Osudná spolupráce s Piráty. Detektiv z NCOZ dostal vyhazov, nepomohl mu ani soud

Jan Horák Jan Horák
4. 12. 2020 15:00
Někdejší důstojník Národní centrály proti organizovanému zločinu Jan Šmíd je první policista, který musel ze sboru odejít kvůli spolupráci s politickou stranou. Jako externí odborník se účastnil schůze pracovní skupiny České pirátské strany. Kvůli svému propuštění podal žalobu. Soud o ní rozhodl uplynulý čtvrtek, Šmíd se do sboru nevrátí. Verdikt je pravomocný.
Podplukovník NCOZ Jan Šmíd.
Podplukovník NCOZ Jan Šmíd. | Foto: Česká pirátská strana

Podplukovník Jan Šmíd pracoval v děčínské expozituře Národní centrály proti organizovanému zločinu od podzimu 2017. Předtím devět let působil jako vyšetřovatel děčínské policie. Ze služby musel odejít kvůli tomu, že se v dubnu 2019 účastnil porady pracovní skupiny České pirátské strany pro bezpečnost. Sezení absolvoval coby hostující expert. Komise radí Pirátům s otázkami bezpečnostní problematiky.

Zákon o služebním poměru, jemuž policisté podléhají, přitom zakazuje příslušníkům bezpečnostních složek pracovat ve prospěch politických stran. Šmídovi nadřízení došli k závěru, že přesně tomuto zákazu se Šmíd zprotivil. V lednu 2020 ho ředitel NCOZ propustil. V dubnu pak jeho rozhodnutí potvrdil tehdejší náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii Jaroslav Vild.

Šmíd se kvůli tomu bránil žalobou. Žádal soud, aby Vildův verdikt zrušil. Současně navrhl, aby instance postoupila případ Ústavnímu soudu. Podle něj je zákaz účastnit se politického života pro policisty v rozporu s nejvyšším zákonem země. S žalobou však ve čtvrtek u Městského soudu narazil, na jeho propuštění ze sboru se nic nemění.

Zcela zřejmá práce pro Piráty

"Že žalobce (Šmíd) vykonával činnost ve prospěch Pirátské strany, je dle názoru soudu zcela zřejmé. Zejména bych poukázala na konzultační činnost, jeho prohlášení, že v podstatě jedná za Piráty, a bez významu není poskytnutý finanční příspěvek," zněl jeden z hlavních argumentů zamítnutí žaloby soudním senátem, jemuž předsedala soudkyně Hana Veberová. Podle ní vedení policie ani nemohlo konat jinak.

Šmídovi tak vedle účasti na schůzce uškodilo jeho veřejné prohlášení na webovém fóru Pirátů, kde straně projevil výrazné sympatie. "Být Pirátem je pro mě jedinou variantou, proto jsem již několik let vaším hrdým voličem. Pirátské principy otevřenosti, politická kultura, názorová stálost a mnoho dalšího jsou pro mě tím, proč jsem právě teď tady," napsal.

Bývalý policista neuspěl ani s poukazem na to, že omezení politických práv policistů je protiústavní. Podle soudkyně naopak takové omezení vyplývá přímo z Listiny základních práv a svobod, jež je součástí ústavy. Podle třetího odstavce článku dvacet se politická práva mohou zkrátit, pokud si to zákon žádá, jestliže "to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu." Toto omezení podle soudu přesně odpovídá Šmídovu případu.

"Jestliže zákon této možnosti (omezení politických práv) využívá, tak nelze toto ustanovení (zákona o služebním poměru) považovat za protiústavní," uvedla soudkyně. Souzněla tak s argumenty, které předneslo policejní prezidium. "Apolitičnost v bezpečnostních sborech by měla být automatická," uvedla v soudní síni právní zástupkyně prezidia Michaela Bílá.

Ve spojení s Piráty od února 2018

Podle Bílé vedení sboru důkladně zanalyzovalo, jaký měl Šmíd k Pirátům vztah. Podle ní nebylo o součinnosti s politickou stranou pochyb. "Provedli jsme detailní rozbor jednotlivých jednání žalovaného. Zabývali jsme se tím, jak byla jeho činnost vnímána samotnou Pirátskou stranou, a také jak byla vnímána z pohledu veřejnosti. Dovozujeme, že činnost byla konána ve prospěch politické strany," uvedla.

Ke spolupráci s Piráty se Šmíd rozhodl v únoru 2018, tehdy kontaktoval registrovanou příznivkyni strany z Ústeckého kraje Barboru Přibylovou. V dubnu pak ohlásil zájem coby nezávislý vést kandidátku Pirátů v komunálních volbách v Děčíně. Ve volebním klání uspěl a stal se zastupitelem. Je třeba dodat, že působit jako nezávislý zastupitel policistům zákon dovoluje.

Když loni v květnu deník Právo upozornil na Šmídovu účast na jednání pirátské pracovní skupiny, policista avizoval, že veškeré styky se stranou ukončí a rezignuje na mandát zastupitele. Nakonec však otočil a v zastupitelstvu zůstal. Jak smýšlí o aktuálním rozsudku soudu, není jasné. "Já se k tomu vyjadřovat nebudu, děkuji," řekl Aktuálně.cz a položil telefon. Soudu se neúčastnil on, ani jeho právní zástupce.

Kvůli jeho případu vydalo ministerstvo vnitra pro policisty první politický manuál, aby bylo zřejmé, co už je ve spojení s politickou stranou nepřípustné. "Situaci, kdy by příslušník, jako soukromá osoba, aktivně a opakovaně působil přímo ve strukturách, orgánech či v jakýchkoli poradních, odborných či obdobných komisích konkrétní politické strany nebo politického hnutí, je zcela jistě možné hodnotit jako činnost ve prospěch politické strany nebo politického hnutí," píše se v něm.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy