Soud zrušil rozhodnutí o průzkumu dvou míst pro jaderné úložiště. Nerespektovalo zájem občanů

ČTK ČTK
27. 3. 2018 18:19
Žalobu proti rozhodnutí ministra životního prostředí dalo 18 obcí a šest spolků, protože nerespektovalo veřejný zájem občanů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Tábor - Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí státu o platnosti průzkumných území pro vyhledávání místa úložiště jaderného odpadu v lokalitách Březový potok v Pošumaví a Magdaléna na Táborsku. Žalobu proti rozhodnutí ministra životního prostředí dalo 18 obcí a šest spolků, o žalobách týkajících se území Čertovka a Hrádek ještě soud rozhodne, uvedl sekretář Platformy proti hlubinnému úložišti Edvard Sequens.

Podle Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) musí tato instituce zlepšit argumentaci v žádostech. Ředitel SÚRAO Jiří Slovák řekl, že s daty, jež správa úložišť z lokalit získala, pracovat může.

Mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Petra Roubíčková řekla, že ministerstvo podá kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, aby jednoznačně nasměroval rozhodování správních úřadů i správních soudů. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) musí zlepšit argumentaci v žádostech, uvedl ředitel SÚRAO Jiří Slovák s tím, že s daty, jež správa úložišť z lokalit získala, pracovat může.

Jiný senát Městského soudu v Praze zrušil před měsícem rozhodnutí o platnosti průzkumných území v lokalitách Kraví hora a Horka na Vysočině, žaloba týkající se území Čihadlo na Jindřichohradecku neuspěla.

"Mezi důvody, proč byly žaloby úspěšné, dle soudu patří, že ministerstvo životního prostředí ignorovalo veřejný zájem obyvatel vybraných obcí, který byl v řadě případů podložen jednoznačnými výsledky místních referend," uvedl Sequens. Soud podle něj dále argumentoval, že nebyly alespoň rámcově zváženy vlivy úložiště na životní prostředí, stát měl také řešit efektivitu vynaložených peněz na vyhledání lokality. "Úspěšné rozsudky zpochybňují použitelnost výsledků provedených geologických prací, které byly získány na základě nelegálních rozhodnutí," míní Sequens.

SÚRAO podle svého ředitele získala z geologických průzkumů data, která potřebovala. V nových žádostech chce zlepšit argumentaci. Rozhodnutí soudu bere Slovák jako poučení pro budoucí žádosti, aby se stát vyvaroval některých argumentů nebo použil lepší. "Pro nás to znamená, abychom se v nových žádostech, které připravujeme a podáváme, vyvarovali nedostatků, které soud shledal. Soud neshledal, že nám nemělo být vydáno to průzkumné území, ale nedostatky v argumentacích, které MŽP použilo," řekl Slovák.

MŽP vyčká na zbývající rozsudky a odůvodnění. Roubíčková řekla, že už je ale zřejmé, že názory i argumenty jednotlivých senátů Městského soudu v Praze jsou rozporné, "nejednotné a v širším kontextu rozhodování správních soudů i nejasné. Budeme proto podávat kasační stížnosti, aby Nejvyšší správní soud rozpory vyjasnil a rozhodování správních úřadů i správních soudů jednoznačně nasměroval," uvedla mluvčí MŽP.

Mluvčí Platformy Petr Nohava je ale přesvědčen o tom, že geologická data z průzkumných prací získala SÚRAO nelegálně a neměla by je použít při porovnání lokalit. To Slovák odmítl. "Soud, byť žádost žalobců byla, aby pozastavil platnost rozhodnutí, v této žádosti nevyhověl, takže jsme získali data, která jsme potřebovali," řekl Slovák.

Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví hora na Žďársku. Geologický výzkum začal také v okolí jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Jeho stavba a provoz mají podle dřívějších informací stát zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Izrael odrazil kyberútok, stojí za ním údajně severokorejská rozvědka

Izrael tvrdí, že zmařil kybernetický útok na svůj obranný průmysl. Pokus o krádež dat připsal skupině Lazarus, kterou podle Spojených států ovládá severokorejská rozvědka. Hackeři se ve snaze získat citlivé informace vydávali za potenciální zaměstnavatele a zasílali zaměstnancům v obraně falešné pracovní nabídky, informovalo izraelské ministerstvo obrany.

Skupina si vytvořila falešné účty na profesní sociální síti LinkedIn, aby hackery maskovala, a také se pokusila proniknout do sítí izraelských obranných firem skrze jejich webové stránky. Hackeři podle ministerstva chod sítí izraelských firem nenarušili, jelikož útoky byly zmařeny v reálném čase. Ministerstvo ale neuvedlo, kdy se útoky odehrály, ani které firmy se staly jejich terčem.

Izrael také tvrdí, že za útoky stála cizí země, blíže to ale neupřesnil. Podle Washingtonu nicméně skupinu Lazarus ovládá severokorejská vojenská rozvědka RGB.

Zdroj: ČTK
Další zprávy