reklama
 
 

Sucho se bude opakovat. Musíme se připravit, říká vědec

25. 7. 2015 18:50
Návrh opatření proti suchu ministerstva zemědělství je podle Miroslava Trnky z Centra výzkumu globální změny Akademie věd a Mendelovy univerzity rozumný, ale musí dávat smysl a ekonomicky se vyplatit.

Praha - Profesor Miroslav Trnka se spolu se svými kolegy z Centra výzkumu globální změny Akademie věd a Mendelovy univerzity věnuje dlouhodobě výzkumu sucha. V projektu Intersucho sledují vývoj sucha za posledních padesát let a do budoucna mají ambice ještě vyšší - chtějí zmapovat sucho za posledních tisíc a příštích sto let.

Podle něj je pravděpodobné, že sucha se budou v příštích letech objevovat častěji a ve větší intenzitě, proto je nutné se na ně dopředu připravit.

Současné tropické počasí je dle jeho slov způsobeno kombinací několika faktorů. Nedostatku pitné vody se ale zatím bát nemusíme. "Pitné vody se v současné době ten problém netýká, protože zásoby jsou obvykle navrhovány řádově na roky, nikoliv na týdny nebo měsíce," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Čím jsou aktuální sucha způsobená? Jaké hlavní faktory sucho ovlivňují?

Každá epizoda sucha je nějakým způsobem spojená s deficitem srážek – buď nevhodným rozložením v průběhu roku, nebo kombinací nižšího úhrnu srážek a vyšší potřeby krajiny, to znamená při vyšších teplotách, vyšším úhrnu slunečního záření logicky roste i spotřeba vody v krajině. Pokud prší stejně nebo méně, než je obvyklé (což je letošní rok), kdy na řadě míst prší výrazně méně a současně máme hodně nadprůměrné teploty, hodně slunečných dní a k tomu relativně nízkou vlhkost vzduchu, tak dochází k tomu, že krajina prostě spotřebovává více vody.

Co může být důsledkem dlouhotrvajícího suchého počasí?

V tuhle chvíli už máme jisté známky toho, že jsou postihovány některé zemědělské plodiny, ale většina kultur, které se sklízí v červenci a v srpnu, by neměla být (až na regionální výjimky) nějak dramaticky postižena. Bude se to ale určitě týkat nějakých speciálních kultur – třeba ovocných sadů nebo rostlin či druhů, které mají delší vegetační sezonu. Mám na mysli například cukrovou řepu nebo kukuřici, které se sklízejí později a které v tuto dobu potřebují dostatek vláhy, a pokud ho nebudou mít, tak se to odrazí na výnosu.

Projeví se to určitě i u pícnin - v produkci sena, takže pokud zemědělské podniky mají živočišnou výrobu, tak na tom samozřejmě budou bity. Stejně tak se to může projevit v lesním hospodářství v ujímavosti nově založených porostů, které už jsou zatížené nějakou jinou zátěží, takže ty dopady mohou být různorodé.

Jak dlouho by sucha musela trvat, abychom měli nějaké vážnější problémy s nedostatkem vody?

Hydrologické sucho, které teď probíhá souběžně s tím zemědělským, má trochu jinou příčinu. Vychází z průběhu počasí za delší časové období, než je posledních několik týdnů. Určitě se na tom podepsaly relativně teplé a „bezsněhové“ zimy v posledních nejméně dvou letech. Na druhou stranu je potřeba říct, že z pohledu zásobování vodou je ten systém obvykle navrhován poměrně s vysokou mírou bezpečnosti a vysokou mírou redundance, to znamená, že máme obvykle dva zdroje pro velké aglomerace.

I v menších obcích se poučili a snaží se do zásobování vodou investovat – třeba do napojení na lokální anebo oblastní vodovod. Je to spíš regionální otázka. Nemyslím si, že v současné situaci je třeba mít nějaké přehnané obavy z nedostatku pitné vody. Samozřejmě jsou ale oblasti a místa odběru, která mohou začít být omezována, protože zkrátka v tom daném povodí není dostatek vody pro některé činnosti. Pitné vody se v současné době ten problém netýká, protože zásoby jsou obvykle navrhovány řádově na roky, nikoliv na týdny nebo měsíce.

Takže by voda v případě sucha vydržela i několik let?

Kdyby trvalo to současné počasí, tak by to roky samozřejmě nevydrželo, ale ono roky trvat nebude. Jinými slovy chci říct, že klíčová infrastruktura by měla být schopná tyto epizody zvládnout. Pokud by ale přišlo několik takto špatných období po sobě, kdy by byly podzemní rezervoáry takto špatně dosyceny, a ve velkých nádržích by ubývalo podzemní vody, tak to se samozřejmě projeví. Kdyby to trvalo několik let, tak i sebelepší infrastruktura může být překonána nějakým opravdu mimořádným průběhem dlouhodobé povětrnosti.

Dá se v budoucnosti s podobně suchým počasím počítat? Bude se sucho opakovat?

Ve výhledu několika příštích desetiletí se většina modelů na našem území shoduje na tom, že poroste teplota. Neshodují se ale na tom, jestli poroste spotřeba vody v krajině – jeden model říká: ano, budeme mít o něco více srážek, jiný říká: ne, srážek budeme mít méně. Další říká, že srážky budou jinak (nepříznivěji) rozloženy, než jsou teď. To znamená, že nám ubydou letní srážky a spíš přibydou srážky zimní. Z našeho hlediska z toho vyplývá to, že srážky budou variabilnější, to je ta část příjmové vodní bilance a v té výdajové části jsme si jistí, že krajina bude potřebovat více vody. Takže ve výsledku očekáváme, že epizody sucha budou častější a intenzivnější.

Nedokážeme přesně říci, jak na tom budeme se zásobami vody, ale dá se poměrně jednoduchou matematikou dojít k závěru, že budeme muset zvýšit rezervy, abychom měli stejnou úroveň bezpečnosti zásob, jako máme dneska. A pokud bychom chtěli v krajině dělat nějaká zásadnější opatření, tak prostě budeme muset hledat zdroje vody nebo způsoby, jak vodu v krajině lépe využít, jak snížit její spotřebu a déle ji v krajině zadržet.

Můžeme suchému počasí nějak předcházet, nebo je to věc, kterou člověk nemůže moc ovlivnit? Mám na mysli to, jestli sucha neovlivňují nevhodné zásahy zemědělců nebo lesníků.

Zemědělci a lesníci jsou v tomto případě v tom nevinně. Jejich činnost současné sucho nevyvolává, nedá se ani říct, že by zhoršovala jeho průběh. Zemědělci naopak mohou přispět k tomu, že v krajině zadržíme více vody, ale to samozřejmě znamená změnit způsob hospodaření a zejména poskytnout zemědělcům šanci, aby pro ně ten způsob hospodaření byl ekonomický.

To není o tom, že by zemědělci nebo lesníci krajině v tomto případě nějak škodili. Naopak oni uspokojují určité potřeby společnosti a samozřejmě na produkci potravin potřebují hodně vody. Dá se to spíš otočit: co můžeme udělat my jako společnost - jak budeme nakládat s vodou, jak budeme přistupovat třeba právě k potravinám, jestli není lépe zaměřit se na kvalitnější potraviny v menším množství a omezit jejich plýtvání a v tomhle smyslu ušetřit i vodu.

Co říkáte na aktuální plán opatření ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí ohledně sucha? Ministerstva doporučují například obnovu a výstavbu rybníků a nádrží nebo zavádění úsporných technologií na stavbách…

Suchu se dá čelit jenom soustavnou přípravou. Je potřeba ty podmínky nastavit tak, abychom nedělali věci samoúčelně, aby dávaly nejenom environmentální, ale i ekonomický smysl. To vidím jako zásadní věc. Samozřejmě ten výčet opatření, který navrhují obě ministerstva, je v zásadě rozumný a s řadou věcí lze souhlasit bez výhrad, s jinými s určitými poznámkami, ale to je věcí odborné debaty. Spíš je důležité si uvědomit, jestli ta opatření dokážeme zavést, jakým způsobem je vyčíslíme, jestli nám ta opatření pomůžou a nebudou se spíš navzájem vylučovat.

Konkrétně třeba u stavby vodních nádrží to je určitě zajímavá a rozumná myšlenka. Je to jeden z mála způsobů, jak můžeme zvýšit disponibilní vodu, kterou máme v krajině k dispozici. Na druhou stranu – jaké budou parametry těch nádrží, kdo je bude stavět, jestli zvolíme cestu menších nádrží opravdu zaměřených na zadržování vody, které musí mít jiné parametry než klasické rybníky, je otázka. Protože jak už je patrné z názvu – rybník je zaměřený na rybářské využití a to svým způsobem odporuje tomu, že ho využíváme jako zásobárnu vody, protože pak musíme s tou hladinou výrazně manipulovat. Takže tam je spousta otazníků, otázka, jestli volit distribuované nádrže, velké stavby v podobě velké infrastruktury…To jsou všechno věci, které je potřeba vyprecizovat, které v tom návrhu alespoň podle předchozích verzí nějak detailně precizovány nebyly.

Samozřejmě jsou tam opatření, která lze provést poměrně jednoduše, pak jsou tam opatření, která jsou sice na první pohled jasná, ale budou se poměrně složitě implementovat a bude to stát spoustu peněz. Takže to je otázka spíše širší debaty a ekonomické proveditelnosti těch opatření.

Ve vašem projektu Intersucho srovnáváte intenzitu sucha za posledních padesát let. Jak se v průběhu tohoto období sucho proměnilo? Je horší než dřív?

My jsme studovali sucho i v delším časovém úseku, dokonce máme ambici pokrýt posledních více než tisíc let a příštích sto let, ale ta nejlepší data jsou opravdu z posledních padesáti pěti let - od roku 1961. Podle našich znalostí se změnila zejména zásoba vody v půdě na počátku vegetační sezony v období května a června. To jsou dva měsíce, kdy je ta změna nejvýraznější a také nejvíce doléhá na krajinu. To je důvod, proč zemědělci a lesníci vidí sucho jako větší problém - protože se snížila půdní vlhkost právě v těchto dvou měsících, které jsou pro produkci naprosto klíčové.

Současně jsme pozorovali další zajímavý jev - tím, jak nám ubyde zásoba vody v půdě v té první části vegetační sezony, tak potom ta druhá půlka je daleko více závislá na srážkách, než byla v minulosti. A pokud ty srážky nepřijdou, tak se zkrátka sucho z jarních měsíců protáhne i do letních měsíců a tam pak skutečně mohou vznikat výrazné problémy v trvalých kulturách – v sadech, vinicích, lesích, ale třeba i na pícninách a trvalých travních porostech, protože ty nejsou schopné takhle dlouhý stres ustát.

Myslíte si, že obecní vyhlášky zakazující například napouštění bazénů nebo zalévání mohou nedostatek vody nějak výrazněji ovlivnit?

Je to krizový management a to je v případě sucha vždycky ta horší varianta. Samozřejmě je běžný u všech extrémních situací a docela dobře funguje například u povodní, protože tam se dá těmi operativními opatřeními spousta věcí ovlivnit. V případě sucha s krizovým managementem člověk nedojde moc daleko, protože se sice dá zakázat využívání vody na napouštění bazénů a na zalévání zahrad a tím omezit spotřebu, ale žádným způsobem nedoplníme zdroje. Takže určitý efekt to má, zvlášť u menších zdrojů to může mít efekt naprosto zásadní, ale není to nějaká dlouhodobá adaptace na nedostatek vody.

Když v obci vím, že se mi tento stav objevuje každé dva tři roky, tak je to zásadní problém k řešení, protože říká: ano, můj systém není schopen unést větší spotřebu. Když si vezmeme případ jakékoliv modelové obce, kde probíhá rozvoj nové výstavby rodinných domků – například v příměstských obcích v okolí velkých aglomerací, tak tam se vytváří tlak na vodu a samozřejmě to potom vede k tomu, že těch zdrojů vody může být méně.

Myslím si, že nejlepší opatření v případě sucha je dlouhodobá příprava společnosti na to, že sucho může přijít. Musí být maximálně využity všechny mechanismy ještě před tím, než sucho přijde, protože ve chvíli, kdy probíhá, tak je jedno, jestli jsme v Kalifornii, v Austrálii, nebo v České republice - vláda ani místní zastupitelstvo s tím nic neudělají, protože dešti neporučí a nové zdroje se nedají tak rychle najít.

Jakmile chybí voda celkově, tak ta stávající zhoršuje svoje vlastnosti, sice tedy nějaký objem máme, ale je méně kvalitní, říká pedolog Jan Vopravil. Česká krajina je podle něj zdevastovaná. | Video: Daniela Drtinová |  17:27

autor: Adéla Davidová | 25. 7. 2015 18:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama