reklama
 
 

Ať si zrušení bezplatné nemocenské zaplatí zaměstnanci, vzkazují firmy

26. 3. 2018
Třídenní bezplatná nemocenská pravděpodobně brzy skončí. Není ovšem jasné, kdo ji zaplatí. Ve hře je i možnost, že by zaměstnanci začali opět odvádět 1,1 procenta ze své hrubé mzdy na nemocenské pojištění.

Praha - Vyjednávání o nové koalici hnutí ANO se sociálními demokraty otevřelo otázku, jestli mají firmy svým zaměstnancům posílat náhradu mzdy už od prvního dne nemoci. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) minulý týden podpořil návrh ČSSD na zrušení karenční doby, tedy třídenní bezplatné nemocenské.

S odboráři a zástupci firem se ale na její nové podobě zatím nedohodl. Ve hře jsou nyní tři varianty, jak by systém v budoucnu vypadal.

Nyní nemocní zaměstnanci během prvních tří dnů nedostávají žádné peníze - od firmy ani od státu. Až od čtvrtého dne berou 60 procent průměrného výdělku.

Sociální demokraté požadují, aby firmy platily svým zaměstnancům 60 procent platu už od prvního dne. Návrh exministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) podporují také odboráři a komunisté.

Druhou variantu přinesla na mimořádné pondělní jednání tripartity ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (za ANO). Podle jejího návrhu by zaměstnanci dostávali během prvních tří dnů nemoci 30 procent mzdy.

S třetím scénářem pak přišli zástupci firem. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý říká, že pokud se stát rozhodne karenční dobu zrušit, měli by zaměstnanci opět začít platit nemocenské pojištění. To jim bylo zrušeno právě v souvislosti se zavedením třídenní bezplatné nemocenské. Každý měsíc by tak lidé odváděli navíc 1,1 procenta ze své hrubé mzdy.

Babiš už minulý týden navrhl, aby počet dní, kdy nemocenskou platí firma, než povinnost převezme stát, zůstal stejný. Namísto čtvrtého až čtrnáctého dne by ale zaměstnavatelé platili první až jedenáctý. To, že firmy zůstanou co do počtu dní na svém, ale neznamená, že se vyhnou vyšším nákladům.

"Praxe ukázala, že nejvíce se zneužívají právě krátkodobé pracovní neschopnosti. V současné situaci na trhu práce, kdy chybí zaměstnanci ve všech profesích a obtížně se plní zakázky, je toto neuvážené opatření další ranou pro firmy," říká prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák.

"Je to jen další zatížení firem, které nic nepřinese," uvádí ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. Zrušení karenční doby by se podle ní dotklo hlavně firem ve výrobním sektoru. "Dnes si to dělníci v momentě, kdy hrozí, že tři dny nedostanou peníze, hodně rozmyslí, jestli zůstat doma," dodává  Rezlerová.

Ve statistikách České správy sociálního zabezpečení je od roku 2008, kdy byla třídenní bezplatná nemocenská zavedena, patrný výrazný pokles pracovní neschopnosti. Zatímco v roce 2007 to bylo téměř 2,9 milionu případů, o dva roky později už jen 1,5 milionu, loni pak 1,7 milionu.

Na základě této statistiky ministerstvo práce spočítalo, že by proplácení prvních tří dnů nemoci (bez Babišem navrženého posunu) a následná vyšší nemocnost firmy v příštím roce přišly na více než pět miliard.

Tím, že by stát vyplácel nemocenskou už od dvanáctého dne nemoci, by navíc došlo k ještě většímu zatížení systému nemocenského pojištění. Ten je sice od roku 2009 v přebytku, ty se ale v posledních letech rychle snižují.

autor: Jan Prokeš | 26. 3. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama