Do té doby chce totiž stát prověřit, zda má smysl dál chránit pozemky, které jsou dosud pro jeho různé trasy zablokovány.
Vláda konečně rozhodnutí o Baťově snu posunula dál. Právě dnes totiž schválila materiál Politika územního rozvoje do roku 2008, který počítá s revizí kolem ochrany území pro přepravní vodní cestu.
"Musí se prověřit, zda má stavba vůbec smysl, a tím pádem i zda má smysl držet také ochranu nad pozemky," řekl Aktuálně.cz ředitel odboru územního plánování ministerstva pro místní rozvoj Martin Tunka. Zjišťovat to bude speciální komise složená ze zástupců ministerstev pro místní rozvoj, dopravy, životního prostředí, zemědělství a krajů.
O ukončení blokády území žádají už roky obce a kraje. Naposled minulý týden vládu vyzvalo memorandum z konference v Kroměříži. Pod text se podepsali kromě ekologických aktivistů i parlamentní politici a poslanec Evropského parlamentu.
"Je to dobrá zpráva. Je čas ukončit blokádu těchto území pro nereálnou stavbu. Budeme chtít, aby se komise zabývala především naprosto nesmyslnými trasami, pro které stát léta chrání své území," řekl Aktuálně.cz Pavel Přibyl z Hnutí Duha.
Pozemky leží ladem léta
Na to, že stavební uzávěry v trase kanálu brání jejich rozvoji, upozorňují obce i kraje už delší dobu. Od roku 1996 navíc musí povinně kvůli nařízení vlády zahrnovat trasu vodní cesty, která možná nikdy nebude, do směrných částí velkých územních celků a krajů.
V územních plánech musejí navíc rezervovat pro stavbu, která možná nikdy nebude, pozemky hned v několika variantách trasy kanálu. Hájí se dokonce i území, kudy by kanál stejně nevedl, protože byla postupem času navržena jiná trasa.
"Zabraňují jinému využití pozemků i obnově přírodních funkcí v říčních nivách," píše se také v memorandu, které minulý týden podepsalo Hnutí DUHA, Unie pro řeku Moravu, kroměřížská místní občanská iniciativa Stop vandalům, Sagittaria či Děti Země.
Navíc blokování pozemků pro kanál take brání stavbám protipovodňové ochrany a vyžaduje naddimenzování staveb mostů a komunikací.
Stavět se nesmí na trase kanálu například i v Rohatci na Hodonínsku, kde je nevyužitý 500 metrů široký pás mezi Rohatcem a břehem řeky Moravy. Na Břeclavsku se kvůli němu hájí dokonce území široké patnáct kilometrů.
Stavět? Nemožné
Přitom je už nějakou dobu jasné, že řadu plánovaných úseků kanálu je zcela nemožné postavit. Například i kvůli tomu, že procházejí chráněnými územími Natura 2000 a dalšími mezinárodně chráněnými oblastmi. Stavbou by Česko porušilo mezinárodní závazky.
"Kanál by nenávratně poškodil řadu unikátních míst a zároveň by měl negativní ekonomické i sociální dopady," uvedl ministr životního prostředí Ambrozek, proč se bude snažit zrušit územní ochranu plánované trasy kanálu, a navíc chce, aby se vypověděla mezinárodní smlouva o vodních cestách, která s kanálem počítá.
Ministerstvo si nechalo zpracovat expertizu, pracovní skupinu expertů vedl mezinárodně respektovaný odborník Petr Obrtlík z WWF Auen-Institut v německém Rastattu. Záměr by podle studie, na které pracovali odborníci tři roky, vyvolal zásadní a dlouhodobé negativní ekologické, ekonomické i sociální dopady.
Organizace navíc upozorňují, že sousední státy - Rakousko a Slovensko - nemají o projekt velký zájem. A bez nich nelze o stavbě vůbec uvažovat.
Poslanec EP: Unie peníze nedá
Kanál by podle odhadů stál asi 300 miliard korun. Zastánci stavby tvrdí, že brzké vybudování kanálu patří k dopravním prioritám Evropské unie, která by proto také na kanál měla poskytnout až 85 procent nákladů ze svých fondů. Zdá se, že to tak ale nebude.
Infobox
STANOVISKA Z EK:
Komisař Jacques Barrot (Francie):
- "Komise přezkoumá projekt až v okamžiku, kdy obdrží žádost o finanční pomoc. Vždy dbá v rámci udržitelného rozvoje na dodržování evropských směrnic v oblasti životního prostředí. Myšlenka stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe byla v posledních letech několikrát zpochybněna. Různí odborníci a organizace vyjádřili znepokojení ohledně případných negativních dopadů takového projektu."
Komisař Stavros Dimas (Řecko):
- "Je zjevné, že rekonstruování úseku řeky kvůli vnitrozemské plavbě vážně změní v mnoha aspektech vlastnosti týkající se vody, stanovené ve směrnici, a že by bylo v rozporu se zásadou nezhoršování uvedenou ve směrnici."
"Je nereálné, aby Unie stavbu finančně podpořila. V plánu akcí na dalších třináct let kanál není," řekl Aktuálně.cz europoslanec Tomáš Zatloukal, který kvůli případnému financování stavby letos dvakrát interpeloval Evropskou komisi.
"Navíc jeho stavba je v rozporu s legislativou EU týkající se ochrany životního prostředí. A veřejné zdroje EU není možné použít na akce, které jsou v rozporu s legislativou EU," dodal Zatloukal.
Komise navíc šetří, jestli Česko neporušilo své povinnosti, když vyřadilo oblast u Přelouče kvůli stavbě plavební komory na Labi (jako součásti kanálu Dunaj-Odra-Labe) ze seznamu lokalit, které měly být chráněny.
Podle Zatloukala není ani jasné, jaký by měla stavba kanálu účel. Podíl vodní dopravy na nákladní dopravě v roce 2004 dosáhl pouhých 0,65 procent. "Je problém dostatečně využít i železniční koridory v Evropě. Česko navíc svoje koridory rekonstruovalo," dodal.
Kde je kanál
Nejdál jsou zatím přípravy na vodní spojení mezi Břeclaví a Vídní, a tady napojení jižní Moravy na dunajskou vodní cestu. Vznikla sice studie proveditelnosti porovnávající dvě trasy napojení na Dunaj, na přípravě výstavby přístavu v Břeclavi se ale nyní nepracuje.
Výstavba devadesát kilometrů dlouhého a dvanáct metrů širokého kanálu má stát asi třiadvacet miliard korun. Kromě peněz z rozpočtu EU by se na financování mohli podílet i soukromí investoři.
Nejvyšší rakouský kontrolní úřad navíc už před dvěma roky rozhodl, že stavba vodního kanálu spojujícího Břeclav a Vídeň výrazně poškodí na rakouské straně přírodní oblasti chráněné mezinárodními úmluvami.
Úřad tvrdí, že by stavba kanálu na rakouské straně hranice nenávratně poškodila vzácnou krajinu, která je chráněna mezinárodní takzvanou Ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů. Na rakouském území má přitom být většina z devadesátikilometrové trasy kanálu, na české straně hranice jenom několik kilometrů.
