Praha - Vánoce a Štědrý den především jsou okamžiky, kdy by člověk měl něčemu věřit.
Pokud jste po celý rok (či snad dokonce celých pět let, co pro vás chystáme zprávy) pravidelnými čtenáři Aktuálně.cz, snadno byste mohli uvěřit tomu, že svět, ve kterém žijeme, je plný násilí, nespravedlnosti a neštěstí.
Právě dnes bychom vám ale chtěli říct o zprávě, která je stejně pravdivá. A hůř se jí věří jen proto, že by se snad - v rámci nesčetných anket, jimiž jsme s prosincem zavaleni - dala označit za tu suverénně nejvíce opomíjenou.
Ačkoli se to z každodenní zkušenosti a čtení Aktuálně.cz nemusí zdát, žijeme v době a světě, které jsou v těch podstatných ohledech nejlepší, jaké kdy existovaly. Skoro vše důležité pro život člověka je dnes lepší než dřív.
Nevěříte?
Přidržme se vánočního příběhu, který si v té či oné podobě, zcela záměrně či docela nevědomky, nyní všichni připomínáme.
Dobré zprávy
- chudých dramaticky ubývá
- v globálním měřítku se vytváří silná střední třída
- příjem na hlavu se zvyšuje v celosvětovém měřítku nejrychleji v historii
- zmenšují se rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi
- inflace je bezprecedentně nízká
- válek je nejméně v historii
- podpora pro terorismus v muslimském světě klesá
- ubývá nemocných AIDS
Pokud v současnosti přivedete na svět potomka, pravděpodobnost, že se nenarodí živý, je nižší než kdykoli dřív. Riziko, že prožije život v chudobě, nebylo nikdy tak malé jako dnes. Hrozba, že se v životě potká s válkou, je vzdálenější, než kdy byla. Možnost, že se stane obětí teroristického útoku, je tak zanedbatelná, že není racionální se jí bát. Šance, že se mu dostane toho nejvyššího vzdělání, na něž bude mít, je větší, než byla u vás.
Nejrychlejší růst příjmů v historii
Ve světě za posledních dvacet let ubylo skoro půl miliardy chudých lidí, což je víc než za předchozí jedno a půl století. Může za to především ekonomický růst v Indii a Číně.
Dramatický růst hospodářství a s tím i životních podmínek pro obyvatele se ale neomezuje pouze na Asii. Africký kontinent by měl v roce 2011 zaznamenat růst 5,2 procenta, což je víc než dvojnásobek ve srovnání se Spojenými státy a Evropskou unií.
Podíl lidí ve světové populaci, kteří žijí pod jeden dolar za den, byl v roce 1981 40 procent, v letošním roce je odhadován na 15 procent. Příjem na hlavu rostl v posledních třech letech v globálním měřítku nejrychlejším tempem v historii.
Pro stabilitu ve světě je důležité, že hospodářský růst je v posledním období dynamičtější v chudých zemích, díky čemuž se začal odmazávat propastný rozdíl v bohatství těch rozvinutých a nerozvinutých.
Přehrajte si video z pořadu BBC, kde se v interaktivním grafu předkládá historický důkaz o tom, že nejlepší místo pro život je svět právě teď
Zjevuje se globální střední třída
Celosvětový růst hospodářství má přitom významný dopad na chování lidí jako spotřebitelů, ale také jako občanů a voličů.
Světová banka napočítala v roce 2000 ve světě 430 milionů příslušníků střední třídy. Jejich počet během uplynulé dekády dramaticky rostl, v roce 2030 pak banka očekává, že střední třídu bude reprezentovat 1,5 miliardy lidí.
Politologové se bez výhrad shodnou na máločem, jednou z čestných výjimek je však závěr, že silná střední třída je základním předpokladem a následně i garantem existence svobodné společnosti a demokracie.
Pewův výzkumný ústav ve svém globálním průzkumu zjistil, že tento fenomén se neomezuje na západní společnosti. Příslušníci střední třídy se na celém světě hlásí k demokratickému uspořádání a ochraně základních občanských práv a svobod. Tito lidé jsou také liberální ve vztahu k náboženství, víra v Boha pro ně není tím, co určuje jejich vztah k ostatním lidem.
Středostavovské rodiny mají méně dětí než ty s nízkými příjmy, o to větší pozornost jim však věnují. Dbají na to, aby potomci dostali dobré vzdělání, obvykle kvalitnější než rodiče, a žili obecně lepší život. Pro to, aby se to povedlo, vedou své děti k ambicióznosti, smyslu pro řád a pořádek, k úsilí na sobě neustále pracovat.
Lidé vychování v těchto hodnotách následně přispívají k růstu celé společnosti.
Inflace neexistuje, války mizí
Mohou tak činit bez neustálého strachu, že hodnoty, které vytvoří, budou zničeny. Jak ve svém vystoupení na letošním Foru 2000 upozornil americký politolog Fareed Zakaria, žijeme nyní v době, kdy inflace fakticky přestala existovat. To má podle něj ten příznivý důsledek, že lidé mohou plánovat svou budoucnost a počítat se stabilitou společností a států.
Budovat své životy beze strachu mohou lidé také díky tomu, že dramaticky ubylo násilí.
Při každodenním sledování zpráv se vám právě této skutečnosti bude věřit zřejmě nejhůře, ale ve srovnání s obdobím před třiceti lety je ve světě o dvě třetiny méně válečných konfliktů. Někteří odborníci jako například Steven Pinker z Harvardovy univerzity na základě srovnávacích studií dokonce tvrdí, že žijeme vůbec v nejmírovějším období lidských dějin.
Podívejte se na video z přednášky Stevena Pinkerera
"Pociťujeme, jako kdyby svět, ve kterém žijeme, byl velmi nebezpečný. On ale není. Pravděpodobnost, že umřete v důsledku organizovaného násilí, je malá a neustále se snižuje," napsal Fareed Zakaria ve své poslední knize Post-American World.
AIDS na ústupu
Vědecké objevy v oblasti medicíny mají ten důsledek, že se daří bojovat i s těmi nejzákeřnějšími infekčními chorobami.
OSN v listopadu vydala zprávu, podle níž se významně snížil počet lidí infikovaných virem HIV a těch, kteří zemřeli na AIDS. Zhruba 33 milionů lidí je nakaženo virem HIV, což je zhruba o pětinu méně než v roce 1999, kdy byl počet infikovaných nejvyšší.
Jak je možné, že všechny tyto dobré zprávy jakoby v našich životech nevnímáme? Jak se mohlo stát, že žijeme zřejmě v nejlepším ze všech možných světů a přitom se - ruku na srdce - necítíme šťastni?
Čtyřiadvacetihodinový cyklus zpravodajství a konzumace informací, který - aby udržel naši pozornost - dává každému neštěstí historické proporce a opentluje ho primáty všeho druhu, je jen jednou, tou nejzjevnější příčinou.
Důležitější, byť více skrytá příčina leží v našem vlastním uvažování o světě. Jsme tak soustředěni na výdobytky moderní civilizace, že nás jakýkoli náznak jejich ohrožení vyděsí k smrti.
HDŠ (hrubé domácí štěstí)
Bhútánský premiér Jigmi Thinley pronesl na letošním Valném shromáždění OSN pozoruhodný projev, v němž navrhl, aby mezi miléniové cíle rozvoje zařadily Spojené národy také lidské štěstí. Upozornil přitom na praxi své země, která se kromě HDP (hrubý domácí produkt) rozhodla sledovat také HDŠ (hrubé domácí štěstí).
"Chápeme štěstí jako stav bytí, které se uskutečňuje prostřednictvím prozíravé rovnováhy mezi růstem materiálního komfortu a růstem naší mysli a našeho ducha, a to ve spravedlivém a udržitelném životním prostoru," prohlásil Thinley v New Yorku.
Možná jsou Vánoce ten správný čas uvědomit si obě skutečnosti. Že svět, ve kterém žijeme, je z pohledu historie tím nejlepším pro život, jaký jsme si mohli přát. A že k tomu, abychom se v něm cítili šťastní, stačí vlastně docela málo: rozhodnout se k tomu.
V čase, který je štědrý na zázraky, máme příležitost obojímu uvěřit. A špitnout díky.
Diskutujte se mnou na Facebooku, sledujte mě na Twitteru