Čeští historici a archiváři dosáhli nebývalého úspěchu: v opuštěné tovární hale v Panenských Břežanech objevili obrazové a zvukové záznamy z procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského z roku 1952.
Záznamy jsou poškozené plísní a je třeba je vyčistit. Pak umožní nový náhled do zvrácené doby, kdy v Československu o všem - včetně textů obžalob a rozsudků smrti - nerozhodovaly soudy, ale KSČ. Komunisté tehdy sice veřejně mluvili o vládě lidu, ale v praxi posílali na smrt vlastní soudruhy, sevření hrůzou, že jinak Stalin ukáže na ně samotné. V politickém procesu s “protistátním spikleneckým centrem” padlo jedenáct rozsudků smrti a tři doživotní tresty. Celá akce byla jedinečná tím, jak vysoko do vertikály komunistické moci sáhla: kromě odstaveného generálního tajemníka KSČ Slánského a jeho zástupce byli odsouzeni i ministr zahraničí či sedm náměstků ministrů.
Velkou roli v procesu sehrál židovský původ většiny obviněných, který byl obžalobou zdůrazňován. Stalin se tak mstil Židům, nad nimiž měl moc, za to, že se nově vzniklý stát Izrael nestal spojencem Moskvy. Českoslovenští politici Izrael předtím, když ještě měli Židé zastání i v Moskvě, podpořili.
› generální tajemník KSČ› zatčen 23. listopadu 1951› trest smrti
› ministr zahraničních věcí› zatčen 28. ledna 1951› trest smrti
› zástupce gen. tajemníka KSČ› zatčen 23. května 1952› trest smrti
› vedoucí mezinárodního oddělení sekretariátu ÚV KSČ› zatčen 24. listopadu 1951› trest smrti
› přednosta národohospodářského odboru Kanceláře prezidenta republiky› zatčen 31. ledna 1952› trest smrti
› náměstek ministra národní obrany› zatčen 8. února 1951› trest smrti
› náměstek ministra národní bezpečnosti› zatčen 16. února 1951› trest smrti
› náměstek ministra zahraničního obchodu› zatčen 10. ledna 1952› trest smrti
› náměstek ministra financí› zatčen 30. června 1951› trest smrti
› vedoucí tajemník krajského výboru KSČ v Brně› zatčen 6. října 1950› trest smrti
› redaktor Rudého práva› zatčen 9. června 1952› trest smrti
› náměstek ministra zahraničních věcí› zatčen 29. ledna 1951› trest doživotí
› náměstek ministra zahraničních věcí› zatčen 2. dubna 1951› trest doživotí
› náměstek ministra zahraničního obchodu› zatčen: 24. listopadu 1949
Soud se Slánským byl součástí série politických čistek, jejichž prostřednictvím se Moskva po sovětsko-jugoslávské roztržce snažila utužit disciplínu ve vedení ostatních komunistických států.
Proces ze Slánským proběhl podle sovětských not a zcela v režii KSČ.
25. únor 1948Komunistický převrat v ČeskoslovenskuByla to chyba Beneše? Nebo ho přesvědčil strach? Dějiny komunistického puče mohly kráčet jinak
31. březen 1948Začátky vojenských dodávek do IzraeleČeskoslovensko se sovětským souhlasem zahajuje tajný letecký most, kterým dodává zbraně Izraeli. Oblast je přitom pod mezinárodním embargem. Od května, kdy Izrael vyhlásil nezávislost a následně byl napaden přesilou arabských států, dodává Praha stíhačky. Od srpna se v Československu cvičí židovští dobrovolníci.
červen 1948Odsouzení Jugoslávie v BukureštiPředáci evropských komunistických stran v hlavním městě Rumunska odsoudili vývoj v Titově Jugoslávii, vydávající se po vlastní cestě bez slepé poslušnosti Moskvě. Stalin následně v září upozorňuje Gottwalda, že závěry bukurešťské schůzky, žádající mimo jiné třídní boj a hledání nepřátel ve vlastních řadách, platí pro všechny.
24. listopadu 1949Prvním zatčeným je Evžen LöblSlovenský židovský politik a náměstek ministra zahraničního obchodu se stal prvním z budoucích účastníků procesu, který byl zatčen. V prvních fázích se počítalo spíše se zaměřením procesu na “slovenské nacionalisty” včetně Gustáva Husáka.
únor 1951KSČ podle sovětských not schvaluje konstrukci “spiknutí”Dle záměru sovětských poradců vedení KSČ rozhoduje o tom, že vytipovaní “nepřátelé státu” budou obviněni z přípravy puče a pokusu odstranit K. Gottwalda, A. Zápotockého i R. Slánského. Už v tuto chvíli KSČ počítá s vynucenými doznáními a celý případ politicky řídí. Zatčených, které později odsoudí, je v tuto chvíli šest včetně ministra zahraničních věcí Vladimíra Clementise a náměstka ministra národní obrany Bedřicha Reicina, dosavadního strůjce politických procesů s armádními důstojníky.
polovina roku 1951Sověti vybírají nový terč, “sionisty”Když v Izraeli ve volbách neuspěly stalinistické strany a Sovětský svaz se dostal do hospodářských potíží, vybral si Stalin Židy jako obětní beránky. Proces v Československu v té době moc dobře neběžel, Sověti ho proto pozměnili v tom smyslu, že do čela pomyslného centra dosadili generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského. Československým politikům uložili vypracování zprávy, proč je “židovský buržoazní nacionalismus” nebezpečím. Stalin vzkázal do Prahy, že za ústřední postavu budoucího procesu považuje Slánského. Neposlal také Slánskému gratulaci k padesátinám - tehdy poprvé pocítil generální tajemník, že upadl v nemilost.
6. září 1951Slánský čelí kritice a kaje sePředstupněm k zatčení a procesu se stala kritika, které Slánského podrobil především prezident Klement Gottwald. Poprvé zaznělo, že Slánský budoval mocenské centrum tvořené kosmopolity, sionisty a Židy. Slánský se k chybám přiznal a opustil funkci generálního tajemníka. Postupně se začal dostávat do izolace, zatímco vyšetřovatelé už shromažďovali materiály proti němu.
23. listopadu 1951Rudolf Slánský je zatčenStátní bezpečnost zatýká Rudolfa Slánského v hale jeho vily. Bezprostřední záminkou se stal anonymní dopis, který zachytila StB a který neznámému “Velkému metaři” nabízel bezpečný odchod ze země. Do Prahy dorazil Stalinův osobní pokyn k zatčení. Gottwald se zdráhal, ale sovětský emisar mu pohrozil, že v případě Slánského útěku se bude před Stalinem zodpovídat. Čtyři dny nato jde Slánský k prvnímu výslechu.
prosinec 1951Komunisté zatracují Slánského, dorážejí první udání i pokáníKrátce po zatčení českoslovenští komunisté zatčeného politika označují za zrádce a agenta, jehož mimořádná rafinovanost mu umožňovala vydávat se původně za oběť. Funkcionáři a členové KSČ na Gottwaldovu výzvu zasílají “odhalení” dalších Slánského činů, přisuzují mu i hospodářské neúspěchy státu. Někteří se kají, že se s ním stýkali - obávají se, že dojde i na ně.
začátek roku 1952Zostřené výslechy a doznáníNa dosud odolávajícího Slánského nasadili vyšetřovatelé zostřené metody včetně fyzického i psychického nátlaku. Slánský nakonec nátlak nevydrží. Pokusí se o sebevraždu a pak začne říkat, co vyšetřovatelé chtějí slyšet: že vyvíjel nepřátelskou činnost, vytvářel mocenské centrum, chtěl izolovat Gottwalda. Protokoly o výpovědích dostávají a kontrolují sovětští poradci, někdy výpovědi přímo připravují.
léto 1952Zlomený Slánský se nazpaměť učí svou výpověďVyšetřovatelé nahrávají výpověď na magnetofonový pásek, aby ji mohli přehrát, kdyby se Slánský u soudu pokusil vymanit z pečlivé režie.
11.–13. listopadu 1952Kontrola připravené žaloby komunistyPolitický sekretariát ÚV KSČ se seznamuje s třetím textem žaloby (dva předchozí neschválili sovětští poradci). V izolaci a pod dohledem StB se na proces chystají prokurátoři. Nebudou smět klást jiné otázky než ty z protokolu. Obhájci v listopadu dostávají pokyn, že nebudou moci klást otázky oslabující věrohodnost žaloby. Vedení ÚV KSČ stanovuje též termín procesu a jeho délku.
20. listopadu 1952Začátek procesu a Slánského výpověď“Nezasluhuji si jiný konec svého zločinného života než konec, který navrhuje státní prokurátor,” říká naučeným tónem Slánský, který se ke všemu přiznal. Obžalovaní pod dávkou sedativ působí klidně, výslechů těsně před soudem ubylo, aby se vzpamatovali. Sověti průběh procesu vyhodnocují a vydávají úkoly na další dny. Vedení KSČ vydává pokyn, aby regionální organizace zajistily veřejné lidové odsouzení “zrádců”.
27. listopadu 1952Čtyři hodiny prokurátora Josefa Urválka na závěr procesuČtyřhodinovou řečí hlavního prokurátora proces končí. Obžalovaní odříkají naučené a připravené fráze. Soud uděluje jedenáct rozsudků smrti a tři doživotní tresty podle návrhu Klementa Gottwalda a vedení KSČ.
3. prosince 1952Jedenáct poprav na PankráciPřed úsvitem je všech jedenáct odsouzených na dvoře pankrácké věznice popraveno. Popel z jejich těl následně příslušníci StB rozsypou neznámo kde. “Mám, co jsem si zasloužil,” znějí odevzdaná poslední slova Slánského, muže, který komunismus v Československu pomáhal nastolit. A který se podílel i na zahájení politických procesů. Blízké rodiny odsouzenců čeká vystěhování, ztráta majetku a život pod kontrolou bezpečnostních orgánů.
rok 1963Tajná rehabilitace odsouzenýchRehabilitace se odsouzení dočkali až v roce 1963, ovšem v tajnosti. Na veřejnost informace vyšla až v roce 1968, kdy několik z nich, ale nikoliv Slánského, vyznamená prezident Ludvík Svoboda.
březen 2018Objevení záběrů z procesu v Panenských BřežanechHistorik Petr Blažek, dokumentarista Martin Vadas a ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant představují na veřejnosti objev filmových a zvukových záznamů z procesu. Jejich rozsah odhadují na čtrnáct hodin. Po záchraně záznamů napadených plísní se počítá s jejich zpřístupněním veřejnosti. Jak se záběry ocitly v nepoužívané továrně, skladující chemikálie, není dosud známo. Historik Blažek označuje nález za nejcennější archiválii z komunistické doby, objevenou mimo státní archivy. "Epochální nález." Záznamy procesu se Slánským jsou sice plesnivé, ale mohly by být kompletní
Zdroj: Totalita.cz; ČTK | Fotografie a videa: Národní filmový archiv; ČTK; Aktuálně.cz