Praha - Pro Andreje Babiše je to velký úspěch. Poté, co se ve středu sešel v Londýně s britskou premiérkou Theresou Mayovou, míří na oficiální návštěvu Prahy při příležitosti stoletého výročí vzniku Československa řada evropských vrcholných politiků.
Jak Aktuálně.cz řekla tisková mluvčí německého kancléřství, premiér Babiš si domluvil pracovní oběd s Angelou Merkelovou v Praze během zasedání Evropské rady v Bruselu minulý týden. Zhruba ve stejné době pražskou návštěvu potvrdil také francouzský prezident Emmanuel Macron.
Pro Macrona, který je v úřadu od května 2017, to bude první oficiální návštěva Česka, pro Merkelovou to je první návštěva během jejího čtvrtého funkčního období v čele německé vlády. S oběma politiky se Babiš potká již v pátek. V sobotu Merkelová i Macron pokračují do Istanbulu, kde se koná jednání k válce v Sýrii.
Macrona čeká přijetí také u prezidenta Miloše Zemana, a podle informací z diplomatických zdrojů bude Macron chtít se svým protějškem probrat také zbrojní dodávky do Česka. V dohledné době se budou v tuzemsku soutěžit zakázky na vrtulníky a vojenské transportéry, a Francouzi by mohli mít zájem.
Francouzská hlava do Prahy přijíždí také jako reprezentant zájmů Arevy, francouzského státního podniku, který se uchází o zakázku na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.
Ještě před Prahou dorazí Macron do Bratislavy, kde bude jednat s prezidentem Andrejem Kiskou a s premiérem Petrem Pellegrinim, v podvečer se přesune do Prahy. Podle agentury AFP bude francouzský prezident při návštěvách obou zemí usilovat o hledání kompromisu v otázce migrantů, která Evropu rozděluje. Podle AFP se bude také pokoušet obnovit vztahy se středoevropskými zeměmi. V dnešním rozhovoru pro Hospodářské noviny Macron prohlásil, že "členské státy by měly z EU přestat dělat obětního beránka, na kterého svalují vinu, když se jim to hodí".
Evropský oběd
V sobotu čeká Andreje Babiše setkání s dalšími hosty. Patří mezi ně například slovenský premiér Peter Pellegrini. Slovensko si 28. říjen jako státní svátek nepřipomíná. Blízkost na evropské politické scéně zřejmě přispěla ke kladné odpovědi na pozvánku také od Mateusze Morawieckého, polského premiéra, který se s Babišem shoduje v názorech na migraci.
Dalšími účastníky slavnostního oběda v Kramářově vile budou předseda vlády Lucemburska Xavier Bettel, místopředsedkyně vlády Chorvatska Marija Pejčinovičová Buričová, místopředseda vlády Slovinska Miro Cerar a ministr zahraničních věcí Rumunska Teodor Meleșcanu. Podle informací, které má Aktuálně.cz k dispozici, byly pozvánky na oslavy stoletého výročí rozesílány v rámci Evropy pouze členským státům unie.
"Babiš dává v Bruselu soustavně najevo, že chceme být konstruktivním členem Evropské unie, to mu pomáhá," myslí si bývalý diplomat Michael Žantovský. "Také se dohovoří víc než jedním cizím jazykem, to dřív nebylo," dodává Žantovský, dnes ředitel Knihovny Václava Havla.
Generálové a regiment ze Skotska
Nedělní vojenské přehlídky se kromě amerického generála a ministra obrany Jamese Mattise zúčastní také generál Britského královského letectva Anthony Beasant. V průvodu bude také skupina vlajkonošů z Prvního skotského regimentu, který v první světové válce bojoval na západní frontě.
O Mattisovu návštěvu, ačkoliv celá potrvá pouze čtyři hodiny, měli podle diplomatických zdrojů velký zájem sami Američané. Spojené státy hrály při vzniku Československa významnou roli, T. G. Masarykovi se tehdy podařilo přesvědčit amerického prezidenta Woodrowa Wilsona o nároku Čechoslováků na vlastní stát, a Wilsonův program "Čtrnáct bodů" posléze tento nárok potvrdil.
"Bylo by pěkné, kdyby tu byl i Trump," hodnotí seznam hostů dlouholetý diplomat Michael Žantovský. Americký prezident poslal k stoletému výročí republiky prezidentu Zemanovi dopis. "Spojené státy jsou hrdé na roli, kterou sehrály při založení Československa před 100 lety, a těší se na pokračování partnerství a přátelství mezi našimi zeměmi," napsal Trump.
Z Ruska, které v první světové válce do roku 1917 bojovalo proti Rakousku-Uhersku, a tedy v podstatě na straně vítězných mocností, které vznik nezávislého Československa podpořily, nepřijede do Prahy nikdo.
Doma zůstanou tentokrát i Rakušané, kteří svůj "národní svátek" oslavují jen o dva dny dřív než Češi. Nesouvisí ale s rokem 1918, kdy se rozpadla rakousko-uherská monarchie, nýbrž s rokem 1965, kdy si země připomínala desetileté výročí vyhlášení neutrality.
Sto let nezávislosti slaví letos kromě Československa celá řada evropských zemí, velká část z nich v podzimních měsících. Příměří, kterým byla v roce 1918 na západní frontě ukončena první světová válka, což vznik národních států nastartovalo, podepsaly evropské státy v železničním vagónu v lese nedaleko francouzského města Compiègne 11. listopadu.
