Tvrdil, že je tratil na regulovaném nájemném.
Jde o první důležité rozhodnutí Nejvyššího soudu poté, co letos na jaře rozhodl Ústavní soud, že soudy nesmí ignorovat a odkládat případy, v nichž majitelé domů usilují o zvýšení regulovaného nájemného. Ústavní soud tehdy řekl, že soudy musí tyto kauzy jasně rozhodnout.
Spor o tisíce
Nejvyšší soud nyní zamítl dovolání majitele domu v Praze, který chtěl vysoudit na svých nájemnících rozdíl mezi regulovaným a ekonomickým nájemným v bytě dva plus jedna. Zatímco regulované nájemné činilo dva tisíce sto korun, ekonomické téměř sedm tisíc.
Celkem majitel po nájemnících požadoval doplatit přes třicet sedm tisíc korun.
Jeho žaloby odmítl jak Městský soud v Praze, tak příslušný obvodní soud. Ve svých verdiktech odkazovali na to, že neexistovala právní úprava umožňující zvyšování regulovaného nájemného.
Zákon o růstu regulovaného nájemného přijala sněmovna letos na jaře.
Ústavní soud ve zmíněném jarním rozhodnutí uvedl, že za situaci v nájemním bydlení může svou nečinností stát, a majitelé domů jej proto mohou žalovat.
Zpětně se nevyhovuje
Nejvyšší soud sice v dnešním verdiktu uvedl, že soudy by neměly žalobu odmítat kvůli neexistujícímu právnímu předpisu, dovolání ale stejně nevyhověl. Rozhodnutí Ústavního soudu nelze podle Nejvyššího soudu uplatnit zpětně, tedy na případy, které už soudy projednávaly.
"Zamítavý rozsudek je ve svém důsledku věcně správný," uvedl senát Nejvyššího soudu pod vedením Věry Korecké s tím, že se dovolání majitele domu zamítá. Jde tak vlastně o první výklad březnového rozhodnutí Ústavního soudu.
Nové rozhodnutí Nejvyššího soudu ale bude podle místopředsedy Sdružení majitelů domů Libora Dellina dalším, který Ústavní soud zruší. Dellin uvedl, že znovu došlo k porušení Listiny lidských práv a svobod.
Další kauzy na obzoru
Nejvyšší soud má k projednání i další případy regulovaného nájemného. Obvodní soud v Praze například do rozhodnutí Nejvyššího soudu odložil verdikt ve sporu majitele domu a nájemníků v Praze.
Spor se týká 50metrového bytu v Praze na Letné, kde nájemníci v současné době platí měsíčně 800 korun. Majitel domu žádá zvýšení na cílovou částku 5800 korun za měsíc, kterou určil soudní znalec.
Na projednání svého případu čeká také Jan Jošt, který uspěl u Ústavního soudu jako majitel domu. Začátkem dubna Ústavní soud jeho žádosti vyhověl a případ sporu s nájemníkem o výši činže vrátil k Nejvyššímu soudu. Ten původně Joštovu žalobu zamítl.
Stát se chystá
Zamítání žalob na zvýšení regulovaného nájemného je jedním z hlavních důvodů, proč se na čtyři tisíce majitelů domů obrátily se svou stížností na Evropský soud pro lidská práva, kde chtějí na České republice vysoudit miliardové odškodnění.
Nový ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič už začal jednat s majiteli domů o tom, že by mohli dostat odškodnění například ve formě státních dotací na opravy svých nemovitostí. "Já považuji tuto žalobu za velký problém, svým způsobem je to tak trošku časovaná bomba," řekl Gandalovič.
Majitelé domů přitom ztráty vyčíslili na jednadvacet miliard korun ročně.
Stát už také začal vybírat svého právního zástupce pro spory s majiteli domů jak u Evropského soudu pro lidská práva, tak také v souběžných či následných řízeních u tuzemských soudů.
Hodnota zakázky je 45 milionů korun a uzávěrka pro podávání nabídek byla stanovena na 27. září.
