reklama
 
 

Soud odmítl stížnost sudetských Němců

29. 12. 2005 21:19
Praha  - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku označil za nepřijatelnou stížnost devadesáti Sudetských Němců na konfiskaci svého majetku nebo majetku svých předků na základě tzv. Benešových dekretů z roku 1945.  Sudetští Němci u Evropského napadli především to, že   Česká republika neuznala hluboké bezpráví způsobené konfiskacemi a neposkytla náhradu za zabavený majetek.

Soud 13. prosince označil stížnost za nepřijatelnou. Podle ministerstva spravedlnosti a některých právníků jde o průlomový verdikt. "Jestli je to tak, dokážu si představit, že je to pro stranu sudetských Němců nemilé překvapení," řekl televizi Nova rakouský právník a obhájce stěžovatelů Thomas Gertner. Podle Novy existuje pro stěžovatele ještě jedna cesta, a to přes americké soudy. Právníci jsou ale skeptičtí. "Další stěžovatelé pochopí, že nemá smysl domáhat se náhrady svého majetku tímto způsobem," řekl Nově k rozhodnutí soudu pro lidská práva Vladimír Balaš z Ústavu státu a práva Akademie věd. Sudetští Němci napadli především to, že ČR neuznala bezpráví způsobené konfiskacemi a neposkytla náhradu za zabavený majetek.

Dimun: stížnosti nejsou slučitelné s úmluvou o lidských právech

Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna se Evropský soud pro lidská práva zabýval zejména tím, zda autoři stížnosti vyčerpali prostředky, jež měli k dispozici v Česku, a zda je stížnost slučitelná s Evropskou úmluvou o lidských právech."Soud ve Štrasburku poznamenal, že žádný ze stěžovatelů nevznesl restituční nároky a neobrátil se na Ústavní soud v případě neúspěchu v řízení před správními orgány a obecnými soudy," uvedl Dimun. Soud pro lidská práva tak nemohl předjímat výsledek případných vnitrostátních žalob a ústavních stížností.
    Soud podle Dimuna také konstatoval, že námitky autorů stížnosti nejsou slučitelné s úmluvou o lidských právech. O
majetek přišli konfiskací po druhé světové válce, tedy dlouho před tím, než úmluva začala v Česku platit. Úmluva sama
nezaručuje právo znovu nabýt vlastnictví, dodal Dimun.

Hodnota vyvlastněného majetku: stovky miliard korun

V prosinci 1945 odhadli českoslovenští představitelé hodnotu vyvlastněného německého majetku na 300 miliard korun. Historik Ján Mlynárik ale tvrdí, že sudetští Němci nechali v Československu majetek za 800 miliard československých korun.
    Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem z let 1940 až 1945. Němců a Maďarů se týkaly mimo jiné dekrety o konfiskaci majetku a půdy. Podle kritiků jsou dekrety nepřijatelné, neboť jejich uplatnění vycházelo z principu
kolektivní viny. Česká strana chápání dekretů jako kolektivní odplaty odmítá. Z odsunu a vyvlastnění byli vyjmuti antifašisté i
německé a maďarské oběti nacismu.
    Letos v srpnu česká vláda symbolicky ocenila zásluhy někdejších československých občanů německé národnosti, kteří
aktivně vystupovali proti hitlerovskému režimu, zůstali loajální republice a po osvobození byli různým způsobem
postiženi. Vyjádřila politování nad tím, že poválečný režim jejich zásluhy neuznal, a omluvila se za způsobená příkoří.
Vyčlenila 30 milionů korun na projekty, které zdokumentují osudy těchto lidí. Vstřícné gesto nebylo spojeno s individuálním
finančním odškodněním.
   

 
 
 

autoři: Tomáš Fránek, ctk | 29. 12. 2005 21:19

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama