Nejvyšší správní soud totiž nyní rozhodl, že bylo protiústavní, když kompenzaci dostali jen ti lidé, kteří pobírali penze od České republiky.

O způsobu, jak a komu bude tisícikorunový příspěvek vyplacen, rozhodl tehdy parlament. Rozhodl tak, že tisícikorunu dostali i lidé, kteří vůbec v Česku nežijí, ale berou českou penzi. Tedy ti, jichž se zdražení následující po zvýšení daní nedotklo.

A naopak lidé, kteří v České republice trvale žijí, ale penzi jim vyplácí jiný stát, peníze nedostali.  

Porušení práv?

A tak se pomoci nedočkaly téměř tři tisíce občanů, kteří v Česku pobírají slovenské důchody. V republice ale žijí také trvale důchodci, kteří dostávají penze z Rakouska a dalších evropských zemí.

Soud řekl, že poslanci a senátoři porušili Listinu základních práv a svobod, když pro vyplacení příspěvku stanovili takové podmínky, jaké stanovili.

Kompenzaci měli dostat všichni důchodci žijící trvale v Česku.

Proti Unii

"Nárok na příspěvek musí mít především důchodci žijící na území České republiky bez ohledu na to, zda mají nárok na výplatu důchodu (části důchodu) z českého důchodového pojištění či cizího, například slovenského důchodového pojištění," uvedl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením Jaroslava Vlašína.

Stát tak podle soudců porušil také pravidla Evropské unie, která zaručují práva penzistům žijících v jiné zemi než v té, odkud dostávají penze. Porušeno bylo také jedno z ustanovení mezistátní česko-slovenské smlouvy.

Nejvyšší správní soud zároveň s tím přerušil projednávání žaloby ženy, která se o přiznání tisícikorunové kompenzace dosud neúspěšně soudila. Navrhl také Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona, který vyplácení kompenzací upravoval. Ze zákona tak má definitivně vypadnout protiústavní věta, podle níž měli nárok na kompenzaci pouze lidé pobírající důchod z českého systému.

Diskriminace na druhou

Kvůli diskriminaci při vyplácení příspěvku padlo několik žalob, soudy je ale zatím zamítaly.

"Narodila jsem se v České republice, mám tady trvalé bydliště, žiji tady. Copak mi nepatří takový příspěvek?" uvedla například Ludmila Gažová z Hranic na Přerovsku. Stát nás diskriminuje vlastně na druhou, tvrdí lidé jako ona.

Gažová připomíná, že důchodci jako ona totiž dostávají menší penze, i když nikdy neopustili někdejší Československo. Pouze pracovali pro firmy se sídlem na Slovensku a nyní dostávají slovenské důchody.

I o tomto problému bude rozhodovat Ústavní soud.

Slovenský případ

O vyplacení tisícikorunové kompenzace důchodcům v souvislosti se vstupem do Unie rozhodlo v roce 2004 také Slovensko.

To ale původně chtělo peníze vyplatit pouze lidem, kteří dostávali důchody ze slovenského systému a měli trvalé bydliště v zemi.
Po stížnostech nakonec podobně jako Česko poslalo i Slovensko příspěvek rovněž penzistům, kteří trvale žijí v zahraničí.

Strana za životní jistoty spočítala, že změny v sazbách DPH znamenaly zvýšení životních nákladů důchodců o 4000 korun ročně, rodiny podle ní zaplatily o 5000 korun víc.