Praha - Česko neuznává výsledky hlasování o připojení Krymu k Rusku.
Po jednání vlády to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Víkendové referendum podle něj bylo neregulérní, stejně jako prezident Miloš Zeman si myslí, že bylo v rozporu s ústavou Ukrajiny.
Vláda také vyjádřila souhlas s tím, aby byla koncem týdne podepsána politická část asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Plošné hospodářské sankce vůči Rusku zatím nechce.
"Referendum, které proběhlo na Krymu, bylo vyhlášeno v rozporu s ukrajinskou ústavou a probíhalo za neregulérních podmínek. Chci připomenout, že na Krym nebyli vpuštěni mezinárodní pozorovatelé a vedle toho se na Krymu pohybovalo velké množství vojenských jednotek, které do oblasti vyslalo Rusko. Česká republika proto neuznává výsledky tohoto hlasování, a připojuje se tak k postoji většiny zemí mezinárodního společenství," řekl ministerský předseda.
Podle Sobotky bylo referendum, v němž se tamní obyvatelstvo v neděli vyslovilo pro připojení k Ruské federaci, mimo jiné v rozporu s garancemi, které Rusko v minulosti poskytlo, když se zavázalo ke garantování ukrajinských hranic.
Plošné sankce ale navzdory dosavadnímu vývoji Česko v Evropské radě koncem týdne navrhovat nebude. Úsilí Evropské unie podle Sobotky nadále směřuje k tomu, aby osmadvacítka dotlačila Ukrajinu a Rusko k jednacímu stolu.
"Jakékoliv pokračování tlaku na to, aby se Ukrajina drolila, aby se od ní odštěpovala další a další území, je něco, co by přirozeně vedlo i ke zvýšení tlaku Evropské unie na Rusko," poznamenal také Sobotka. Ministři zahraničí EU v pondělí schválili sankce vůči 21 lidem z Ruska i Krymu.
Pokud jde o české krajany žijící na Ukrajině, je vláda připravena jim pomoci. V minulých letech se uskutečnilo několik programů na integraci Čechů z různých částí Evropy. "Já se domnívám, že v podobných intencích by nepochybně vláda byla schopna poskytnout podporu pro integraci těchto krajanů, pokud by se rozhodli přestěhovat z Ukrajiny sem do České republiky," uvedl k tomu premiér.
Spokojenost s pondělním stanoviskem vlády ke krymskému referendu vyjádřil vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Postoj k odtržení části země by podle něj měla vyjádřit celá Ukrajina. Nedělní referendum nemá za svobodné.
Zároveň Bělobrádek, podle něhož ve světle událostí na Ukrajině vyniká význam členství ČR v NATO, vyjádřil přesvědčení, že některé evropské státy a politické proudy byly naivní k mocenským ambicím Ruska.
Neměli bychom sklouzávat k přehnanému pacifismu, uvedl. Je důležité si zachovávat zdravý rozum a nepouštět se do intervencionismu, který nemá smysl, dodal.
Unie podle něj možná mohla vůči některým zemím na východě postupovat vstřícněji. "Je jasné, že další ohniska se objevovat mohou, a je potřeba tady mít jasnou strategii, a je velmi žádoucí, abychom eventuální rizika, která nadcházejí, uměli potom řešit třeba i silou," podotkl.