Nejvyšší kontrolní úřad v Olomouci, Česká školní inspekce ve Zlíně, Úřad pro ochranu osobních údajů v Českých Budějovicích nebo Generální finanční ředitelství v Jihlavě. Zatím je to pouhá fikce, ale skupina poslanců chce přesvědčit i ostatní, že přesunout tyto instituce z Prahy dává smysl. A nejen tyto - bylo by jich podstatně víc.

"Skutečně chceme, aby tyto úřady šly do zmiňovaných měst. Celkově navrhujeme přesunout dvacet tři státních institucí, které teď sídlí v Praze," potvrzuje za skupinku navrhovatelů z řad poslanců předseda klubu STAN Jan Farský (seznam úřadů najdete v tabulce na konci článku, pozn. red.).

Hlavním důvodem ke změně je podle něj stále větší rozdíl mezi rozvíjející se Prahou a zaostávajícími regiony. "Rozdíl je obrovský a dál se zvětšuje. Je třeba to zastavit. Stěhování úřadů je první krok," vysvětluje Farský. 

Poslanci by se změnou mohli začít zabývat už na dubnové schůzi sněmovny. Aby dodal Farský návrhu větší váhu a potřebné argumenty, svolal na úterý do parlamentu mezinárodní konferenci, na které zástupci Velké Británie, Estonska a Norska mluvili o vlastních zkušenostech s decentralizací úřadů.

Rovnost pracovních příležitostí v celé zemi

"V Estonsku se nám povedlo přesunout část úřadů a přes 830 úřednických míst do regionů za pouhé tři roky od chvíle, kdy vláda s tímto nápadem přišla," vyčíslil Raigo Uukkivi, který je náměstkem generálního tajemníka pro správní politiku na ministerstvu financí Estonska. Tedy země, kterou často premiér Andrej Babiš a další politici jmenují jako vzor pro modernizaci a digitalizaci Česka. "Přesun úřadů musí být spojený s digitalizovanou státní správou a pokročilým využíváním internetové komunikace, protože to umožní i samotným úředníkům pracovat z domova," zmínil Uukkivi oblast, v níž jsou Estonci o krok dál.

Související

Přesun úřadů do regionů posílí celou zemi

V podobném duchu mluvil také Simon Madden z Úřadu vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. "S relokací státních úřadů jsme začali již před více než padesáti lety. Netýká se pouze úřadů státní správy, ale také ministerstev, v rámci kterých se přesouvají do regionů pozice úředníků, kteří nepotřebují být v denním kontaktu s ministrem. Do roku 2030 máme v plánu přesunout z Londýna polovinu úřednických pozic na ministerstvech," prohlásil v úterý ve sněmovně.

Také v Norsku mají projekty, které směřují k tomu, aby žádný region pokud možno nezaostával, a jestliže tomu tak je, aby byl účinně podporovaný. "Základním principem relokace úřadů v Norsku je rovnost pracovních příležitostí v celé zemi," upozorňovala Kristin Nakkenová z norského ministerstva místních samospráv a modernizace. V Norsku podle ní platí tzv. location policy, což znamená, že se nové úřady vždy a bez výjimky zakládají mimo hlavní město Oslo. "Zásadní bylo právě rozhodnutí, že v hlavním městě už žádný nový úřad nevznikne," dodala Nakkenová.

Předsedkyně Asociace krajů je spíše pro stěhování

Farský věří, že pozitivní dopady, které jmenovali hosté ze zahraničí, by přineslo i rozesetí českých úřadů po republice. Například by podle něj došlo k obratu současného stavu, kdy velké množství mladých lidí odchází studovat do Prahy a v metropoli už zůstává. "Mimo jiné proto, že by ve svém regionu nenašli práci. I já jako právník bych hledal ve svých Semilech uplatnění v profesi dosti obtížně, zatímco v Praze je těch možností mnoho," říká Farský.

Návrh Starostů počítá s tím, že by se na přesuny bylo třeba připravit. Stěhování by začalo až pět let po přijetí změn zákonů. "Bude nutné samozřejmě udělat mnoho dalších kroků, aby propast mezi Prahou a regiony nebyla tak obrovská, ale je nutné začít," podotkl Farský.

Pod návrhem zákona jsou zatím podepsaní pouze zástupci klubu Starostů, přesto klub věří, že se dostane přes první čtení. "Lidé z jednotlivých politických klubů, kteří s naším návrhem seznamují své poslance, mi přislíbili, že by tato změna zákonů měla projít prvním čtením, aby se o její další podobě debatovalo ve výborech," sdělil Aktuálně.cz Farský s tím, že nenarazil na nikoho, kdo by to chtěl "zaseknout" hned při prvním projednávání na plénu. 

Důležitá budou stanoviska zástupců největšího klubu ANO, zejména těch, kteří znají státní správu z každodenního kontaktu - jako například poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová, která je zároveň hejtmankou Karlovarského kraje a předsedkyní Asociace krajů.

Související

Primátor Hřib chce informace, jak budou opuštěné vládní budovy využívány

"O přesunu státních úřadů do regionů jsme s kolegy hejtmany jednali i v rámci Asociace krajů, ale nepanuje shoda, proto bychom ještě uvítali k tomuto plánu hlubší analýzu a diskusi," řekla Aktuálně.cz hejtmanka. Když měla říci svůj názor, uvedla, že je spíše pro určité stěhování.

"Vzhledem k tomu, že jsem hejtmankou Karlovarského kraje, který patří ke strukturálně postiženým regionům, přesun úřadů bych uvítala. Z hlediska zaměstnanosti a nabídky zajímavých pracovních míst to může být pro náš kraj přínosné," uvedla a vzápětí dodala, že by se ještě před definitivním rozhodováním chtěla vyjádřit k tomu, které úřady a kam stěhovat.

Drahé a plné otazníků

Určitý "zásek" už ale udělala vláda. Když její členové dostali navrhované změny na stůl, vydali nakonec jasné stanovisko: nesouhlas.

Stěhování by bylo podle vlády drahé. Hodně peněz by stálo i ukončení smluv těch úředníků, kteří by z Prahy nechtěli. Chybí také analýza stavu a rozmístění vhodných budov pro státní instituce v regionech. Je otázka, jestli by se vůbec vhodné budovy našly. Tyto a další připomínky zaznívají od vládního kabinetu, jehož stanovisko sice není pro poslance rozhodující, ale zejména vládní poslanci k němu můžou výrazně přihlížet. 

"Při přesunu úřadu kladoucího důraz na konkrétní odborné vzdělání nemusí vybraný region disponovat dostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, zejména s ohledem na dlouhodobě nízkou nezaměstnanost v celé zemi," stojí mimo jiné ve stanovisku vlády, která přidává i konkrétní pochybnosti: Proč Úřad pro ochranu osobních údajů, který vyžaduje velký počet zaměstnanců s právním vzděláním, přesunovat do Českých Budějovic, kde není právnická fakulta? Proč Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva stěhovat do Karlových Varů, když historicky se zbrojní průmysl koncentruje zejména ve východní či střední části území státu? 

Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob z celkového počtu osob ve věku 15 a více let (za rok 2017) uvedený v % | Foto: ČSÚ

"Jsem si vědom, že členové vlády mají výhrady. Ale jsem přesvědčený, že ve sněmovně bude možnost vše probrat a vysvětlit si," reaguje poslanec Farský, který se po jednání ve výborech nebrání různým změnám. "Nakonec těch úřadů může být třeba méně. Nebo to můžou být jiné. A lišit se můžou také místa, kam by se z Prahy stěhovaly. Důležité ale je, že o stále větším rozdílu mezi Prahou a regiony budeme debatovat," opakuje Farský.

A jak vlastně s dalšími poslanci vybíral nové adresy pro jmenované státní úřady? Důležitou roli hrálo to, v čem má ten který region tradici, a také, s jakým zaměřením v těchto místech existují vysoké školy. "Například v Pardubicích je dopravní fakulta, takže navrhujeme sídlo pro Drážní úřad. Státní úřad pro kontrolu léčiv v Hradci Králové souvisí s tím, že tady je silná farmaceutická fakulta. V Olomouci, kde navrhujeme Nejvyšší kontrolní úřad, je zase právnická fakulta," vyjmenovává Farský. A proč má být například Generální finanční ředitelství v Jihlavě? Protože je to uprostřed republiky a stejně dostupné z Prahy i Brna, odpovídá poslanec. 

I přes ochotu udělat řadu ústupků a změn bude rozhodující, jak se k návrhu postaví koaliční strany. Zásadní bude stanovisko premiéra Andreje Babiše, který má ve sněmovně i zdaleka nejpočetnější poslanecký klub. Babiš sice říká, že je příznivcem stěhování státních úřadů, ale myslí to podstatně jinak než Farský. Naopak chce vládní úředníky sestěhovat v Praze na jedno místo, nejpravděpodobněji do Letňan. Ne do míst vzdálených desítky a stovky kilometrů od hlavního města. 

*kvalifikovaný odhad
Zdroj: Státní závěrečný účet ČR za rok 2016, Výroční zprávy