Náhradu za újmu ve výši jednoho milionu korun, kterou Ferenčíková po nemocnici požadovala, však soud zamítl. Potvrdil tak verdikt ostravského krajského soudu.
Ferenčíková tvrdí, že ke sterilizaci nedala platný souhlas. Ostravský krajský soud jí dal před časem za pravdu a nemocnici nařídil, aby se ženě omluvila. Nárok na finanční odškodnění však zamítl.
Mladou ženu v 19 letech sterilizovali lékaři po porodu druhého dítěte. Lékaři tvrdí, že postupovali v zájmu zachování zdraví pacientky, která už podruhé rodila císařským řezem.
Případ Ferenčíková
- Helena Ferenčíková podala žalobu k soudu. Ten rozhodl v její prospěch.
- Roku 2001 porodila ve Vítkovické nemocnici v Ostravě druhé dítě. Stejně jako v případě prvního dítěte šlo o porod císařským řezem.
- Společně s druhým porodem paní Ferenčíkové podvázali vaječnky. Lékaři si vyžádali souhlas rodičky pár minut před zákrokem, v průběhu porodu.
- Její dokumentace sice obsahuje formální tvrzení, že "pacientka žádá sterilizaci", to ovšem není dostatečné vzhledem k tomu, že sterilizace představuje závažný a v drtivé většině případů také nevratný lékařský zákrok.
- Nejdříve se přidala ke stížnostem prvních deseti žen ombudsmanovi. V březnu roku 2005 byla zvolena mluvčí neformální skupiny 25 obětí nucené sterilizace v ostravském regionu.
- V listopadu 2005 Krajský soud v Ostravě rozhodl, že provedením sterilizace byl ze strany lékařů Vítkovické nemocnice porušen zákon a že se nemocnice musí paní Ferenčíkové omluvit. Tento rozsudek je první svého druhu ve Střední Evropě. Nemocnice se odvolala.
Podle nemocnice matka se zákrokem souhlasila, byla poučena a v dokumentaci je její podpis, kterým souhlas stvrdila. Ferenčíková ale tvrdí, že nevěděla přesně, co podepisuje, protože prožívala porodní bolesti. Zákrok si nepřála a platný souhlas k němu nedala.
Romské ženy nebojují za svou věc pouze u soudů. Osmdesát se jich obrátilo se stížností k Veřejnému ochránci práv.
Jeho závěr byl jednoznačný. Všechny případy bez ohledu na to, zda se staly před rokem 1989 nebo až po něm (poslední známý případ je z roku 2004), byly protiprávní. "K zákrokům nebyl dán plně informovaný a svobodný souhlas," uvedl ve svém stanovisku ombudsman Otakar Motejl.
Případem nechtených sterilizací se zabývá i Organizace spojených národů. Jedna z postižených Elena Gorolová v srpnu v New Yorku předložila Výboru OSN pro odstranění všech forem diskriminace příběhy sterilizovaných českých žen (podrobnosti čtěte ZDE).
Český postoj: Přehánějí
Vedoucí české delegace na jednání s výborem OSN Čestmír Sajda podle AP stěžující si Romky a humanitární organizace kritizoval. "Je to falešné. Přehánějí ve všech případech," prohlásil v New Yorku náměstek ministra práce a sociálních věcí Sajda.
Česko ve své zprávě pro OSN zdůraznilo, že "v žádném z případů se nepotvrdila nedobrovolná sterilizace". Tato zpráva však zcela odporuje závěrům, k nimž došel český ombudsman.
