Praha - Tropické teploty, vyprahlá půda, málo srážek a vysychající potoky. Prognózy říkají, že se má scénář letošního léta v budoucnosti opakovat. Období sucha se budou prohlubovat a prodlužovat a odborníci varují, že by se na to měli lidé co nejlépe připravit.
"Vybudovali jsme celkem funkční protipovodňový systém, ale v případě sucha nic takového není," upozorňuje Mark Rieder, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, který zároveň předsedá meziresortní komisi Voda-Sucho, jež nyní vytváří plán, jak s nedostatkem vody bojovat na celostátní úrovni.
Čím je tedy období sucha způsobeno?
Vody v České republice podle Riedera celkově neubývá. Mění se ale rozložení srážek v roce – prodlužují se sušší letní období a na jaře či na podzim zase prší víc než dříve.
A podle Ondřeje Nehasila, poradce v osvětovém projektu Počítáme s vodu, je na vině dlouhodobě špatné hospodaření s životadárnou tekutinou. A to nejen v Česku, ale v celé Evropě.
"Lidskou činností jsme velmi oslabili malý vodní koloběh. Děj, při kterém se voda ze srážek vypařuje, tvoří oblačnost a znovu se sráží nad tím samým kontinentem. Velké množství vody ze srážek se odvádí kanalizací do řek nebo stéká z polí a malého vodního cyklu se nemůže dále účastnit. Tím ubývá pravidelných srážek a místo nich přibývá přívalových dešťů," vysvětluje Nehasil.
Navíc se zhoršuje kvalita vody. "Jakmile kvůli suchu klesnou hladiny a povrchová voda se začne ohřívat, méně se ředí s vypouštěnými odpadními vodami a roste více řas a sinic," vysvětluje Rieder.
Dešťovka místo kohoutkové
Na způsobech, jak v krajině vodu zadržet, nyní pracují odborníci z většiny ministerstev, zástupci profesních sdružení, výzkumných institucí a samosprávy.
Také v rámci domácností by ale měli lidé podle Riedera myslet na to, že je potřeba vodou šetřit:
"Když museli lidé nosit vodu v kýblích ze studánky nebo od pramene, nakládali s ní daleko šetrněji jenom proto, aby pro ni nemuseli znova chodit. Teď stačí otočit kohoutkem a člověk to bere jako naprostou samozřejmost. Je třeba veřejnost neustále upozorňovat na to, že pitná voda a to, že se osprchují a spláchnou, rozhodně taková samozřejmost není," říká.
A předesílá, že se chystají opatření, která se lidí dotknou. Ve hře jsou například dálkově odpočitatelné vodoměry, které by v letních měsících hlídaly spotřebu vody přepočtenou na osobu v domácnosti na den.
"Například v Izraeli mají stanovenou spotřebu vody na člověka, a když ji překročíte, platíte desetkrát více, než je normální cena vody," vysvětluje Rieder.
Ačkoliv se může zdát podobné hlídání přehnané, Ondřej Nehasil upozorňuje, že nejvíce pitné vody u nás proteče domácnostmi.
"Spotřebují o hodně více než polovinu veškeré pitné vody, která se u nás vyprodukuje. Velká spotřeba vody je i v průmyslu, ale technologická voda se často neodebírá z vodovodu, ale ze studen nebo vodních toků a nebývá problém ji opět vyčistit, aby bylo možné ji vrátit do přírody," říká Nehasil.
Dodává však, že za posledních třicet let se spotřeba pitné vody domácnostmi snížila o padesát procent na osobu. Může za to jednak její zdražení, ale také používání úsporných baterií či spořivých sprchových hlavic.
"Kvalitní, upravovanou pitnou vodu můžeme ale na řadě míst nahradit vodou nepitnou, užitkovou. Celosvětová zásoba pitné vody klesá, a ač se to v našich končinách zatím neprojevuje, je dobré si zvyknout pitnou vodou neplýtvat," upozorňuje Nehasil.
Jak vodou neplýtvat?
Možností, jak neplýtvat vodou, je nespočet – od dvoutlačítkového rezervoáru na splachování toalet, přes sprchování namísto koupele po zadržování a využívání dešťové vody.
"Pro zadržování dešťové vody jsou nejlepší podzemní nádrže, ve kterých voda nezamrzne a díky tmě se nekazí. U rodinných domů, kde není v úmyslu budovat rozvod dešťové vody, jsou jednoduchým řešením sudy pod okapovými svody, pokud chceme s vodou pouze zalévat. V domácnostech se jednoznačně nejvíc ušetří, pokud ji využijeme pro splachování toalety, které tvoří druhý největší odběr vody hned po osobní hygieně,“ říká Nehasil.
Lze ji také ale využít například pro úklid, zalévání rostlin či praní. K posledním dvou jmenovaným je prý vhodnější než voda z vodovodu - je měkčí a neobsahuje tolik minerálních látek. Pro zavedení dešťové vody do domácnosti je třeba domluvit se se správcem vodovodní a kanalizační sítě.
