaměstnaných a z rostoucích výdělků jsou také vyšší odvody. Zatímco v roce 2013 se na nemocenském pojištění vybralo 25,12 miliardy, loni to bylo o 6,39 miliardy korun víc.

Rychleji než příjmy se zvyšují výdaje. V roce 2013 činily 20,14 miliardy, loni byly o 8,18 miliardy vyšší. Systém se dostal do minusu za posledních deset let jen v roce 2009, kdy se snížila sazba odvodů a Česko zažívalo ekonomickou krizi. Tehdy roční schodek dosáhl 2,7 miliardy.

Letos v prvním pololetí se nemocenské pojištění propadlo do deficitu znovu. Výdaje o 200 milionů převýšily příjmy. Vybralo se 16,98 miliardy a vyplatilo 17,18 miliardy. Zatímco loni ČSSZ v prvních šesti měsících na nemocenských vyplatila necelých deset miliard, letos to bylo 11,6 miliardy. Téměř miliarda putovala v prvním pololetí do ošetřovného a bezmála 4,5 miliardy do mateřských. Přes 91 000 milionů vyčerpali otcové na otcovské. Z rostoucích mezd se vyplácejí vyšší dávky.

Systém se změnil od roku 2009. Nemocenská se vyplácí až od 15. dne nemoci. Do té doby poskytují náhradu mzdy zaměstnavatelé, za což se jim snížily odvody. Lidem dávají 60 procent základu příjmu, a to od čtvrtého do 11. dne. V prvních třech dnech stonání nemocní zůstávají bez peněz.

Rozhodne se ve středu

O zrušení této třídenní karenční doby od července 2019 by měla ve středu hlasovat sněmovna. Vláda se k obnovení náhrad na počátku nemoci zavázala v programovém prohlášení. V koalici ale jednotný názor není. Záměr prosazuje ČSSD, někteří zákonodárci ANO jsou proti.

V roce 2001 evidovala ČSSZ celkem 119,21 milionu dnů, které lidé strávili stonáním. Průměrná pracovní neschopnost, kterých byly víc než čtyři miliony, trvala 29,6 dne. V roce 2008 úřad zaznamenal 87,85 milionu prostonaných dnů. Průměrné marodění trvalo 39,5 dne a pracovních neschopností bylo 2,22 milionu.

Loni to bylo 69,94 milionu dne a průměrná pracovní neschopnost trvala 41,3 dne.

Po zrušení karenční doby volají odbory. Podle nich lidé chodí do práce i s nemocí. Odboráři uvádějí, že pracovních neschopností sice ubylo, ale kvůli přecházení chorob a následným komplikacím je nemocenská delší a výdaje z pojištění i za léčbu jsou vyšší. Zaměstnavatelé se obnovení náhrad v prvních třech dnech brání. Podle nich nemocnost stoupne a nemocenská se bude zneužívat.

Průzkum: Po zavedení karenční doby nemocných ubylo

Nedávná studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI ukázala, že po zavedení karenční doby ubylo nemocných zaměstnanců i dnů, kdy kvůli stonání lidé chyběli v práci. Větší úbytek byl u pracovníků s rutinní prací, pevnou pracovní dobou a nižším výdělkem.

U lidí s možností flexibilní práce se pokles projevil mnohem méně. Studie nevyloučila, že zaměstnanci choroby kvůli karenci přecházejí. Autor studie Filip Pertold označil nynější český model za přísný. Neví o tom, že by v některém státě nemocní pracovníci nedostávali v době stonání žádnou náhradu mzdy. Před zavedením karence pobírali v ČR v prvních dnech nemoci čtvrtinu základu svého příjmu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy