V Česku teď může být sto nových lékařů z Ukrajiny. Nebo také tisíc. Jaké profese nebo vzdělání mají lidé, kteří během posledních týdnů přišli z válkou zasažené Ukrajiny, zatím nikdo neví. Uprchlíci mají sice povinnost registrovat se v krajských asistenčních centrech, co mají vystudovaného nebo v jakém oboru pracovali, však úřady systematicky nemonitorují.
Přesné informace jsou tak známé pouze u zlomku příchozích. "Přicházejí lidé s různým vzděláním a kvalifikací, je to opravdu plošný průřez. Od základního k vysokoškolskému vzdělání. Přesná data ale nemáme," popsal analytik trhu práce Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC, pod kterou patří pracovní portály Jobs.cz nebo Práce.cz.
Stát by měl mít přehled už kvůli tomu, aby věděl, jak úspěšný je v integraci přicházejících lidí, říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. "Pokud třeba lékařku dotlačíte k tomu, aby v nemocnici dělala uklízečku, totálně selháváte v integraci. Člověk má mít šanci dělat práci, pro kterou má kvalifikaci. Je to prospěšnější pro něj i pro celou společnost," upozornil.
Uvědomují si to i úřady a chystají změnu. Údaje o profesích a vzdělání uprchlíků budou zjišťovat alespoň zpětně. Pokud Ukrajinci požádají na webu ministerstva práce a sociálních věcí o humanitární dávku, do online formuláře vyplní i profesi a vzdělání. Tyto údaje také poskytují na úřadech práce, kde se registrují jako zájemci o zaměstnání.
Náměstkyně ministerstva Kateřina Štěpánková vysvětluje, že stát ze začátku nepočítal s tak velkým počtem příchozích, proto údaje nevyžadoval. Do Česka už ale před válkou z Ukrajiny uteklo kolem 150 tisíc lidí v produktivním věku, většina z nich jsou ženy. A přicházejí další.
"Když na začátku vznikla krajská asistenční centra pomoci uprchlíkům, tyto informace se nesbíraly. Tam jsme to asi prošvihli," řekla Štěpánková, podle které úřady nejdříve předpokládaly, že do Česka přijde kolem pěti tisíc lidí. "S těmi bychom uměli pracovat individuálně," dodala.
Jakmile stát ucelená data o vzdělání a kvalifikaci uprchlíků získá, bude moci podle náměstkyně nabízet příchozím lépe práci. Mohl by se navíc potvrdit i předpoklad, že na rozdíl od minulých let z Ukrajiny přicházejí ve větším počtu lidé s vysokou kvalifikací.
Pětina uchazečů o práci má vysokou školu
Úřad práce má momentálně podrobné údaje pouze u 8400 Ukrajinců, kteří se přihlásili na některé z jeho poboček. Mnozí uprchlíci si však práci našli i bez pomoci úřadu. Prouza se domnívá, že cestu na úřad našlo zhruba 15 procent lidí, kteří jsou schopni pracovat. "Spousta z nich chce nejdříve vědět, kde bude bydlet, nebo řeší školy a školky," uvedl.
Z údajů, které uprchlíci na úřadu práce vyplnili, plyne například to, že 30 procent z nich má základní vzdělání, 20 procent vysokoškolské, 13 procent maturitu a 12,5 procenta je vyučených.
Stále však chybí ucelené údaje o tom, jaké povolání lidé vykonávali na Ukrajině. K dispozici jsou jen data soukromých společností. Personální agentura Manpower na základě analýzy příchozích uprchlíků uvádí, že nejčastější jsou mezi nimi kadeřnice, bankovní úřednice, účetní, pekařky nebo zdravotní sestry.
Jaké profese jsou mezi uprchlíky zastoupeny?
- Kadeřnice, kosmetičky
- Účetní, obchodní zástupci, bankovní úřednice, manažerky
- Pekařky, kuchařky, cukrářky, číšnice
- Zdravotní sestry, sociální pracovnice
- Fotografky, grafičky, překladatelky, specialisté
- Vědecké pracovnice, laborantky
- Letušky, trenérky, strojařky, doručovatelky a další
Zdroj: Manpower
Pokud by úřady práce skutečně začaly brzy sbírat informace o povoláních a vzdělání uprchlíků, jak slibuje ministerstvo, za pár týdnů by si podobnou analýzu mohl udělat i stát. Ten navíc rozeslal zhruba 250 tisícům zaměstnavatelů formulář s dotazem, jaké pozice jsou uprchlíkům schopni nabídnout a kde. S uchazeči o práci se budou firmy propojovat přes úřady práce. "Smysl je, aby vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří jsou schopni dělat třeba IT služby, nepracovali jako uklízeči," popsala náměstkyně Štěpánková.
"Když budeme vědět, že jsou tu například tři tisíce lékařů, můžeme je lépe dostat do jejich profese, kde je extrémně potřebujeme. To platí i pro zdravotní sestry a další. Díky znalosti uprchlíků se budeme moci zaměřit na oblasti, kde to nejvíce hoří," vysvětlil analytik Dombrovský.
Šéf svazu obchodu Prouza se domnívá, že by to mohlo pomoci rychlejšímu začlenění vysoce kvalifikovaných lidí. "Pokud budeme vědět, že máme zaregistrovaných třeba 200 lékařů v Libereckém kraji, může stát oslovit například nemocnici v České Lípě s tím, že na ně má kontakt. Je to rychlejší, než když to necháme na lidech, kteří se neorientují v systému a potřebují se učit i jazyk," uvedl.
Ne všichni uprchlíci ale v Česku touží po dlouhodobém zaměstnání. Podle Úřadu práce jich od začátku války začalo pracovat přibližně 13 tisíc. "Vyhledávají spíš krátkodobé příležitosti, protože věří, že se brzy vrátí domů," popsala mluvčí úřadu Beránková.
