Brno - Kdo má vracet zlato, které bylo zabaveno komunistickým režimem v Československu v padesátých letech a skončilo v zásobách tehdejší federální Státní banky československé?
Až k českému Nejvyššímu soudu tak doputoval unikátní spor o zlato mezi dvěma národními bankami, Národní bankou Slovenska a Českou národní bankou.
Zlato bylo v padesátých letech rozhodnutím Lidového soudu zabaveno rodině ze slovenského Trenčína, šlo o více jak deset tisíc gramů zlata a také různé mince, které byly vydané například k úmrtí prezidenta T.G. Masaryka nebo k 600 rokům vzniku Karlovy univerzity.
Dvacet let soudních sporů
Zabavené zlato skončilo v zásobách společné Státní banky československé. Rodina z Trenčína požádala po pádu komunistického režimu o vydání zlata, od roku 1991 ale bojovala o svůj majetek marně. První rozhodnutí v celé kauze tak padlo až v roce 1997.
Obvodní soud v Praze pak o šest let později rozhodl, že zlato má vrátit pouze Národní banka Slovenska, Česká národní banka vracet neměla nic. Soud přitom přiznal, že rodina dostane zpátky pouze deset tisíc gramů zlata, na mince, které byly roztaveny, už nárok nemá.
Tento verdikt potvrdil také Městský soud v Praze s tím, že zabavené zlato stejně skončilo v zásobách banky v Bratislavě.
Podle soudců sice po rozdělení společného státu přešly všechny práva a povinnosti ze společné federální státní banky také na Českou národní banku, zásoby zlata ale byly rozděleny pouze účetně.
„Zlato fyzicky zůstalo na území jednotlivých republik (České a Slovenské republiky)," uvedli soudci s tím, že Národní bance Slovenska tak nic nebrání zlato zabavené v roce 1953 vydat zpět.
Slovenská národní banka ale s takovým verdiktem nesouhlasila a poslala dovolání na Nejvyšší soud. Podle zástupců banky rozhodly soudy chybně, Národní banka Slovenska neměla zlato vydávat.
A z obsahu česko-slovenské smlouvy upravující po rozpadu federace práva a povinnosti národních bank podle zástupců slovenské strany nevyplývá, jaká je odpovědnost jednotlivých národních bank v takových případech jako je ten z Trenčína.
Slováci slovenské
„Mezi Českou národní bankou a Národnou bankou Slovenska nedošlo k dohodě o úpravě odpovědnosti za závazky Státní banky československé," uvedli zástupci slovenské strany.
Senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Josefem Rakovským ale dovolání slovenské banky zamítl.
Podle soudců má záležitosti slovenských občanů řešit banka v Bratislavě. „Nebyly shledány okolnosti vylučující závěr, že záležitosti bývalé Státní banky československé, týkající se osob s trvalým pobytem či sídlem na území Slovenska, řeší Národná banka Slovenska," rozhodli soudci.
Podle Nejvyššího soudu pražské soudy celou věc posoudily správně a slovenskou banku nijak nepoškodily. „Dovolání tak není přípustné," rozhodli soudci Nejvyššího soudu.
