Jde o důležité rozhodnutí pro posuzování stovek dalších stížností cizinců, kteří v Česku usilují o udělení azylu.
Odmítnutí umožnila novela azylového zákona, která má zabránit zahlcení správního soudu tisícovkami žalob cizinců, kteří se snaží azyl získat.
Jenom důležité spory
Soud za první nepřijatelnou stížnost označil případ žadatelky z Ukrajiny.
Její žádost o azyl už za zjevně neopodstatněnou označilo ministerstva vnitra a žena neuspěla se svou stížností ani u Krajského soudu.
Správní soud dnes stvrdil, že odmítání takových případů "pro nepřijatelnost" neomezí obranu žadatelů o azyl. "Jasná, přehledná a srozumitelná judikatura totiž zvyšuje právní jistotu účastníka již před krajským soudem a správními orgány," uvedla předsedkyně senátu Marie Žišková.
"Opakované projednávání jednotlivých případů přináší podle soudu pouze neúnosnou délku řízení pro stěžovatele i pro všechna další řízení, pro něž soudní systém není a ani nemůže být kapacitně nastavený," dodal předseda soudu Josef Baxa.
Senát Nejvyššího správního soudu (NSS) při posuzování tohoto případu také uvedl kritéria, podle kterých žádosti azylantů nyní posuzuje a rozhoduje o jejich přijatelnosti.
Soud tak bude projednávat případy, které mají obecnější význam nebo řeší nové právní problémy - chybí v nich předchozí rozhodnutí NSS, jsou v něm rozpory v dosavadním rozhodování soudů nebo u kterých zjistí zásadní pochybení krajského soudu.
Uvidíme v praxi
Neziskové organizace pracující s azylanty zatím nechtějí předjímat, jak nová rozhodovací praxe NSS ovlivní konkrétní případy. "Bude záležet na tom, jak NSS bude svá rozhodnutí o nepřijetí kasační stížnosti zdůvodňovat a zda se s nimi budou moci stěžovatelé seznámit," řekl Petr Navrátil ze Sdružení občanů zabývajících se emigranty,
Soud nyní řeší desítky případů azylantů týdně. Jenom ve středu NSS zveřejnil patnáct rozhodnutí v případech odmítnutých žadatelů o azyl, většina z nich byla z Ukrajiny a Ruské federace.
Cizinec, jemuž udělení azylu zamítli úředníci ministerstva vnitra, se v předchozích třech letech mohl na základě zákona z roku 2002 obrátit na příslušný krajský soud a poté na Nejvyšší správní soud.
Tisíce žádostí
Stížnosti azylantů pak tři roky tvořily polovinu všech případů, které Nejvyšší správní soud řešil. V roce 2004 Nejvyšší správní soud řešil 3124 stížností azylantů a v loňském roce 2651.
Nejvyšší správní soud zjistil minulý rok ve své analýze, že naprostá většina stížností ze strany cizinců, kteří žádají azyl v České republice, není oprávněná.
Z analýzy vyplynulo, že i žádost, která nemá žádný důvod k udělení azylu, právně zajišťuje cizincům průměrně dva a čtvrt roku pobytu na území České republiky.
Také Petr Navrátil potvrdil, že dosud někteří žadatelé o azyl, zejména občané Ukrajiny či Vietnamu, kasační stížnosti zneužívali. Mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí krajského soudu jim totiž umožňoval prodloužit si pobyt v České republice o půl až tři čtvrtě roku.
Většina stěžovatelů je z Ukrajiny, soudy stále řeší i stížnosti Slováků na neudělení azylu. Podle statistiky ministerstva vnitra z března letošního roku je na Nejvyšším správním soudu většina stížností týkajících se žadatelů o azyl z evropských zemí, vede právě Slovensko a Ukrajina.
Azyl má přitom sloužit jako poskytnutí ochrany politickým uprchlíkům, většina cizinců ale přichází do Česka z ekonomických důvodů.
