Praha – Na konci roku 2008 vedení Krajského soudu v Brně řešilo, koho posadit do nově zřízené pobočky v Jihlavě. Jako jednoho z adeptů si vybralo soudce Miroslava Nováka. "Předseda trestního senátu ho vytipoval, protože to měl nejblíž z hlediska dojíždění," popisuje tehdejší rozhodování bývalý předseda krajského soudu v Brně Jaromír Pořízek.
Ten se ke vzpomínkám na popisovanou změnu musel nečekaně vrátit po více než osmi letech a na neobvyklém místě: před senátem Obvodního soudu pro Prahu 2. Jeho podřízený Novák totiž zažaloval ministerstvo spravedlnosti, po kterém chce odškodné ve výši přes 4 miliony za to, že jej neoprávněně přeložili a zhruba tři roky dojížděl. Kromě odškodného za morální újmu, že musel jezdit do Jihlavy místo do Brna, si nárokuje i cestovné a stravné.
Novák paradoxně bydlí ve Starém Telečkově u Žďáru nad Sázavou a do Jihlavy to má mnohem blíže než do Brna. Cesta na pobočku do Jihlavy měří 30 kilometrů a autem ji urazí za necelých 40 minut, zatímco do Brna je to 75 kilometrů a cesta trvá zhruba hodinu.
Nejdřív souhlasil
Soudce Petr Veleman si proto ve středu odpoledne pozval jako svědky dva tehdejší funkcionáře Krajského soudu v Brně: předsedu Jaromíra Pařízka a nynějšího soudce Ústavního soudu Tomáše Lichovníka, který v roce 2012 jihlavskou pobočku řídil. Oba byli Novákovou žalobou překvapeni.
Podle Pořízka přesunutí na pobočku v Jihlavě s Novákem projednali. A on s tím původně souhlasil. "Až dodatečně, poté, co to schválila soudcovská rada, řekl, že v Jihlavě soudit nemůže, protože se musí starat o maminku v Brně," řekl Pořízek. Podle Pořízka ani nešlo o přeložení, jak Novák nyní argumentuje. "Bylo to pouze jiné pracoviště krajského soudu. V Jihlavě navíc zpočátku měl jen jeden soudcovský den v týdnu, protože musel dodělávat agendu v Brně," dodal Pořízek.
Novák sice tehdy proti přeložení podal písemnou stížnost, ale Pořízek ji zamítl. "Nejde o přeložení, ale změnu rozvrhu práce. Vzhledem k tomu, že ve Žďáru nad Sázavou má i sídlo advokátní kancelář vaší manželky, tak ze všech soudců máte nejpříhodnější podmínky k vykonávání funkce v Jihlavě," napsal Pořízek Novákovi počátkem roku 2009.
Vždyť si to pochvaloval
V letech 2010 až 2012 pak Pořízek zařazení Nováka na místo v Jihlavě potvrdil – a ten již neprotestoval. "Dokonce když jsem se ho zeptal, jak se mu daří v Jihlavě, tak si to pochvaloval. Říkal, že agenda v Jihlavě je snazší," popisoval před soudem Pořízek, pro kterého prý pak bylo šokem, když mu v roce 2014 přišla žádost ministerstva, aby se vyjádřil k Novákově žádosti o čtyřmilionové odškodné.
Podobně před soudem mluvil i Lichovník, který na jihlavskou pobočku nastoupil jako její šéf v lednu 2012. I jemu prý tehdy Novák říkal, že je mu jedno, jestli jezdí do Brna nebo Jihlavy. A bylo pro něj překvapením, když Novák nečekaně skončil. "Snažil jsem se ho přesvědčit, aby zůstal. Překvapila mě jeho odpověď, že by rád, ale že se musí podrobit předběžnému opatření, že se musí vrátit do Brna. Ale to předběžné opatření si sám navrhl, nedávalo to smysl," uvedl Lichovník.
Sám Novák odmítl svůj případ komentovat. Jeho advokát Jiří Petřík se pak pokusil výpověď obou svědků znevěrohodnit. "Oba svědci vystupovali jako funkcionáři soudu, tedy fakticky vedlejší účastníci strany žalované," poukázal.
Vnese světlo do problému dcera?
Soudce Pavel Veleman chtěl původně případ ukončit, ale nakonec jej odročil na konec února kvůli tomu, že se nedostavila Novákova dcera, která byla předvolaná jako svědek. Omluvila se pro nemoc. "Snad vnese světlo do toho dojíždění," okomentoval to soudce.
Soudce Novák se do sporu se svým tehdejším šéfem dostal již v minulosti. Pořízek jej poslal před kárný senát za to, že neoprávněně nahlížel do spisu, v němž figurovala jeho manželka jako insolvenční správkyně. Novák za to nakonec dostal důtku, byť Nejvyšší soud následně připustil, že podmínky, za jakých soudce může zastupovat rodinné příslušníky, nejsou v zákoně o soudcích zcela jasně ošetřeny.
