Praha - K českým vojenským misím by se v budoucnu mohla přidat další operace, tentokrát pod hlavičkou Organizace spojených národů. Uvažuje o tom aspoň ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová.
"Řešíme novou zahraniční misi v Libanonu. Měli bychom se rozhodnout, jestli převezmeme povinnosti finského kontingentu," řekla v pátek ministryně.
Finsko má v Libanonu poblíž izraelských hranic třísetčlenný kontingent. Jedna z jeho částí slouží podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška spolu s estonskými vojáky ve společné mezinárodní jednotce pod irským velením a právě o její nahrazení Irsko Českou republiku před několika týdny požádalo. Irové také momentálně celé misi UNIFIL velí.
Generální štáb se nicméně podle informací Aktuálně.cz na tento plán příliš radostně netváří. Česko totiž oproti loňskému roku plánuje výrazné rozšíření počtu vojáků v zahraničních misích, chce do nich poslat přes tisíc vojáků. Další mise by byla zátěž.
"Pokud tam pošleme vojáky a techniku, tak by to bylo na dřeň," poznamenala k možnosti vést další zahraniční operaci ministryně Šlechtová. Rozhodnutí by podle ní mělo padnout rychle.
Právě o možné zahraniční misi pod hlavičkou OSN hodlá Šlechtová za několik dní informovat prezidenta Miloše Zemana, s nímž se chce sejít. Zeman už v minulosti lobboval za to, aby čeští vojáci vyjeli střežit mír na izraelsko-syrské hranici v rámci operace UNDOF. Jenže ta kvůli občanské válce v Sýrii fakticky nefunguje.
Prezident by ze sympatií k Izraeli mohl podobně příznivě pohlížet i na misi v nedalekém jižním Libanonu.
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na dotaz Aktuálně.cz, zda by prezident misi v Libanonu podpořil, uvedl, že k tomu nyní "nemá žádné sdělení". Také odkázal na stanovisko prezidenta ze čtvrteční debaty na TV Barrandov.
Účastněme se jen bojových misí, přeje si prezident
Zeman v televizi navrhl, aby se mise redukovaly jenom na bojové operace s jasně definovaným nepřítelem. Mise v Libanonu by sice probíhala v zemi, kde nadále funguje Íránem podporované islamistické hnutí Hizballáh, které představuje jednu z nejvážnějších současných hrozeb pro Izrael, na druhou stranu není bojová.
Nabízí se nicméně úvaha, že by Češi mohli vyslat vojáky do operace OSN v Libanonu a výměnou za to snížili nebo zrušili účast v některé z misí, které vadí českým komunistům. Na jejich toleranci má záviset vznikající vláda Andreje Babiše a takový postup by je mohl obměkčit.
"KSČM je stranou, která respektuje mezinárodní právo. Musíme se ovšem ptát, jaký je český zájem na této misi," připustil předseda komunistů Vojtěch Filip, že by komunisté misi pod hlavičkou Spojených národů schválit mohli.
Mise UNIFIL smí mít až patnáct tisíc příslušníků, momentálně jich je něco přes deset tisíc. Nejvíce vojáků v ní mají Indonésie a Itálie, obě přes tisíc. Kontingenty o více než osmi stech vojácích mají v misi Indie, Nepál, Ghana a Malajsie.
Mise původně vznikla v březnu 1978 pro dohled na odsun izraelských jednotek z Libanonu. Na území svého severního souseda izraelská armáda pronikla v rámci boje proti tamním sídlům Organizace pro osvobození Palestiny, která krátce předtím provedla teroristický útok proti izraelským civilistům.
Modré přilby dostaly úkol napomoci libanonské vládě obnovit kontrolu nad jihem země. V roce 2006, po válce Izraele proti Hizballáhu, dostala posílená mise za úkol i dohlížení na příměří a zajištění přístupu humanitárních pracovníků k civilistům.
