Státní maturity čekají dvě hlavní změny. Nejméně úspěšný předmět bude nově povinný

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
14. 3. 2019 16:47
Státní maturity projdou změnou. Studenti už za pár let budou skládat maturitu ze tří povinných částí - českého jazyka, matematiky a cizího jazyka. Slohové práce už nebudou hodnoceny centrálně, ale vrátí se do kompetence škol. Stát tak bude hodnotit pouze didaktické testy. Změny plynou z novely školského zákona, kterou ministr školství Robert Plaga poslal koncem února do připomínkového meziresortního řízení.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Economia

V současnosti musí studenti povinně maturovat z českého jazyka a pak si mohou vybrat, zda chtějí cizí jazyk, nebo matematiku. Za pár let by však to však mělo být jinak. 

Slohovky budou hodnotit opět školy samy

Od školního roku 2020/2021 se má státní maturita omezit na didaktické testy, jež vyhodnotí Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Znamená to, že ústní zkoušky a písemné práce z češtiny a cizích jazyků budou hodnotit školy, jako tomu bylo dřív. Ministerstvo školství tak vyslyšelo kritiku učitelů češtiny, kterým se centrální hodnocení nelíbilo.

"Myslím si, že to je krok správným směrem. Třeba v případě slohových prací celý proces státní maturity prodlužovalo období nejistoty. Nejenom já, ale i studenti nebo odborná veřejnost není přesvědčena o tom, že je přínosné slohy centrálně hodnotit. Navíc si nemyslím, že bychom centrálním hodnocením dosáhli objektivnějšího hodnocení. Myslím, že tato chvíle je vhodná k tomu vrátit hodnocení slohů zpátky do škol," řekl k tomu Plaga pro Aktuálně.cz

Neznamená to však, že se snižuje laťka u maturit, pouze se jejich část vrací do škol. "Stát bude dál kontrolovat kvalitu maturit na úrovni didaktických testů," dodal Plaga.

Změny ve státních maturitách vítá například Společnost učitelů českého jazyka a literatury. "Je to rozumné, školy budou moci přizpůsobit zkoušky svým studentům. Pro gymnázia bylo dvacet knih v četbě málo, formální analýza jednoho díla zase nedávala prostor pro interpretace a srovnávání několika děl. Odborné školy mají jiná specifika. Školy si budou moci model ponechat, nebo vytvořit jiný. Co se slohů týče, učitelům i studentům vadila nízká časová dotace, nevhodná témata i neprůhledné hodnocení," říká mluvčí společnosti Veronika Valíková.

Ministerstvo chce dle vlastního vysvětlení novelou posílit vztah mezi hodnotícím učitelem a žákem. Učitel bude mít podle resortu možnost žákovi podrobně vysvětlit hodnocení a zodpovědět případné dotazy.

Maturita z matematiky se odkládá

Povinně maturovat z matematiky měli nejdříve v roce 2020 studenti gymnázií a lyceí, o rok později pak ostatní školy s výjimkou zdravotnických, sociálních a uměleckých oborů. Plaga však nedávno řekl, že chce termín sladit a posunout o rok tak, aby i gymnázia a lycea maturovala z matematiky až v roce 2021/2022.

"Postupný náběh u povinné maturity z matematiky vyvolával určitou nerovnováhu a nestejný přístup. Je správné termín sjednotit, aby byl rovný přístup ke všem, kteří maturitu mají mít povinnou," řekl k tomu Plaga pro Aktuálně.cz

Maturovat z matematiky se přitom středoškolákům nechce. Počet těch, kteří si ji vyberou, pořád klesá. Zatímco loni si ji vybralo 23 procent, letos už to bylo jen 21 procent (17 040) z celkového počtu studentů přihlášených k maturitě. Matematika je navíc nejméně úspěšným maturitním předmětem, loni z ní podle údajů Cermatu propadlo 22,3 procenta studentů.

"Musíme lépe definovat zkušební obsah, aby se studenti s matematikou mohli lépe ztotožnit. Ten strašák studijní neúspěšnosti u maturit tady samozřejmě je, přesto si myslím, že matematika je důležitá, a pokud bude dobře nastavená, tak může studenty i bavit a mohou se k maturitě připravovat lépe," odpověděl Plaga na otázku, zda se nebojí, že povinná maturita z matematiky počet neúspěšných maturantů ještě zvýší.

Maturity v číslech

Letos začnou maturitní zkoušky 10. dubna písemnou prací z českého jazyka a literatury. K maturitě se letos přihlásilo 80 644 žáků. Největší zájem mají o angličtinu, ze které chce maturovat téměř 55 tisíc z nich. Naopak nejmenší zájem je o francouzštinu, kterou zvolilo pouze 83 studentů.

"Dívek se na jaře ke zkouškám plánuje dostavit 43 905, chlapců 36 739. Ve srovnání s jarním termínem 2018 je letos o 300 přihlášených více," říká ředitelka Cermat Michaela Kleňhová.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Stát chystá dražbu Paláce Broadway v Praze za miliardu

Stát chystá dražbu Paláce Broadway v Praze nejméně za miliardu korun. Oznámil to v úterý v tiskové zprávě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Podle generální ředitelky ÚZSVM Kateřiny Arajmu se jedná o dražbu s nejvyšší minimální cenou za dobu existence úřadu. Na svém webu již úřad zveřejnil výběrové řízení. Elektronická aukce začne 14. září a skončí 16. září. Dům ze 30. let 20. století patří k největším funkcionalistickým novostavbám v historickém jádru Prahy.

ÚZSVM převzal komplex Paláce Broadway do svého majetku v roce 2016 od tehdejší státní Správy železniční a dopravní cesty (nyní Správa železnic). Podle zákona úřad nejprve palác nabídl jiným státním institucím, žádná z nich ale o něj podle ÚZSVM neprojevila zájem.

Zdroj: ČTK
před 4 minutami

Obrat českých herních studií loni stoupl o 17 pct na 5,3 miliardy

Obrat tuzemských firem zabývajících se vývojem počítačových her loni vzrostl o 17 procent na 5,32 miliardy korun. Letos by měl stoupnout o další desetinu na 5,8 miliardy. Uvedli to zástupci Asociace českých herních vývojářů na dnešní tiskové konferenci.

V Česku působí celkem 118 herních studií, z toho sedm vzniklo v minulém roce. Zaměstnávají dohromady 2074 pracovníků, což je meziroční nárůst o 18,5 procenta. Loni tak v oboru vzniklo 330 nových pracovních pozic. Okolo 73 procent studií zaměstnává do deseti lidí. Velká studia nad 50 zaměstnanců tvoří sedm procent z celkového počtu.

V roce 2020 čeští vývojáři vydali dohromady 58 her, z toho 16 bylo uvedeno ne zcela dokončených, ve stádiu tzv. early acces.

Na 44 procent studií neměla pandemie koronaviru žádný nebo neutrální vliv, 18 procent firem uvádí spíše pozitivní dopad a 38 procent uvedlo, že převládá spíš negativní vliv.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Zásah úřadů v Číně od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů z hodnoty kryptoměn

Další zásah čínských úřadů proti kryptoměnám od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů (6,4 bilionu Kč) z hodnoty všech obchodovaných digitálních měn. Napsal to dnes server CNBC. Například nejznámější kryptoměna bitcoin se ještě ve čtvrtek prodávala zhruba za 39 300 dolarů, do pondělí ale spadla až na 32 000 USD.

Čína v posledních dnech stupňuje tlak proti kryptoměnám a v pátek úřady v jihozápadní provincii S'-čchuan podle médií takzvaným těžařům kryptoměn nařídily, aby se svou činností přestali. Právě tato provincie patří k největším centrům těžby bitcoinů v Číně a mnoho těžařů do neděle skutečně činnost zastavilo, napsal deník Global Times, který má podporu vládní čínské komunistické strany.

Krok úřadů v S'-čchuanu přichází po dřívějším zásahu na jiných místech Číny, kde se hodně těží bitcoiny, včetně autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Vláda v Pekingu v květnu vyzvala k zastavení těžby kryptoměn, a dala tak jasně najevo, že pokyny přicházejí shora, tedy že nejde o aktivitu jednotlivých provincií.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Stav veřejných financí se podle rozpočtové rady za uplynulý rok zhoršil

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada.

Vývoj by mohl zlepšit ve střednědobém horizontu důvěryhodný ozdravný plán veřejných financí, který by podle rady měl zahrnovat především revizi daňového systému, racionalizaci výdajů nebo zefektivnění veřejné správy. Rada zároveň upozornila, že největším problémem pro vývoj veřejných financí do budoucna je stárnutí populace, což bude vyžadovat zejména úpravu důchodového systému.

Takzvaná dluhová brzda se může podle dnešní zprávy prolomit již v roce 2024, tedy o 19 let dříve, než uváděla projekce z loňského roku. Při překonání zákonem stanovené dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci 50letého horizontu projekce mohl dosáhnout až 334 procent HDP, zatímco před rokem projekce počítala s 202 procenty HDP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy