Praha - Dnešním dnem by si děti měly ze základních škol odnést spolu s vysvědčením také poslední vzpomínky na bezduché biflování a zatuchlou atmosféru ve školních lavicích.
Po prázdninách by je místo toho měli čekat vstřícní učitelé otevření k diskusi, naslouchající jejich názorům a podněcující jejich schopnosti. Místo pouček bez souvislostí by se děti měly učit dovednostem, které v moderním světě potřebují.
To vše slibuje největší revoluce ve školství od dob Marie Terezie zvaná Rámcové vzdělávací programy. Od září musí mít každá škola zpracované své vlastní "osnovy", které budou ctít výše uvedené trendy, a podle kterých bude děti vzdělávat.
"Bude ale trvat jednu generaci, než bude kýžená změna vidět na všech školách," říká náměstek ředitele Výzkumného ústavu pedagogického Jan Tupý, jeden z autorů reformy.
Záleží na rodičích
Na zpracování vlastního vzdělávacího programu měly školy dva roky. Vloni ho mělo připraveno pouze 200 ze 3 300 základních škol.
Aktuální výsledky průzkumu ministerstvo školství zatím nemá k dispozici. Podle odhadů už ale většina škol svůj program vypracovaný má. Těm, kteří to nestihli, zbývají už jen dva měsíce.
Autoři reforem připouští, že některé školy vzdělávací program pouze opsaly, nebo ještě opíší.
"Někteří sice formálně vlastní vzdělávací program udělají, ale v praxi nic nezmění," upozorňuje Karel Rýdl, poradce ministryně školství. "Tyto školy zřejmě ke změně donutí teprve Česká školní inspekce."
Signály o tom, že školy programy, které by měly jejich školu profilovat a nastavit její chod podle vlastních představ, opíší, má i prezidentka Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová.
| Učitel bloguje o školství: Mimořádně nadaná propadlice |
"To, že to pouze opsali, by ale mělo být za čas na té škole vidět," míní. "Bude záležet nejen na školní inspekci, ale hlavně na rodičích, aby si všimli, že se na vzdělávání jejich dětí nic nezměnilo. A měli by to po škole začít vyžadovat."
Pojedeme dál
Například v moravské vesnici Kvasice ještě před rokem vedení tamní školy nemělo o tom, jak změny připravit, ani potuchy. Navíc většina učitelů změnám vůbec nebyla nakloněna.
"Jsem zásadně proti, bude z toho jenom chaos," říkala tehdy učitelka prvního stupně Anna Tomaníková. "Doteď bylo jasné, co v jakém ročníku žák umí, a bylo přesně dáno, co máme učit. Teď se v tom nikdo nevyzná."
Podobný názor měla i její kolegyně, matikářka Helena Vysloužilová. "Podle mě, všechno, co po nás chtějí, už dávno děláme. Jenom to teď pojmenovali cizími slovy a vyhodili za to spoustu peněz."
Podle představ učitelky Vysloužilové vypadá například rozvíjení komunikační kompetence tak, že: "Někoho vytáhnu k tabuli a pak z něj tahám, co se měl naučit. Co je to jiného než komunikace." Tehdy také poukazovala na to, že si nedovede představit, že by měly mít děti takovou volnost. "Pojedeme dál podle starých osnov," tvrdila před rokem.
Dnes však podle ředitele školy jsou všichni včetně matikářky Vysloužilové na změny připraveni. Tedy alespoň formálně.
"Již máme školní vzdělávací program připravený," řekl den před koncem školního roku Aktuálně.cz ředitel školy Ladislav Škrabal. "Ponese název Škola pro život. Zásadní problémy jsme s jeho přípravou neměli."
Na tvorbě vlastních osnov se podílela i učitelka Tomaníková, která ještě před rokem tvrdila, že je zásadně proti reformě.
Jak se tedy od prvního září změní výuka v této škole, kam chodí na 500 dětí? "No, nijak," říká ředitel Škrabal. "Budeme pokračovat, na co jsou učitelé zvyklí, akorát bude kladen větší důraz na týmovou práci."
Pomalu, ale jistě
"I jinde ve světě, kde s přeměnou školství začínali, nebyly první vzdělávací programy kvalitní," říká náměstek VÚP Tupý. "Důležité ale je, že učitelé začali pracovat týmově, že se o tom baví a přemýšlí nad tím."
Podle Tupého v podstatě, i přesto, že některé školy programy opíší a budou dál v praxi učit podle starých metod, nemůže už nic reformu zastavit.
"Leda, že by tato myšlenka ztratila podporu vlády," říká. "Bude to trvat dlouho, než se změní klima českého školství a vztah k dětem, ale v září udělají školy první krok, a pak už to půjde. Pomalu, ale jistě."
Podle údajů, které má VÚP k dispozici, si už více než 500 škol nejen vytvořilo svůj program s předstihem, ale už podle něj i tento rok učilo.
Děláme, co můžeme
Přípravu reformy ale poznamenala řada problémů. Ministerstvo podcenilo propagaci změn. Podle loňského průzkumu společnosti Scio většina učitelů reformu nepovažovala za krok správným směrem.
Pro se vyjádřilo pouze 38 procent učitelů základních škol a 31 procent učitelů víceletých gymnázií. Průzkum také ukázal, že 43 procent rodičů nemělo o probíhající reformě žádné informace.
To se nová ministryně školství Dana Kuchtová rozhodla napravit a na vyřešení tohoto problému si přizvala poradce se speciálním označením "Pan Reforma".
"Největší odpor byl na druhém stupni," říká poradce Karel Rýdl. "Snaží se učit tradičně. Jednoznačnou brzdou byla neschopnost učitelů komunikovat navzájem mezi sebou."
Ministerstvo už připravilo novelu školského zákona, která by měla proces změn zjednodušit. Pokud bude schválena, vyučovací hodina nebude muset trvat 45 minut, nebo například zruší celostátní plošné testování dětí, mělo by také ubrat administrativní práci učitelům.
Na podzim chce ministerstvo přichystat ještě další změny. "Děláme, co můžeme, abychom stihli alespoň něco do září," říká Rýdl.
V průběhu prázdnin se chce ministerstvo zaměřit na rodiče. V magazínech pro ženy a děti se tak objeví články a konkrétní příklady toho, jak změna ve školách může vypadat.
Vidět to podstatné
Kromě škol ale čeká radikální změna i školské inspektory. "Musí změnit hodnocení škol tak, aby nehodnotili prkotiny, jestli je zapsáno v třídnici," říká Rýdl. "Ale aby viděli ty podstatné věci, aby viděli proměnu."
První školení podle Rýdla začnou až v září, na jaře příštího roku pak začnou první kontroly. "Je pozdě je školit až nyní," říká Rýdl. "Navrhovali jsme to už před čtyřmi lety, tehdy to ale nikomu nepřišlo důležité."
Podle tiskového mluvčího ČŠI Libora Vacka ale už inspekce je na nové kontroly připravena. "Už máme zpracovanou metodiku, podle které budeme školy hodnotit," říká.
Dalšími institucemi, které budou muset v duchu reformy upravit svůj přístup, jsou pedagogické fakulty.
"Už jsme s nimi zahájili debaty," říká Rýdl. "Musí změnit vzdělávání učitelů. Zatím je jasné, že je k tomu všeobecná vůle. Jsme ale v počátcích."
Přestože se má reforma naplno rozjet v září, a řada potřebných změn je teprve v počátcích, není podle Rýdla důvod k obavám, že se reforma zhroutí, nebo vůbec nerozjede.
"Jediné, z čeho mám obavy je, že se oddálí proces čerpání evropských peněz," říká Rýdl. "V rozpočtu totiž s reformou není vůbec počítáno, proto jsme spoléhali na tyto peníze. Ale ukazuje se, že jsou díky ministru Čunkovi ohroženy."
