Praha - Soudy a úřady začaly přísněji postihovat i běžné delikty, v nichž jde o vyplácení sociálních dávek. Až dosud se přitom věnovaly hlavně těm nejkřiklavějším případům.
Dokládá to příběh, na který upozornily středeční Hospodářské noviny.
Petra Svobodová (není to její pravé jméno, to si nepřála zveřejnit - pozn. red.) žila rok v Kanadě, protože otěhotněla, vrátila se ale domů. Jelikož žila předtím v zahraničí, hrozilo jí, že nedosáhne na mateřskou, neměla totiž odpracovaných dost hodin v Česku. A tak se nechala na měsíc a půl zaměstnat v kavárně své matky jako poradkyně.
Sociální pracovnice to ovšem vyhodnotila jako pokus o podvod, podala na ni trestní oznámení, které skončilo podmíněným odsouzením. Jde přitom o trik, kterého se ročně dopouštějí stovky nastávajících matek, Česká správa sociálního zabezpečení prý podobných případů odhalí desítky.
Až dosud ale u soudu končily jen mnohem okatější a větší pokusy o to, jak se k dávkám z erární kasy dostat. Svobodová se hájí, že matce opravdu pomáhala, takže prý nešlo o klasický podvod.
Na mateřskou, která trvá do půlroku věku dítěte, mají nárok jen ty ženy, které před porodem odpracují během dvou let aspoň 270 dní nebo jsou zaměstnané. Kdo to nesplní, dostává jen životní minimum, tedy 3400 měsíčně.
