Chtěl oslavit hrdinství rozhlasových reportérů a techniků v roce 1968 - právě to stojí za rozhodnutím režiséra a scenáristy Jiřího Mádla natočit film Vlny, který bude mít premiéru v příštím roce. Obsadil do něj svého hereckého kolegu Vojtěcha Kotka, se kterým před dvaceti lety debutoval v kultovní komedii Snowboarďáci.
"Úplně mě fascinovalo, jak je vše kondenzované do jediné kanceláře. Do rukou jednoho člověka a jeho rozhodnutí," vzpomíná Mádl, jak četl o dění v rozhlase v noci, kdy do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy a v redakci se řešilo, že je nutné lživou informaci o sovětské pomoci československému lidu vyvrátit.
Dva herci a režiséři v rozhovoru mluví nejen o období tzv. pražského jara a srpna 1968, ale také o tom, co pro ně znamená sametová revoluce. Oba se shodují na tom, že tento zlomový mezník československých dějin má jeden nezamýšlený důsledek. "Je to moment, od kterého třeba moji rodiče očekávali, že už je neměnný. Mám pocit, že nás to zachovalo v takovém zvláštním klidu a letargii," vysvětluje Kotek. Podle Mádla je nutné dát si pozor na to, že "zlo je trpělivé", a proto bychom neměli zanedbávat zranitelnější části společnosti.
A za jaké hodnoty nebo témata by Jiří Mádl s Vojtěchem Kotkem sami vyšli demonstrovat do ulic? "Myslím, že si trošku víc uvědomujeme, že za ně je možné bojovat jenom v té zmíněné svobodě. Ve chvíli, kdy by se nám bortily její základy, tak bychom do ulic šli," vysvětluje Mádl. Vojtěch Kotek dodává, že si uvědomuje, že mladší generace řeší už jiné palčivé problémy než třeba ta, co zažila listopad 1989. "A já jí strašně fandím v tom, aby byla silná a schopná prosazovat to, za čím si stojí," dodává herec.