Ombudsman třikrát jinak. Jak se dívají na fackování dítěte a kdo je pro zákaz hidžábu

Radek Dragoun Radek Dragoun
10. 2. 2020 6:16
Už tuto středu by poslanci mohli vybrat nového ombudsmana, který ve funkci nahradí Annu Šabatovou. Kandidáti jsou tři. Kdo z nich by umožnil školám zákaz hidžábu? Prosazovali by, aby bylo protizákonné dát svému dítěti facku? Redakce Aktuálně.cz zájemce o funkci oslovila s otázkami, které se dotýkají problematiky lidských práv v Česku. Jejich odpovědi můžete porovnat v tomto přehledu.
Foto: Aktuálně.cz

Současnou ombudsmanku Annu Šabatovou zcela jistě vystřídá ombudsman, mezi kandidáty jsou totiž pouze muži. Prezident Miloš Zeman navrhl někdejšího zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka. Senát nominoval do volby vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse. Jejich odpovědi přinášíme v abecedním pořadí.

Přesný průběh volby zákon nestanovuje. Praxe je však taková, že před poslanci dostanou možnost vystoupit všichni kandidáti. Poté ještě musí poslanci rozhodnout o způsobu volbu. Předpokládá se, že stejně jako u posledních voleb veřejného ochránce práv půjde o volbu tajnou. Budoucí ombudsman musí získat nadpoloviční počet hlasů přítomných. V případě, že se to nikomu nepodaří, postoupí do druhého kola dva nejúspěšnější kandidáti. 

Mají mít realitní kanceláře možnost nenabízet byty k pronájmu Romům, pokud si to jejich klienti nepřejí?

Stanislav Křeček: Nesmyslná otázka. Proč by to dělaly, když jsou placeny za plnění pokynů klienta?  

Jan Matys odmítl vyjma poslední otázky odpovědět. Jeho vyjádření přinášíme na poslední stránce.

Vít Alexander Schorm: Rozlišování potenciálních nájemců z hlediska jejich etnického původu je v rozporu se zákonem. Tuto záležitost již posoudily naše soudy a dospěly k jednoznačnému závěru, že realitní kanceláře nejsou oprávněny porušovat zákon jen z toho důvodu, že si to potenciální pronajímatelé přejí.

Tento způsob poskytování služeb by tudíž realitní kanceláře měly odmítnout. Jinou věcí je, že každý pronajímatel má právo si ověřit, že konkrétní zájemce o byt skýtá přiměřené záruky řádného placení nájemného či zachování dobrého stavu pronajatého majetku, a podle toho se rozhodnout, zda nájemní smlouvu uzavře.

Mimochodem, zákon nechrání před diskriminací pouze osoby s menšinovou charakteristikou, ale až na určité výjimky i příslušníky většiny. Pokud by tedy někdo chtěl odmítat zájemce o byt nebo o práci z toho důvodu, že jsou to heterosexuálové, mladí lidé nebo muži, bylo by to stejně protiprávní, jako kdyby odmítal homosexuály, starší lidi nebo ženy.

Uvědomme si, že se bavíme o charakteristikách, které si všichni neseme, a buď je nemůžeme změnit vůbec jako v případě etnického původu, nebo je můžeme potlačit jen v rozporu s vlastním svědomím (jako u náboženského vyznání).

 

Právě se děje

Další zprávy