Osudná spolupráce s Piráty. Detektiv z NCOZ dostal vyhazov, nepomohl mu ani soud

Jan Horák Jan Horák
4. 12. 2020 15:00
Někdejší důstojník Národní centrály proti organizovanému zločinu Jan Šmíd je první policista, který musel ze sboru odejít kvůli spolupráci s politickou stranou. Jako externí odborník se účastnil schůze pracovní skupiny České pirátské strany. Kvůli svému propuštění podal žalobu. Soud o ní rozhodl uplynulý čtvrtek, Šmíd se do sboru nevrátí. Verdikt je pravomocný.
Podplukovník NCOZ Jan Šmíd.
Podplukovník NCOZ Jan Šmíd. | Foto: Česká pirátská strana

Podplukovník Jan Šmíd pracoval v děčínské expozituře Národní centrály proti organizovanému zločinu od podzimu 2017. Předtím devět let působil jako vyšetřovatel děčínské policie. Ze služby musel odejít kvůli tomu, že se v dubnu 2019 účastnil porady pracovní skupiny České pirátské strany pro bezpečnost. Sezení absolvoval coby hostující expert. Komise radí Pirátům s otázkami bezpečnostní problematiky.

Zákon o služebním poměru, jemuž policisté podléhají, přitom zakazuje příslušníkům bezpečnostních složek pracovat ve prospěch politických stran. Šmídovi nadřízení došli k závěru, že přesně tomuto zákazu se Šmíd zprotivil. V lednu 2020 ho ředitel NCOZ propustil. V dubnu pak jeho rozhodnutí potvrdil tehdejší náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii Jaroslav Vild.

Šmíd se kvůli tomu bránil žalobou. Žádal soud, aby Vildův verdikt zrušil. Současně navrhl, aby instance postoupila případ Ústavnímu soudu. Podle něj je zákaz účastnit se politického života pro policisty v rozporu s nejvyšším zákonem země. S žalobou však ve čtvrtek u Městského soudu narazil, na jeho propuštění ze sboru se nic nemění.

Zcela zřejmá práce pro Piráty

"Že žalobce (Šmíd) vykonával činnost ve prospěch Pirátské strany, je dle názoru soudu zcela zřejmé. Zejména bych poukázala na konzultační činnost, jeho prohlášení, že v podstatě jedná za Piráty, a bez významu není poskytnutý finanční příspěvek," zněl jeden z hlavních argumentů zamítnutí žaloby soudním senátem, jemuž předsedala soudkyně Hana Veberová. Podle ní vedení policie ani nemohlo konat jinak.

Šmídovi tak vedle účasti na schůzce uškodilo jeho veřejné prohlášení na webovém fóru Pirátů, kde straně projevil výrazné sympatie. "Být Pirátem je pro mě jedinou variantou, proto jsem již několik let vaším hrdým voličem. Pirátské principy otevřenosti, politická kultura, názorová stálost a mnoho dalšího jsou pro mě tím, proč jsem právě teď tady," napsal.

Bývalý policista neuspěl ani s poukazem na to, že omezení politických práv policistů je protiústavní. Podle soudkyně naopak takové omezení vyplývá přímo z Listiny základních práv a svobod, jež je součástí ústavy. Podle třetího odstavce článku dvacet se politická práva mohou zkrátit, pokud si to zákon žádá, jestliže "to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu." Toto omezení podle soudu přesně odpovídá Šmídovu případu.

"Jestliže zákon této možnosti (omezení politických práv) využívá, tak nelze toto ustanovení (zákona o služebním poměru) považovat za protiústavní," uvedla soudkyně. Souzněla tak s argumenty, které předneslo policejní prezidium. "Apolitičnost v bezpečnostních sborech by měla být automatická," uvedla v soudní síni právní zástupkyně prezidia Michaela Bílá.

Ve spojení s Piráty od února 2018

Podle Bílé vedení sboru důkladně zanalyzovalo, jaký měl Šmíd k Pirátům vztah. Podle ní nebylo o součinnosti s politickou stranou pochyb. "Provedli jsme detailní rozbor jednotlivých jednání žalovaného. Zabývali jsme se tím, jak byla jeho činnost vnímána samotnou Pirátskou stranou, a také jak byla vnímána z pohledu veřejnosti. Dovozujeme, že činnost byla konána ve prospěch politické strany," uvedla.

Ke spolupráci s Piráty se Šmíd rozhodl v únoru 2018, tehdy kontaktoval registrovanou příznivkyni strany z Ústeckého kraje Barboru Přibylovou. V dubnu pak ohlásil zájem coby nezávislý vést kandidátku Pirátů v komunálních volbách v Děčíně. Ve volebním klání uspěl a stal se zastupitelem. Je třeba dodat, že působit jako nezávislý zastupitel policistům zákon dovoluje.

Když loni v květnu deník Právo upozornil na Šmídovu účast na jednání pirátské pracovní skupiny, policista avizoval, že veškeré styky se stranou ukončí a rezignuje na mandát zastupitele. Nakonec však otočil a v zastupitelstvu zůstal. Jak smýšlí o aktuálním rozsudku soudu, není jasné. "Já se k tomu vyjadřovat nebudu, děkuji," řekl Aktuálně.cz a položil telefon. Soudu se neúčastnil on, ani jeho právní zástupce.

Kvůli jeho případu vydalo ministerstvo vnitra pro policisty první politický manuál, aby bylo zřejmé, co už je ve spojení s politickou stranou nepřípustné. "Situaci, kdy by příslušník, jako soukromá osoba, aktivně a opakovaně působil přímo ve strukturách, orgánech či v jakýchkoli poradních, odborných či obdobných komisích konkrétní politické strany nebo politického hnutí, je zcela jistě možné hodnotit jako činnost ve prospěch politické strany nebo politického hnutí," píše se v něm.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Navalnyj zůstane za mřížemi, soud zamítl odvolání proti vzetí do vazby

Moskevský soud zamítl odvolání ruského opozičníka Alexeje Navalného proti jeho vzetí do vazby. Navalnyj tak ve věznici zůstane, informovala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Hackeři loni zdvojnásobili útoky na počítače českých uživatelů, nejčastěji kradli osobní data

Počet útoků škodlivých programů na PC českých uživatelů loni stoupl o 109 procent. Zatímco v prvních třech čtvrtletích množství detekovaných napadení klesalo, v posledním vzrostlo o 175 procent. Vyplývá to z údajů společnosti Kaspersky. Důvodem nárůstu je větší využití počítačů v domácnostech při omezeních kvůli koronaviru. Naopak množství útoků na mobilní zařízení kvůli nižšímu cestování lidí kleslo o třetinu.

Nejčastěji hackeři využívali útoky ke krádeži osobních údajů (phishing) nebo pro získání výkupného (ransomware). Zatímco počet phishingových útoků celoročně klesl zhruba o třetinu, vyděračské programy zaznamenaly nárůst detekcí o 1105 procent. Ve 3. a 4. čtvrtletí to bylo meziročně o zhruba 2000 procent více.

Zdroj: ČTK
Další zprávy