"Děláme daňový balíček, který je rovnoměrný na všechny části společnosti, a to je myslím chyba. Zapomněli jsme na to, co jsme dělali poslední tři roky a jaké jsou dopady inflace," varuje Prokop s tím, že vládní konsolidační balíček by měl více pomáhat chudším částem obyvatelstva a to se podle něj v jeho současném znění neděje.
Podle sociologa daňové změny od roku 2020 výrazně pomohly vysokopříjmovým lidem a naopak na domácnosti, které jsou na tom ekonomicky hůře, tvrdě dopadla inflace.
"Zhruba třetina domácností negeneruje úspory - to znamená, že své měsíční příjmy utratí. A je jich mnohem víc než před dvěma lety," vysvětluje Prokop, podle kterého měla vláda šanci disproporci "napravit".
Daniel Prokop vidí také velký problém v tom, že balíček neřeší důležité problémy, jako je nerovnost mezi zdaněním zaměstnanecké práce a práce na OSVČ. Jistá pozitiva ale vnímá v oblasti spotřebních daní včetně té z alkoholu, ale také změny zdanění nemovitostí. "Máme velké zdanění práce a malé u majetku. Vláda si vyšší daní z nemovitosti otestuje, že to není žádné tabu," říká v rozhovoru.
A také komentuje fakt, že řada domácností, které balancují na hranici chudoby, nemá dostatečný přístup k sociálním dávkám. Vítá proto plán ministerstva práce a sociálních věcí na jejich reformu. "Dávky, jako je přídavek na děti nebo příspěvek na bydlení, dnes čerpá zhruba čtvrtina lidí, kteří na ně mají nárok. A mělo by se to více zautomatizovat, že když se přihlásíte, nemusíte deklarovat tolik věcí. Snad by to mohlo čerpání zvýšit," dodává Prokop.
