Sněmovna schválila odklad EET do konce roku i příspěvky pro malé firmy

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 5. 2020 18:21
Sněmovna ve středu ve stavu legislativní nouze schválila vládní návrh na odložení elektronické evidence tržeb pro všechna odvětví až do konce letošního roku. Důvodem pro odklad je snaha nezatěžovat podnikatele po dobu epidemie koronaviru. Poslanci schválili také další návrhy týkající se příspěvků pro malé firmy a možnosti žádat úřad práce o náhradu mzdy. Zákony nyní dostane k projednání Senát.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Žádný podnikatel tak už nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Nouzový stav je prozatím schválen do 17. května. Zákon tak odložil i spuštění poslední fáze EET, která měla nastat 1. května. Evidence se měla rozšířit na všechna zbývající odvětví, hlavně na řemeslníky, ale třeba i na lékaře nebo advokáty.

Pro zákon hlasovalo všech 100 přítomných poslanců. Zákon prošel sněmovnou ve vládou předloženém znění, poslanci nepřijali jediný pozměňovací návrh.

Piráti neuspěli s návrhem prodloužit přerušení EET do 2. září 2054, tedy do dne, kdy by měl premiér Andrej Babiš (ANO) oslavit 100. narozeniny. Podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka by tak premiér dostal dárek. Opoziční ODS neprosadila návrh na zrušení evidence tržeb. Neprošly ani návrhy na odklad spuštění dalších fází EET ani na delší přerušení evidence tržeb.

"S ohledem na nastalou situaci se nepředpokládají po danou přechodnou dobu významnější negativní dopady na státní rozpočet," uvedla vláda v důvodové zprávě.

Poslankyně STAN Věra Kovářová se proto ptala, k čemu tedy EET existuje, když její vypnutí nebude znamenat významnější dopady, a v případě spuštění nebude mít ani významnější přínosy. "Proč tedy obtěžovat podnikatele, nechci říkat buzerovat, když to vlastně žádný přínos pravděpodobně mít nebude?" ptala se. Evidenci tržeb kritizovali i další opoziční poslanci.

EET je ochrana poctivých, brání evidenci Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) evidenci naopak bránila. "EET je ochrana těch poctivých a já jsem přesvědčena, a říkala jsem to tu x-krát, že těch je absolutní drtivá většina, před těmi nepoctivými, kteří jim kazí tržby, kteří jim kazí poctivé konkurenční prostředí," prohlásila.

Pokud by platilo předchozí přerušení EET, museli by poplatníci opět začít evidovat tržby od 19. srpna. Schválený zákon současně dává podnikatelům a dalším poplatníkům, kterých se to týká, tři měsíce čas na přípravu na zahájení či znovuzahájení evidování tržeb, uvedlo ministerstvo financí. Jde hlavně o vyzvednutí autentizačních údajů či zažádání o povolení o evidování ve zvláštním režimu.

Malé firmy dostanou stejný příspěvek jako OSVČ

Malé společností s ručením omezeným postižené šířením koronaviru budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Jde tak o obdobnou podporu, kterou nedávno získaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Návrh zákona dnes ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Nyní ho dostane k projednání Senát.

Příspěvek je určen pro společnosti s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba. Může být i více společníků, kteří ovšem musejí být v přímém příbuzenském vztahu. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni. Stejně jako u podpory OSVČ nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit.

Sněmovna přijala přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) pozměňovací návrh Pirátů, aby tento příspěvek dostávaly i osoby samostatně výdělečné činné, které jsou současně pěstouny nebo dobrovolníky pečovatelské služby.

Lidé budou moct o náhradu mzdy žádat úřad práce

Lidé, jimž zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu, nejspíš budou mít opět možnost žádat úřad práce o vyplacení výdělku. Umožnit to má návrh, který ve středu schválila sněmovna. Návrh má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat.

Sněmovna v návaznosti na to přijala návrh lidovce Marka Výborného, aby zaměstnavatelé nemuseli peníze za dlužné mzdy posílat úřadům práce hned v září, ale dostali na to tři měsíce. Úřady práce by tak měly částku vymáhat až od konce listopadu.

Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová se v rámci zákona neúspěšně pokusila prosadit změnu další normy, aby nárok na ošetřovné nezanikl rodičům, kteří do konce června nepošlou své dítě do školy či školky z obav, že hygienická opatření by mohla mít "potenciální negativní dopady na psychosociální vývoj dítěte". Podle Olgy Richterové (Piráti) není vyřešeno, zda by po otevření škol a školek mohli zůstat doma s ošetřovným rodiče dětí s astmatem nebo bez zajištění jejich hlídání.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
Další zprávy