Čím se liší syntetické kanabinoidy od klasického konopí a proč jsou tak nebezpečné?
Syntetické kanabinoidy jsou nebezpečné především proto, že nikdo neví, jaké přesně mají složení. Pro koncového uživatele je vysoká nebezpečnost v tom, že očekává účinek marihuany. Umělé náhražky sice často mohou mít identický nebo velmi podobný účinek, nicméně vzhledem k tomu, že jsou synteticky vyrobené, může být účinnost také mnohonásobně vyšší, třeba i v řádu desetinásobků. Uživatel si tak dá svoji obvyklou dávku, nicméně ta je třeba třicetkrát silnější, než je zvyklý. Rizikovost se zvyšuje především v kombinaci s alkoholem, který je ovšem nebezpečné kombinovat i s tradičními drogami.
Dá se syntetická forma na první pohled rozeznat od pravé marihuany?
Ano, už tím, že se často prodává v obalu, který vypadá komerčně, což je i tento případ. Tato šarže měla název Bakiba, byla v zeleném obalu s nějakou grafikou, takže to vypadalo jako něco legálního. Takto se marihuana obvykle neprodává, to u nás není možné. To je první znak toho, že se uživateli dostalo do rukou něco jiného než předtím.
Druhá věc je už spíše pro cvičené oko: struktura té rostliny je většinou jiná, protože tam nejde o marihuanu, ale o nějakou bylinu, která je napuštěná roztokem syntetického kanabinoidu, aby měla vlastnosti, které má marihuana, dala se kouřit, aby zůstal zachován rituál balení jointu a podobně. Vypadá to tedy velmi podobně, ale lidé, kteří se v tom orientují, většinou vidí, že to není marihuana.
Lidé, kteří tuto drogu užili, tedy pravděpodobně věděli, že nejde o konopí, ale o jeho syntetickou formu?
To lze těžko posoudit. Ano i ne. V Moravskoslezském kraji je jistě spousta lidí, kteří mají zkušenost i s nějakými syntetickými drogami. Například v roce 2010-2011 zde byla fentanylová kauza, kdy se několik lidí předávkovalo syntetickými opiáty, také se řešila aféra kolem Amsterodam shopu, kde se prodávaly různé náhražky, analogie metamfetaminů, MDMA, extáze, které fungují podobně, ale mají jiné chemické složení.
Takže lidé o tom ví, nicméně je tam většinou nižší cena, větší dostupnost a osoby, které marihuanu pravidelně užívají nebo rády experimentují, tím dost často nepohrdnou. Ale samozřejmě lidé, kteří jsou alespoň trochu s touto problematikou obeznámeni, si všimnou, že je to nějaké divné. Jestli to v tu chvíli bude mít efekt, že budou opatrnější a dají si větší pozor, to těžko říci.
Tento typ syntetických drog tedy není úplnou novinkou. Kdy se v Česku začaly objevovat?
Nové syntetické drogy se u nás začaly objevovat zhruba od roku 2008 a až na několik kauz to drogovou scénou nijak výrazně nezamíchalo. Možná i proto, že spousta těch náhražek v oběhu nezpůsobuje až tak výrazné ohrožení zdraví.
V čem tedy tkví jejich rizikovost?
Neustále totiž vznikají nové a nové, často mají podobný účinek jako některá z tradičních drog, ale jiné složení. Potíž je v tom, že často jde o chemické látky, které nejsou legislativně zakázané a státní správa na ně nestíhá reagovat. Jsou tedy po nějakou dobu v oběhu a až teprve potom se dostanou na nějaký seznam.
Znamená to tedy, že jsou po nějakou dobu v podstatě legální?
Spíše nejsou ani zakázané, ani povolené. Legislativa je pochopitelně mnohem těžkopádnější než výrobci sami, takže než na to zareaguje, musí dostat nějaký podnět. Bohužel často je to podnět, když uživatel skončí intoxikovaný v nemocnici nebo dojde k nejhoršímu a zemře. Ta produkce je ale tak rychlá a proměnlivá, že ji postihnout včas ani nelze.
V čem je specifická tato konkrétní droga, po jejímž požití zemřel jeden muž? Reaguje hůře s alkoholem?
Nebezpečnost tkví buď v tom, že je na malém množství látky tak vysoká intenzita, že je mnohonásobně účinnější, takže se člověk i standardní dávkou předávkuje. Nebo kvůli tomu, že je to chemické složení, které není úplně známé a pravděpodobně ani dostatečně ozkoušené, takže výrazně negativně reaguje v kombinaci s alkoholem. Nicméně, hospitalizováni byli i mladí lidé, kteří při požití nepili.
Týká se tedy problematika syntetických náhražek klasických drog především lidí z nižších společenských tříd, pro něž jsou dostupnější?
Myslím, že nové syntetické drogy se týkají všech, jsou přístupné i pro lidi, kteří nejsou v nouzi. Dá se předpokládat, že obecně trochu klesá počet problémových uživatelů drog, kteří jsou nějak zdravotně či sociálně omezeni, ale stoupá naopak počet experimentálních víkendových uživatelů. Marihuana se dostává do mainstreamu užívání, stejně jako extáze a jiné taneční drogy. Zejména na taneční scéně a v oblasti nočního života a zábavy je pravděpodobně tento typ drog rozšířený a koncový uživatel často ani netuší, že nekupuje extázi nebo nějaký metamfetamin, ale pouze náhražku, jejíž prášek vypadá podobně.
Odkud se droga v Ostravě vzala?
Krabici s drogami našla jedna žena bez domova v kontejneru, a tak se to rozšířilo nejprve přes ubytovny, poté i do jiných sociálních skupin. Jak se objevila v kontejneru, netuším, napadá mě spousta spekulací. Policie na tiskové konferenci naznačila, zda droga nepochází z Polska, kde se často i na internetu prodávají syntetické drogy, které jsou ještě mimo legislativu. Musíme počkat na závěr vyšetřování.
Jaké množství ještě může být na Ostravsku v oběhu?
Podle oficiálních informací od policistů bylo v tom kontejneru šest krabic. Paní, která je našla, údajně jednu z nich rozdistribuovala na ubytovně. Podle policie by se tak po Ostravě mohlo pohybovat ještě kolem tisíce dávek.
Je v drogové problematice něčím specifický právě Moravskoslezský kraj? Je v něm více uživatelů syntetických drog než jinde nebo více rizikových skupin?
Obecně je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji vyšší procento lidí, kteří drogy užívají, a zároveň nejvyšší míra jejich negativních dopadů. Je to souběh mnoha faktorů, například větší dostupnosti drog. Roli hraje také sousedství s Polskem a hlavně snadný přechod přes Český Těšín, kam se dříve jezdilo především pro Modafeny a jiné léky na výrobu pervitinu. Teď se tam ale změnila legislativa a pervitin je tak hůře dostupný, čímž se možná uvolnila díra na trhu právě pro syntetické drogy.
Obrátil se někdo se zkušenostmi s tímto typem drog na vaše centrum Renarkon?
V historii ano, třeba v kontaktním centru ve Frýdku-Místku. V terapeutickém jsme také několikrát reflektovali zkušenost klientů s těmito typy drog z minulosti, ale nebyli ohroženi na životě a nepociťovali žádné negativní účinky, spíše srovnávali, jaký rozdíl pociťovali mezi pravou drogou a náhražkou. Konkrétně s Bakibou jsme se nesetkali.
Vzhledem k frekvenci, jak rychle se nové drogy vyrábí, by bylo vysoce nepravděpodobně, že by se něco, co už bylo detekováno před lety, znovu objevilo. Většinou je to něco s podobným účinkem, ale jiným složením.
O nebezpečnosti marihuany hovořil v DVTV Jindřich Vobořil:
