Ať si zrušení bezplatné nemocenské zaplatí zaměstnanci, vzkazují firmy

Jan Prokeš Jan Prokeš
26. 3. 2018 13:38
Třídenní bezplatná nemocenská pravděpodobně brzy skončí. Není ovšem jasné, kdo ji zaplatí. Ve hře je i možnost, že by zaměstnanci začali opět odvádět 1,1 procenta ze své hrubé mzdy na nemocenské pojištění.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Praha - Vyjednávání o nové koalici hnutí ANO se sociálními demokraty otevřelo otázku, jestli mají firmy svým zaměstnancům posílat náhradu mzdy už od prvního dne nemoci. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) minulý týden podpořil návrh ČSSD na zrušení karenční doby, tedy třídenní bezplatné nemocenské.

S odboráři a zástupci firem se ale na její nové podobě zatím nedohodl. Ve hře jsou nyní tři varianty, jak by systém v budoucnu vypadal.

Nyní nemocní zaměstnanci během prvních tří dnů nedostávají žádné peníze - od firmy ani od státu. Až od čtvrtého dne berou 60 procent průměrného výdělku.

Sociální demokraté požadují, aby firmy platily svým zaměstnancům 60 procent platu už od prvního dne. Návrh exministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) podporují také odboráři a komunisté.

Druhou variantu přinesla na mimořádné pondělní jednání tripartity ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (za ANO). Podle jejího návrhu by zaměstnanci dostávali během prvních tří dnů nemoci 30 procent mzdy.

S třetím scénářem pak přišli zástupci firem. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý říká, že pokud se stát rozhodne karenční dobu zrušit, měli by zaměstnanci opět začít platit nemocenské pojištění. To jim bylo zrušeno právě v souvislosti se zavedením třídenní bezplatné nemocenské. Každý měsíc by tak lidé odváděli navíc 1,1 procenta ze své hrubé mzdy.

Babiš už minulý týden navrhl, aby počet dní, kdy nemocenskou platí firma, než povinnost převezme stát, zůstal stejný. Namísto čtvrtého až čtrnáctého dne by ale zaměstnavatelé platili první až jedenáctý. To, že firmy zůstanou co do počtu dní na svém, ale neznamená, že se vyhnou vyšším nákladům.

"Praxe ukázala, že nejvíce se zneužívají právě krátkodobé pracovní neschopnosti. V současné situaci na trhu práce, kdy chybí zaměstnanci ve všech profesích a obtížně se plní zakázky, je toto neuvážené opatření další ranou pro firmy," říká prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák.

"Je to jen další zatížení firem, které nic nepřinese," uvádí ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. Zrušení karenční doby by se podle ní dotklo hlavně firem ve výrobním sektoru. "Dnes si to dělníci v momentě, kdy hrozí, že tři dny nedostanou peníze, hodně rozmyslí, jestli zůstat doma," dodává  Rezlerová.

Ve statistikách České správy sociálního zabezpečení je od roku 2008, kdy byla třídenní bezplatná nemocenská zavedena, patrný výrazný pokles pracovní neschopnosti. Zatímco v roce 2007 to bylo téměř 2,9 milionu případů, o dva roky později už jen 1,5 milionu, loni pak 1,7 milionu.

Na základě této statistiky ministerstvo práce spočítalo, že by proplácení prvních tří dnů nemoci (bez Babišem navrženého posunu) a následná vyšší nemocnost firmy v příštím roce přišly na více než pět miliard.

Tím, že by stát vyplácel nemocenskou už od dvanáctého dne nemoci, by navíc došlo k ještě většímu zatížení systému nemocenského pojištění. Ten je sice od roku 2009 v přebytku, ty se ale v posledních letech rychle snižují.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy