Daniela se s drogami poprvé setkala v patnácti letech. Nejprve si s kamarády zakouřila marihuanu, postupně se dostala až k heroinu. Závislosti na něm se sice po pěti letech sama zbavila, jenže "čistá" vydržela jen šest let. Pak ji kamarádka na diskotéce přemluvila, aby si s ní vzala pervitin.
Aby měla na dávku, začala krást a páchat další trestnou činnost. Kvůli tomu ji odsoudili k osmi letům vězení. Tam porodila dceru a začala se léčit. Za mřížemi nakonec strávila čtyři roky. Když vyšla na svobodu, byla rozhodnutá, že se k drogám už nikdy nevrátí.
Podle Zprávy o nelegálních drogách v ČR 2022 užívá drogy rizikově téměř 45 tisíc Čechů. Návrat do běžného života však není pro lidi s podobnou minulostí, jako má Daniela, nic jednoduchého. "Opravdu jsem měla problém si najít práci. Když jsem někde řekla, že za sebou mám drogovou minulost a dluhy, ale že chci začít znova a pořádně, tak mi řekli, že to nejde. Musela bych v životopise zalhat, protože kdo vás s takovou historií dnes zaměstná?" vysvětluje Daniela.
Věznice v Česku přitom ročně opustí asi 10 tisíc lidí, které čeká náročné začlenění se zpět do společnosti - od hledání práce a bydlení po splacení případných dluhů. Často se však setkávají s neochotou a předsudky.
Na ně narazil i Tibor, který se za komunismu pohyboval v undergroundové scéně. Tehdy se poprvé dostal k drogám. Později se v devadesátých letech, když se vrátil z vězení, obklopil komunitou lidí, která vyráběla pervitin. Dokonce bydlel v domě, kde se drogy vařily. Pod jejich vlivem strávil 23 let. V 57 letech se ale rozhodl, že se bude léčit.
"Říkal jsem si, že musím využít možnosti, které za komunismu nebyly. Nechtěl jsem mít dluh vůči sobě, že jsem to nezkusil. A vyšlo mi to. Teď držím úplnou abstinenci, ani alkohol nepiju," říká Tibor.
Zbavit se závislosti je jen první krok
Tibor i Daniela jsou zaměstnaní v restauraci Café Therapy v centru Prahy, která nabízí práci lidem, kteří by ji kvůli své minulosti jinde hledali jen stěží. V tréninkovém programu se tu učí pracovním návykům, dostávají obvyklou mzdu a snaží se zapadnout do společnosti.
Právě stabilní zaměstnání je to, co uživatelům drog pomůže abstinovat. "Najít smysl života - a práce jedním z těch smyslů je - je určitě důležitým faktorem pro úspěšné vytrvání v léčebném procesu a uzdravení," říká Luděk Kalousek, sociální pracovník neziskové organizace Sananim, která podnik vede. Její zaměstnanci spolupracují s věznicemi a doléčovacími centry, kde vybírají klienty, kteří jsou připraveni začlenit se do pracovního trhu.
Café Therapy vzniklo v roce 2005, inspirovalo se podobnými projekty v Rakousku a Velké Británii. V restauraci nyní pracuje patnáct stálých zaměstnanců, celkem jich ale tudy prošlo přes 130. Devadesát procent z nich si úspěšně našlo a udrželo práci a bez větších problémů nadále funguje v běžném životě.
Od škrábání brambor k vedoucí směny
Daniela v Café Therapy pracuje už osm let. Začínala v kuchyni, ale teď je spíše za barem. Kromě toho je i oporou novým zaměstnancům, kteří přicházejí s podobnými příběhy jako ona. Závislost na drogách tak podle jejích slov vyměnila za lepší závislost, a to na práci.
Na začátku to ale ani pro ni nebylo jednoduché. "Mělo to být jen nouzové řešení, nikdy jsem nechtěla pracovat v kuchyni. Byly dny, kdy mě to upřímně štvalo. Teď se tu ale cítím volná," popisuje svou zkušenost. Volnost přišla s možností kariérního růstu, kterou Café Therapy pro své zaměstnance nabízí. "Začínala jsem u škrabání brambor a teď jsem vedoucí směny," dodává Daniela.
Jak ale přiznává, jen práce pro nový začátek nestačí. Pro lidi s podobnou minulostí je důležitá i sociální podpora, aby se dokázali zorientovat a udržet v novém životě. Proto Café Therapy pomáhá zaměstnancům při shánění bydlení a radí jim, jak vyrovnat případné dluhy, zajistit rodinu a nevrátit se k bývalému životnímu stylu. "Přechod z léčby do reality je opravdu složitý. S klienty zůstávají mnohé sociální hendikepy, které si s sebou do nové kapitoly nesou," vysvětluje jeden z provozovatelů podniku Samuel Bachmann.
Pro Danielu bylo důležité navázat znovu vztah se svou dcerou, které se musela vzdát po porodu ve vězení. "Aby nemusela do kojeneckého ústavu, vychovávala mi ji sestřenice. Než dcera pochopila, jak to všechno je, říkala mi teto. Nesu si kvůli minulosti následky, těch už se nezbavím," popisuje.
Provozovatelé podniku se své zaměstnance neustále snaží motivovat, zavádění přísných pravidel se spíše vyhýbají. Snaží se tak vytvořit kontrast k minulosti, kterou si klienti museli projít. "Prošli si vězením nebo léčebnými centry, kde měli jasně stanovená striktní pravidla. Například kamery ve vězení jsou něco, co nechtějí znovu zažít. V podniku proto žádné kamery nejsou," dodává Janyška. Ostatně s nedodržováním pracovních návyků, jako jsou pozdní příchody do práce, se podle Bachmanna setkávají ve stejné míře jako v jakémkoliv jiném gastronomickém podniku.
Na trhu musí obstát jako normální restaurace
Ne všem se zde ale podaří nechat svou minulost za sebou. Někteří začnou znovu brát drogy, někteří začnou znovu krást. "Spousta lidí si myslí, že sem přijdou a že se všechno samo vyřeší, ale tak to není. Hlavní podíl na tom musí mít člověk sám," vysvětluje Daniela.
Návrat klientů k závislosti ale není jediná překážka, kterou Café Therapy musí překonávat. I když je to primárně sociální podnik, musí stejně jako každá jiná restaurace obstát před konkurencí. Zaškolování jejich zaměstnanců ale trvá déle a je dražší.
Na jakých principech sociální podnik funguje?
Každý sociální podnik musí naplňovat tři veřejně prospěšné cíle: sociální, ekonomický, environmentální a místní.
- Sociálním prospěchem se myslí především zaměstnání sociálně znevýhodněných lidí a jejich účast na směřování podniku.
- Ekonomický prospěšný podnik používá zisk přednostně na svůj rozvoj a naplnění veřejně prospěšných cílů.
- Environmentální a místní prospěch znamená, že by sociální podnik měl být ekologicky šetrný a využívat místní zdroje.
"Nezaměstnáváme lidi z branže. Velmi důležité proto je, abychom je profesionalizovali. A to je finančně náročné, obzvlášť proto, že to u každého trvá jinak dlouho," vysvětluje Bachmann.
Provozovatelé Café Therapy se snaží bourat předsudky a šířit myšlenku veřejně prospěšného podnikání, i když přiznávají, že to může být limitující. Mnoho lidí pojem "sociální podnik" jednoduše nezná. Mají ale i své stálé zákazníky, kteří do restaurace chodí rádi.
Pomáhají i evropské dotace
Sehnat peníze na výdaje spojené se zaměstnáním lidí s drogovou a trestnou minulostí není podle Bachmanna jednoduché. V Česku sice sociální podnikatelé mají možnost zařídit si výhodnější úvěry či úlevy z daní, ale jen když zaměstnají zdravotně postiženého člověka. Přímá finanční podpora od státu chybí úplně. Někteří provozovatelé se tak musí spoléhat na vlastní výdělek nebo na crowdfundingové kampaně.
Složitou otázku financování sociální podniky také často řeší evropskými granty a dotacemi. Za období 2007-2013 a 2014-2020 v Česku díky evropským fondům vzniklo 6 087 nových pracovních míst pro znevýhodněné skupiny.
Evropské dotace v minulosti čerpalo i Café Therapy. Na projekt z let 2010 až 2012 finance z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, v roce 2018 pak peníze na úpravu prostoru a rozšíření služeb z Operačního programu Praha - pól růstu ČR, který se kromě podpory sociálního začleňování zaměřuje také na posílení výzkumu a inovací, na udržitelnou městskou mobilitu a úspory energie a na vyšší kvality vzdělání.
Sociálních podniků je v Česku zaregistrováno přes 200. Jde o gastropodniky, ale i tiskárny, čistírny nebo nejrůznější výrobny. Komplexní podpora veřejně prospěšného podnikání ale v Česku stále není. I proto provozovatelé včetně Bachmanna s nadějí vyhlížejí schválení navrženého zákona o sociálním podnikání.
V jakém programu lze nalézt podporu pro sociální podnikání?
Sociální podnikání je podporováno z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a OP Zaměstnanost (OP Z). V případě IROP se jedná o podporu investičních ("tvrdých") projektů v SC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání, v případě OP Z o podporu neinvestičních ("měkkých") projektů v SC 2.1.2 Rozvoj sektoru sociální ekonomiky. Na projekty realizované v Praze se zaměřuje OP Praha-pól růst ČR (OP PPR), konkrétně v prioritní ose 3 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě.
Zdroj: DotaceEU.cz
