25. únor 1948Komunistický převrat v ČeskoslovenskuByla to chyba Beneše? Nebo ho přesvědčil strach? Dějiny komunistického puče mohly kráčet jinak

31. březen 1948Začátky vojenských dodávek do IzraeleČeskoslovensko se sovětským souhlasem zahajuje tajný letecký most, kterým dodává zbraně Izraeli. Oblast je přitom pod mezinárodním embargem. Od května, kdy Izrael vyhlásil nezávislost a následně byl napaden přesilou arabských států, dodává Praha stíhačky. Od srpna se v Československu cvičí židovští dobrovolníci.

červen 1948Odsouzení Jugoslávie v BukureštiPředáci evropských komunistických stran v hlavním městě Rumunska odsoudili vývoj v Titově Jugoslávii, vydávající se po vlastní cestě bez slepé poslušnosti Moskvě. Stalin následně v září upozorňuje Gottwalda, že závěry bukurešťské schůzky, žádající mimo jiné třídní boj a hledání nepřátel ve vlastních řadách, platí pro všechny.

24. listopadu 1949Prvním zatčeným je Evžen LöblSlovenský židovský politik a náměstek ministra zahraničního obchodu se stal prvním z budoucích účastníků procesu, který byl zatčen. V prvních fázích se počítalo spíše se zaměřením procesu na “slovenské nacionalisty” včetně Gustáva Husáka.

únor 1951KSČ podle sovětských not schvaluje konstrukci “spiknutí”Dle záměru sovětských poradců vedení KSČ rozhoduje o tom, že vytipovaní “nepřátelé státu” budou obviněni z přípravy puče a pokusu odstranit K. Gottwalda, A. Zápotockého i R. Slánského. Už v tuto chvíli KSČ počítá s vynucenými doznáními a celý případ politicky řídí. Zatčených, které později odsoudí, je v tuto chvíli šest včetně ministra zahraničních věcí Vladimíra Clementise a náměstka ministra národní obrany Bedřicha Reicina, dosavadního strůjce politických procesů s armádními důstojníky.

polovina roku 1951Sověti vybírají nový terč, “sionisty”Když v Izraeli ve volbách neuspěly stalinistické strany a Sovětský svaz se dostal do hospodářských potíží, vybral si Stalin Židy jako obětní beránky. Proces v Československu v té době moc dobře neběžel, Sověti ho proto pozměnili v tom smyslu, že do čela pomyslného centra dosadili generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského. Československým politikům uložili vypracování zprávy, proč je “židovský buržoazní nacionalismus” nebezpečím. Stalin vzkázal do Prahy, že za ústřední postavu budoucího procesu považuje Slánského. Neposlal také Slánskému gratulaci k padesátinám - tehdy poprvé pocítil generální tajemník, že upadl v nemilost.

6. září 1951Slánský čelí kritice a kaje sePředstupněm k zatčení a procesu se stala kritika, které Slánského podrobil především prezident Klement Gottwald. Poprvé zaznělo, že Slánský budoval mocenské centrum tvořené kosmopolity, sionisty a Židy. Slánský se k chybám přiznal a opustil funkci generálního tajemníka. Postupně se začal dostávat do izolace, zatímco vyšetřovatelé už shromažďovali materiály proti němu.

23. listopadu 1951Rudolf Slánský je zatčenStátní bezpečnost zatýká Rudolfa Slánského v hale jeho vily. Bezprostřední záminkou se stal anonymní dopis, který zachytila StB a který neznámému “Velkému metaři” nabízel bezpečný odchod ze země. Do Prahy dorazil Stalinův osobní pokyn k zatčení. Gottwald se zdráhal, ale sovětský emisar mu pohrozil, že v případě Slánského útěku se bude před Stalinem zodpovídat. Čtyři dny nato jde Slánský k prvnímu výslechu.

prosinec 1951Komunisté zatracují Slánského, dorážejí první udání i pokáníKrátce po zatčení českoslovenští komunisté zatčeného politika označují za zrádce a agenta, jehož mimořádná rafinovanost mu umožňovala vydávat se původně za oběť. Funkcionáři a členové KSČ na Gottwaldovu výzvu zasílají “odhalení” dalších Slánského činů, přisuzují mu i hospodářské neúspěchy státu. Někteří se kají, že se s ním stýkali - obávají se, že dojde i na ně.

začátek roku 1952Zostřené výslechy a doznáníNa dosud odolávajícího Slánského nasadili vyšetřovatelé zostřené metody včetně fyzického i psychického nátlaku. Slánský nakonec nátlak nevydrží. Pokusí se o sebevraždu a pak začne říkat, co vyšetřovatelé chtějí slyšet: že vyvíjel nepřátelskou činnost, vytvářel mocenské centrum, chtěl izolovat Gottwalda. Protokoly o výpovědích dostávají a kontrolují sovětští poradci, někdy výpovědi přímo připravují.

léto 1952Zlomený Slánský se nazpaměť učí svou výpověďVyšetřovatelé nahrávají výpověď na magnetofonový pásek, aby ji mohli přehrát, kdyby se Slánský u soudu pokusil vymanit z pečlivé režie.

11.–13. listopadu 1952Kontrola připravené žaloby komunistyPolitický sekretariát ÚV KSČ se seznamuje s třetím textem žaloby (dva předchozí neschválili sovětští poradci). V izolaci a pod dohledem StB se na proces chystají prokurátoři. Nebudou smět klást jiné otázky než ty z protokolu. Obhájci v listopadu dostávají pokyn, že nebudou moci klást otázky oslabující věrohodnost žaloby. Vedení ÚV KSČ stanovuje též termín procesu a jeho délku.

20. listopadu 1952

27. listopadu 1952Čtyři hodiny prokurátora Josefa Urválka na závěr procesuČtyřhodinovou řečí hlavního prokurátora proces končí. Obžalovaní odříkají naučené a připravené fráze. Soud uděluje jedenáct rozsudků smrti a tři doživotní tresty podle návrhu Klementa Gottwalda a vedení KSČ.

3. prosince 1952Jedenáct poprav na PankráciPřed úsvitem je všech jedenáct odsouzených na dvoře pankrácké věznice popraveno. Popel z jejich těl následně příslušníci StB rozsypou neznámo kde. “Mám, co jsem si zasloužil,” znějí odevzdaná poslední slova Slánského, muže, který komunismus v Československu pomáhal nastolit. A který se podílel i na zahájení politických procesů. Blízké rodiny odsouzenců čeká vystěhování, ztráta majetku a život pod kontrolou bezpečnostních orgánů.

rok 1963Tajná rehabilitace odsouzenýchRehabilitace se odsouzení dočkali až v roce 1963, ovšem v tajnosti. Na veřejnost informace vyšla až v roce 1968, kdy několik z nich, ale nikoliv Slánského, vyznamená prezident Ludvík Svoboda.

březen 2018Objevení záběrů z procesu v Panenských BřežanechHistorik Petr Blažek, dokumentarista Martin Vadas a ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant představují na veřejnosti objev filmových a zvukových záznamů z procesu. Jejich rozsah odhadují na čtrnáct hodin. Po záchraně záznamů napadených plísní se počítá s jejich zpřístupněním veřejnosti. Jak se záběry ocitly v nepoužívané továrně, skladující chemikálie, není dosud známo. Historik Blažek označuje nález za nejcennější archiválii z komunistické doby, objevenou mimo státní archivy. "Epochální nález." Záznamy procesu se Slánským jsou sice plesnivé, ale mohly by být kompletní