Univerzitu zažaloval bývalý student
Bývalý student a právník Dan Dvořáček zažaloval Masarykovu univerzitu v Brně právě kvůli tomu, jak byly stanoveny poplatky za prodlouženou dobu studia. Bývalý student vede se svojí univerzitou dva spory.
Žaloba číslo 1 zatím nerozhodnuta
Dvořáčkovi se především nelíbí to, že novela zákona umožňuje při vyměřování poplatků za prodloužené studium sčítat dobu veškerého neukončeného studia na různých školách i do července roku 2001. To došlo ke změně zákona, jenž právě sčítání dob strávených na různých školách dohromady umožnila.
Sčítání let totiž znamená, že studentovi, který strávil třeba tři roky na pedagogické fakultě a neukončil ji, může vysoká škola v případě přestupu na jiný typ vysoké školy počítat poplatky za prodloužení studia už od čtvrtého ročníku nově studované vysoké školy.
Dvořáček tak považuje za protiústavní, že škola může do výpočtu pro délku studia zařadit zpětně i dobu před červencem 2001, kdy byl zákon novelizován. Tento zásadní spor o to, zda mohou školy vyměřovat doplatky i za dobu před změnou zákona, zatím soud nerozhodl.
Žaloba číslo 2: univerzita udělala chybu
Druhá Dvořáčkova žaloba na poplatky za prodlužování studia souvisí s tím, že se studenti nemají možnost před stanovením poplatku k celé věci vyjádřit. Neexistuje ani možnost jejich odvolání. U této žaloby Dovořáček uspěl. Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí Masarykovy univerzity a vrátil jí celou záležitost k dalšímu rozhodnutí.
Protože zatím není k dispozici podrobné rozhodnutí soudu, nechtějí je zatím obě strany komentovat s tím, že chtějí počkat na podrobné odůvodnění soudu.
Školy mohou poplatky i zcela odpustit
Rozhodnutí soudů v tomto sporu bude proto důležité pro tisíce studentů, kteří studují na vysokých školách delší dobu. Jenom například na pražském Českém vysokém učení technickém evidují přes dva tisíce studentů s prodlouženým studiem. Vysoké školy mají možnost stanovit poplatky pro studenty, kteří studují více než jeden rok nad standardní dobu studia.
U pětiletých oborů je to tak více jak šest let, u medicíny pak více jak sedm let. Poplatky jsou různé, od deseti tisíc za semestr na humanitních vysokých školách až po dvacet až třicet tisíc na technických a přírodovědných oborech. Vybrané peníze pak musí fakulty odvádět do stipendijních fondů. Poplatek mohou školy odpustit.
Jenom Technická univerzita v Liberci podle dřívějšího prohlášení její mluvčí Jaroslavy Kočárkové minulý rok na poplatcích vybrala 14 milionů korun. Peníze využila na odměnu pro studenty, kteří studují bez prodloužení. Podle rektorů vysokých škol někteří lidé příliš dlouho využívají výhod statutu studenta. Při studiu chodí do zaměstnání a přitom zdaňují příjem nižšími daněmi, využívají slev v dopravě, bydlí na koleji a podobně.
Podobné nařízení o placení prodlužování studia platí v některých německých spolkových zemích.
