Protikomunistickou a protinacistickou vyhlášku přijalo v roce 1995 zastupitelstvo Červeného Kostelce v Královéhradeckém kraji. Ústavní soud dnes vyhlášku zrušil, pravomoc upravit tuto oblast mají jen zákonodárci, nikoliv obce, zdůraznili soudci.
"Obec nemůže v žádném případě zasáhnout do pravomocí zákonodárce. Svoboda projevu může být omezena jen zákonem. Česká republika k takovému omezení přistoupila i v souvislosti s meritem dané věci a přípustná omezení cestou zákona provedla. Za těchto okolností soudu nezbylo nic jiného než danou vyhlášku zrušit," řekl dnes soudce zpravodaj Pavel Holländer.
Zrušit vyhlášku navrhl Ústavnímu soudu ministr vnitra, který také pozastavil její platnost. Podle něj překračuje pravomoci obce, protože zasahuje do sféry svobody projevu, kterou lze omezit jen zákonem, nikoliv vyhláškou.
Kostelecká protikomunistická vyhláška je další v řadě pokusů měst a obcí, které chtěly propagaci komunismu a fašismu na svém území zakázat.
Všechny vyhlášky skončily stejně
Ústavní soud už zrušil v minulosti vyhlášky Jeseníka, Vysoké nad Jizerou, Náchoda, Hořic v Podkrkonoší, Ústí nad Labem, Brna, Nové Paky nebo Pardubic.
Jako poslední před dvěma roky zrušil protikomunistickou vyhlášku z Litoměřic. Podle vyhlášky byly zakázány na území města jakékoliv požadavky na násilnou změnu ústavního pořádku, užívání symbolů těchto zločinných hnutí při jejich propagaci a zpochybňování zločinnosti režimů, jež tato hnutí představovala.
Místostarosta Litoměřic Ivan Palán po zrušení vyhlášky přijaté v polovině devadesátých let uvedl, že město ji ani jednou nevyužilo. "Přijali jsme ji jako reakci na tehdejší atmosféru ve společnosti," uvedl Palán.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský při rušení litoměřické vyhlášky upozornil na to, že svobodu projevu či šíření informací lze omezit jen zákonem. "To znamená pro všechny na celém území státu stejně a nikoliv normou nižší právní síly," zdůraznil Rychetský.
Ústavní soud ruší jednu vyhlášku měsíčně
Propagaci skupin a hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle něj už dostatečně omezuje trestní zákon. Obce mohou vydávat právní normy v podobě obecně závazných předpisů či nařízení, jak je to v každém demokratickém právním státě, jen na základě zákona," řekl Rychetský.
Další ústavní soudkyně Ivana Janů při rušení vyhlášky proti komunismu a nacismu v Jeseníku připomněla, že obec nemůže svou vyhláškou upravit něco, co je už regulováno zákonem. Navíc obecní vyhláškou nelze zakázat určitý druh propagandy. Sankce za podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů jsou upraveny trestním zákonem.
Rozhodování o vyhláškách patří mezi časté úkoly Ústavního soudu. Většinu z nich - přibližně jednu měsíčně - soudci zruší. Dalších 40 vyhlášek, které jsou podle ministerstva vnitra chybné, na rozhodnutí čeká.
Rušené vyhlášky se nejčastěji týkají venčení psů, regulace prostituce a požívání alkoholu.
Ústavní soudce Stanislav Balík minulý týden při rušení vyhlášky města Staňkov o vodění psů a jiných zvířat na veřejnosti upozornil ministerstvo vnitra na to, aby obce lépe poučilo o jejich pravomocech.
"Jsou to vyhlášky míněné v dobré vůli. Ve většině případů je ale píší starostové, kteří je neumí vytvořit. Právní osvěta je v této oblasti nutná," uvedl Balík. Vnitro kritiku odmítlo, práci s obcemi považuje za dobrou a efektivní.
